VIDEO: Austrálie v plamenech, blesky zapálily desítky požárů

Hasičům se během noci podařilo dostat pod kontrolu většinu požárů ve státech Jižní Austrálie a Viktorie. V pátek se ale hasiči a úřady obávají zhoršení situace, protože meteorologové předpovídají silný vítr, který může požáry rozfoukávat.

Od úterka zaznamenali hasiči ve státě Jižní Austrálie celkem 350 požárů, z nichž většinu zapálily blesky. Ve Viktorii to bylo více než 250 požárů rovněž převážně podnícených blesky.

V Jižní Austrálii utrpěla žena popáleniny na rukou, když se snažila zachránit svůj dům. Ve Viktorii skončilo v nemocnici deset hasičů kvůli vyčerpání z vedra.

V úterý teploty v metropoli Jižní Austrálie Adelaide vystoupily na 45 stupňů Celsia; absolutní rekord v tomto městě - 46,1 stupně Celsia - byl naměřen v roce 1939.

Austrálie má pověst země s horkým drsným podnebím a Sluncem připomínajícím radiační pec; země, kde pouze místy u pobřeží víc prší, více se to tam zelená a dá se tam žít. Je to pravda. Je ovšem také pravda, že situace je podstatně barvitější, pestřejší, místy až nečekaná a běžně neznámá, uvedl is.muni.cz.

V okolí města Cairns na tropickém severu panuje klima vlhkých deštných tropů s průměrnými srážkami v horách přes 8 000 mm (Bellender Ker, zřejmě nejvlhčí místo na J polokouli) a deštnými pralesy, které si nezadají s těmi na Nové Guinei. A pokud ke kontinentu počítáme i Novou Guineu, tak zde se nachází rovníkové klima s deštnými pralesy, které je směrem k vrcholům hor více a více chladné, ale stále vlhké, takže i téměř pětitisícové vrcholy jsou prakticky stále v mracích. Z těch pak v průběhu celého roku sněží, případně prší.

Podnebí a výkyvy počasí se ukázaly jako jeden z klíčových faktorů pro přežití evropských přistěhovalců. Od r. 1788 až do poloviny 19. století bylo hlavním hospodářským odvětvím zemědělství. Zemědělské hospodaření však od počátku naráželo na zásadní klimatické a hydrologické limity, které obyvatelé z Evropy neznali. Východní pobřeží bylo teplé a vlhké, obilí zde hnilo. Trvalo nějaký čas, než bylo překonáno Velké předělové pohoří a byly objeveny sušší lokality na odvrácené straně pohoří, vhodné pro pěstování pšenice. Ovšem dále od úpatí hor nastávaly jiné problémy – letní žár, slabé nevyzpytatelné srážky; sucho a časté požáry ničily úrodu. Vnitrozemí Austrálie, jak se posléze ukázalo, vylučovalo jakoukoliv polní výrobu (s výjimkou míst u alespoň po většinu roku tekoucích řek) a bylo nutno se spokojit s pastvou, a to s její nejextenzivnější formou na světě. Ostatně farmářská stanice Anna Creek Cattle Station na JZ okraji Eyrova jezera obhospodařuje dodnes plochu jako celá Belgie.