Zrůdnosti v KLDR: Členka severokorejské elity podala svědectví

Privilegovaný životní styl Kim Jong-sun vyplýval převážně ze skutečnosti, že měla staršího bratra, který byl během korejské války v letech 1950-1953 generálem. Měla také mnoho stejně situovaných přátel - mezi nimi i hezkou, vdanou herečku Song Hje-rim, která se v roce 1969 stala milenkou Kim Čong-ila, tehdy ještě svobodného syna a následníka tehdejšího severokorejského vůdce Kim Ir-sena.

Kim Jong-sun byla jednou ze skupiny, která se stala obětí "čistky", jež měla zabránit rozšíření příběhu o Kim Čong-ilově vztahu.

Tím začalo devítileté utrpení na místě, které popsala jako "nejpekelnější na světě". Vězni tu museli pracovat od rozbřesku do soumraku - okopávat pole, kácet stromy, stavět stáje pro dobytek - a večer následovaly hodiny ideologické výchovy. Dávky sestávaly z hrsti soli a kukuřice, ale snižovaly se, pokud vězeň nesplnil denní penzum práce. Kim tuhle stravu vylepšovala vším, co dokázala chytit, včetně hadů, mloků a krys. "Jedli jsme všechno, co se hýbalo nebo rostlo ze země," dodala.

Vězni dopadení při pokusu o útěk, anebo třeba při snaze sbírat zbytky jídla po dozorcích, byli veřejně popraveni. Kdokoli, kdo by s nimi projevil soucit, byl zbit, mučen, anebo také popraven.

O devět let později jeden z vojenských důstojníků, který do tábora přijel na návštěvu a znal se s jejím bratrem, zařídil, aby ji v roce 1979 propustili. Poté, co se dostala ven, zjistila, že jejího manžela poslali do jiného vězeňského tábora - do takového, z něhož "nikdo nevyšel živý".

V roce 2001 se s pomocí úplatků dostala přes hranici do Číny a nakonec v roce 2003 do Soulu, kde pracuje jako učitelka tance a přednáší o životě v KLDR. "Ti, kdo žijí ve svobodné společnosti, nikdy doopravdy nepochopí, co se v těchto pracovních táborech děje," říká.

Děsivých příběhů je daleko víc 

Koncentrační tábory v KLDR si podle jejich vězňů s ničím nezadají s nacistickými tábory v 2. světové válce. KLDR se snaží, aby se ven žádné informace nedostávali, ale občas e někomu z vězňů podaří uprchnout a vydá své svědectví západním médiím.

"Viděl jsem celou rodinu testovat dusivý plyn a umřít v plynové komoře. Rodiče, syn a dcera. Rodiče zvraceli a umírali, ale až do poslední chvíle se snažili zachránit své děti dýcháním z úst do úst. Skleněná komora je vzduchotěsná. Je 3,5 metrů široká, 3 metry dlouhá a 2,2 metry vysoká. Je tam vstřikovací trubice jdoucí skrz jednotku. Obvykle se rodiny drží při sobě a individuální vězni stojí odděleně v rohu. Vědci sledují celý proces shora skrz sklo".

Vězni - většinou neúspěšní uprchlíci, příslušníci inteligence, ti, kdo otevřeně vystupují proti vůdcům, ale také ženy, které přišly do jiného stavu s cizincem, v nich strádají hladem, zimou a nelidsky tvrdou prací. Na denním pořádku jsou popravy.

Pan I Jong-guk, bývalý člen ochranky Kim Čong-ila se pokusil o emigraci. Byl zatčen a strávil několik měsíců ve vyšetřovací vazbě, během které mu byly vymláceny zuby, dostával elektrošoky, byl nucen jíst a pít vlastní výkaly a byl mučen jak fyzicky, tak i psychicky. Nakonec byl odsouzen k mnoha letům vězení a šest let strávil v koncentračním táboře Čadok. Po šesti letech byl propuštěn a druhý pokus o emigraci mu již vyšel. V KLDR mu zůstala celá rodina, o které nemá žádné zprávy. Stále trpí následky mučení a žije ve strachu, že bude Severokorejskými agenty unesen zpět do své vlasti a tam popraven.

"Jedli jsme všechno - krysy, šváby, hmyz... Neřekli byste, jakou pochoutkou může být taková krysa... Vztahy mezi muži a ženami byly zakázané, ale občas některá žena otěhotněla. Jednou odhalili těhotenství mladé vězenkyně. Mlátili jí tak dlouho, že potratila, a ještě živé dítě hodili psům."

Oficiálně o táborech neexistují žádné údaje, ale předpokládá se, že je v nich vezněno a mučeno okolo 200 000 lidí, dodává server problemykldr.webnode.cz