Střetů člověka s krokodýlem přibývá. Co se to děje?

Databázi CrocBITE budou spravovat vědci australské Univerzity Charlese Darwina a mimo jiné budou zjišťovat, zda ochrana krokodýlů přispěla ke zvýšení útoků na člověka. Od roku 1971, kdy australské Severní území přijalo zákony na ochranu krokodýlů, stoupl prudce jejich počet. A to vedlo k vyššímu počtu střetů s člověkem, přičemž stejné to je na dalších místech světa, řekl výzkumník Adam Britton.

"Konflikt mezi lidmi a krokodýly se každý rok zvyšuje, jak se krokodýlí populace vzpamatovává z několika desetiletí nadměrného lovu, a lidská populace se stále rozrůstá a zasahuje do krokodýlího životního prostředí," dodal. 

V databázi už je zaneseno na 1700 případů vytažených z historických záznamů a médií. A už nyní z nich začínají být patrné jisté vzorce, dodal Britton. Lidé si v databázi mohou prohlížet poslední údaje či hlásit útoky. Zaznamenává se termín útoku, pohlaví a věk oběti, země, druh krokodýla či jeho velikost.

Například v letech 1975 až 2005 došlo na nejmenším kontinentu celkem k 68 útokům (průměrně tedy 2,3 za rok), pouze dvacet z nich skončilo úmrtím napadeného, přičemž 55 procent napadených bylo pod vlivem alkoholu a 74 procent z nich byli muži. Průměrná délka útočících krokodýlů byla 2,7–5,1m. A kde krokodýli útočili? V 82 procentech případů byla oběť ve vodě, v 9 procentech do ní byla stažena z loďky, jen 9 procent napadených se v okamžiku útoku nacházelo na zemi. Až na výjimky se vždy jedná o hloupé lidské chyby, přeceňování vlastních sil a o podceňování možného rizika. Významnou roli hrají alkohol a drogy, informuje server lideazeme.cz.

Jak probíhá útok krokodýla?

Téměř ve všech případech ve vodě, často i na mělčině. Predátor buď číhá ukrytý pod hladinou, nebo v bahně, a když se dostane kořist do bezprostřední blízkosti, prudce vyrazí. Na krátkou vzdálenost je schopen takřka vystřelit z vody na břeh rychlostí 70 km v hodině. Zpozoruje-li objekt svého zájmu na hladině větší vodní plochy, například plavce, pozvolna se přibližuje a v závěrečné fázi útoku zrychlí.

Menší kořist usmrtí stiskem silných čelistí, větší musí stáhnout pod hladinu a utopit. Často se přitom pod vodou začne rychle otáčet kolem své osy. Oběť je tak naprosto dezorientovaná a její šance na obranu a únik se výrazně snižuje. Krokodýl je k takovému způsobu lovu od přírody velmi dobře vybaven. Velký exemplář vydrží na jeden nádech pod vodou až dvě hodiny.