Utrhne si Japonsko ostudu? Olympiáda se blíží, v zemi ale platí podivný zákon

A kdyby někteří hýřilové nechtěli dbát cedulí "Tanec zakázán", které jsou vyvěšeny při vstupu do nočních klubů, může je zadržet policie jako nebezpečné zločince. Strážci zákona v posledních letech nad tímto zákazem náležitě bdí a často vyjíždějí na obhlídku do nejznámějších podniků tokijského nočního života.Nyní však se rýsuje perspektiva olympijských her v roce 2020 a podle mnohých, včetně poslanců, je načase dát zrezivělý zákon do starého železa.

V červnu dokonce jeden vládní výbor dospěl k závěru, že zákon o kontrole a zlepšení v sektoru zábavy musí být notně oprášen.

"Proč by měl být tanec nezákonný? Můžeme oprávněně doufat, že se to s blížícími se olympijskými hrami změní," říká šéf tohoto výboru Cukasa Akimoto, člen vládní Liberálnědemokratické strany Japonska (LDP).

Je tím spíše načase, že se po letech, kdy policie přívětivě přivírala oči, v roce 2010 situace změnila, neboť tehdy při rvačce v nočním klubu v Ósace zahynula dvaadvacetiletá studentka. V druhém největším japonském městě se tedy tančit přestalo a v Tokiu přešel tanec do ilegality.

"Znal jsem kluby, kde najednou vypínali elektřinu, protože se ve čtvrti objevila policie. Tento zákon je skutečně bizarní," uvádí Ken Iši. Zatýkáni byli i majitelé klubů za to, že nechávali lidi po půlnoci tančit.

"Dokážete si představit zahraniční atlety, kteří si budou chtít večer vyrazit, a naše policie je zadrží jen proto, že si zatancovali? To je směšné, ne?" prohlašuje DJ Ko Kimura.

Zastaralé, ale stále platné

Podivné zákony zná i Česko. Tak například vyhláška č. 175/1930 Sb. říká, že vysvědčení o absolvování oboru hostinského při odborné škole hostinské a hotelové v Mariánských Lázních nahrazuje dvě léta zaměstnání pomocnického, potřebného pro průkaz způsobilosti k nastoupení živnosti hostinské a výčepnické.

Některé předpisy z doby Rakouska-Uherska, z první republiky či poválečné éry lze stále ještě aplikovat. V dnešní době je hojně uváděn například zákon o zrušení šlechtických titulů.

Konkrétně se jedná o zákon č. 61/1918 Sb., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání. V platnosti zůstávají takové tituly, na které lze splněním předepsaných podmínek nabýti právního nároku (titul doktorský, inženýrský atd.), tituly, jež vyjadřují skutečně zastávanou úřední hodnost, a vyznamenání udělovaná vysokými školami (čestné doktoráty apod.). Bývalí šlechtici podle zákona „nesmějí užívati svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem vyznačujícím šlechtictví". Zákon však žádnou sankci za porušení ustanovení neobsahuje, uvedla Patria.cz.