Putin zahajuje návštěvu Číny: Jaké jsou vztahy Peking - Moskva doopravdy?

Rusko považuje vztahy s Čínou za svou prioritu a nyní jsou naše vztahy na nejlepší úrovni v historii, prohlásil Putin v dnes zveřejněném rozhovoru pro čínská média. Ruský prezident rovněž řekl, že smlouva, na jejímž základě by Gazprom od roku 2018 do Číny dodával 38 miliard krychlových metrů plynu ročně, je "blízko k podpisu".

"Rusku podpis této dohody umožní zaměřit vývoz plynu do více oblastí, zatímco pro Čínu to bude znamenat snazší uspokojení energetické poptávky," podotkl Putin.

Čínsko - ruské vztahy jsou v oficiálních vzájemných komuniké nazývány strategické partnerství. Obě strany s oblibou zdůrazňují, kolik společných zájmů mají. Za prvé je to nesouhlas s dominantní pozicí Spojených států v mezinárodních vztazích po roce 1991, která se projevila například i ve schopnosti Ameriky provést invazi do Iráku v roce 2003 bez souhlasu Číny, Ruska a dalších velmocí. Dále se jedná o důsledné respektování politického režimu druhé strany.

Ani Rusko ani Čína se vzájemně nekritizují tak, jak to dělaly od 60. do 80. let, což je rozdíl v porovnání s tím, jak k oběma zemím přistupují Spojené státy, které jim vyčítají demokratický deficit. Obě strany si zároveň vzájemně poskytují podporu v otázce Taiwanu, Tibetu a Xinjiangu na straně jedné a Čečny na straně druhé. Dále mají společný zájem udržet střední Asii z dosahu vlivu Spojených států, stejně jako vyřešit problém Severní Koreje mírovou cestou.

Ačkoli každý z daných bodů konvergence zájmů je nesmírně důležitý, nemůže zastřít fakt, že pravý charakter rusko - čínského sblížení je diktován pouze americkým unilateralismem a ne vzájemnými sympatiemi a hlubším smyslem pro vzájemnou spolupráci.

Psali jsme: Bordel na vládě: Za koho vlastně Zaorálek v Číně mluví? USA jsou znepokojeny čínsko-vietnamskými střety  

Prvním důvodem pro to je vzájemná minulost a především nedůvěra vůči tomu druhému. Jak poznamenávají Číňané, za 400 let vzájemných kontaktů si museli po počátečních 200 let vztahů rovného s rovným projít sloužitou periodu více než sta let nerovných vztahů, které Číně, kromě ztráty území ve prospěch Ruska, moc dobrého nepřinesly. Cui Qi Ming vyslovuje názor, že Číně historicky s Ruskem nejlépe prospívají vztahy neutrální, nenamířené proti třetí straně. V opačném případě – ať už spojenectví nebo konflikt s Ruskem - Čína historicky tratila.

Číňané jsou dále přesvědčeni, že jimi běžný Rus pohrdá. V rámci politické nutnosti se mezi představiteli obou zemí sice podařilo navázat strategickou spolupráci, pravdou ale je, že na úrovni běžných občanů vůči Číňanům vládne velká skepse. Běžný Rus stále vidí Číňana jako z dob Mao ce tunga.

Na druhou stranu je třeba říci, že sami Rusové pak mají z Číňanů strach hned v několika ohledech. Zaprvé se jedná o problém čínské ilegální imigrace na ruskou východní Sibiř, kde na rozloze 6 miliónů kilometrů čtverečních žije 7 milionů Rusů, zatímco na druhé straně hranice se nachází 100 miliónů Číňanů. Rusové se bojí, že při současném tempu čínské imigrace se zde Číňané stanou v budoucích 20ti letech majoritním etnikem.

Dále se obávají, že ačkoli obě země vyřešily problém hranic, ilegální imigrace je podporována čínskou vládou, aby posléze, až budou Hanové ve většine, otevřela znovu otázku hranic. Poslední obava Rusů pak je v tom, že majoritní přítomnost Číňanů povede k tomu, že se oblast stane ekonomicky výrazně provázaná s Čínou a ne s evropskou částí Ruska. Ruské dilema je o to větší, že bez čínské pracovní síly nejsou Rusové schopni východní Sibiř rozvíjet, informuje glosy.info.