Pentagon se pustil do Číny: Děláte v regionu dusno. Peking vrací úder

"V posledních měsících se Čína uchýlila k destabilizačním a jednostranným akcím, kterými podporuje své nároky v Jihočínském moři," řekl Hagel. "Jsme zásadně proti tomu, když nějaká země využívá zastrašování, nátlaku či hrozí silou, aby prosadila své požadavky," dodal s odkazem na fakt, že Čína vznesla vůči Japonsku, Filipínám a Vietnamu územní nároky na sporné oblasti.

"Všechny státy v regionu včetně Číny mají na výběr se sjednotit a přispět ke stabilitě oblasti, nebo upustit od svých závazků a riskovat ohrožení míru a bezpečnosti," řekl Hagel. Spojené státy podle něj "nebudou dívat jinam", když Čína či jakákoli jiná země bude porušovat mezinárodní právo.

Čínský generál Wang Kuan-čung, který je zástupcem náčelníka čínského generálního štábu, následně Hagelovi odvětil, že jeho kritiku považuje za bezpředmětnou, ale že oceňuje ministrovu upřímnost. "Dnes jste velmi otevřený a abych byl upřímný, překonal jste naše očekávání," dodal. 

"Jsem překvapena tím, jak často používáte slovo mezinárodní právo. Někdy to dokonce zní jako váš vlastní zákon," prohlásila na Hagelovu adresu šéfka zahraničního parlamentního výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Fu Jingová, která se singapurské konference rovněž zúčastnila.

Čínská strategie je snadno čitelná

Kromě států, jejichž břehy Jihočínské moře omývá, je tato oblast ve strategickém zájmu také dalších mocností – například Japonska nebo Jižné Koreje, které jsou na jeho obchodních tepnách životně závislé. Nejdůležitějším hráčem jsou ale nepochybně Spojené státy americké, které tu mají jednak silné vazby hned na několik států (například Filipíny, s nimiž má Washington podepsanou obrannou smlouvu), a jednak své vlastní zájmy. Přestože nejvyšší američtí představitelé opakovaně prohlašují, že nepovažují rostoucí moc a vliv Číny za hrozbu pro USA, všem je jasné, že pokud má někdo v budoucnu šanci reálně ohrozit hegemonii "strýčka Sama" v současném mezinárodním systému, je to právě tato "říše středu".

Případná kontrola nad Jihočínským mořem by Pekingu ke skutečnému velmocenskému postavení výrazně pomohla. Přesně tak jako kdysi pomohla kontrola Karibského moře získat Spojeným státům dominantní postavení v západní hemisféře, vysvětluje Natoaktual.cz.

Začátkem nového století byla situace v Jihočínském moři relativně klidná, ale za poslední dva roky napětí eskalovalo dramaticky právě díky asertivitě Pekingu, který se rozhodl pro daleko větší fyzickou manifestaci svých nároků.

Důvodů skrývajících se za tímto vývojem je patrně více: reakce čínské vlády na rostoucí nacionalismus v zemi, silnější sebevědomí díky posílení své námořní moci, zájem čínských ropných společností urychlit průzkum potenciálně bohatých surovinových nalezišť nebo také ekonomické problémy USA rozptylující jejich bdělost v regionu. Čínská strategie je v tomto ohledu celkem snadno čitelná. Využít každý vhodný okamžik k upevnění svého postavení v regionu a krok za krokem postupně získat kontrolu nad všemi spornými územími.