Australský premiér Morrison chápe zklamání Francie z dohody o ponorkách

"Samozřejmě pro francouzskou vládu je to velké zklamání, takže jejich nespokojenost chápu. Ale zároveň Austrálie jako každý suverénní stát musí vždy přijímat rozhodnutí, která jsou v našem výhradním národním obranném zájmu," řekl Morrison. Dodal, že nelituje rozhodnutí upřednostnit národní zájem Austrálie a že návrh vznesl před několika měsíci přímo on sám.

Austrálie ve čtvrtek oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard Kč), který uzavřela s francouzskou firmou Naval Group v roce 2016. Po pěti letech už je hodnota kontraktu v dnešních cenách vyšší. Místo toho Canberra hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Británií a Spojenými státy oznámený ve středu. Francie označila zrušení dohody za "nůž do zad" ze strany blízkých spojenců a povolala své velvyslance v USA a v Austrálii ke konzultacím do Paříže.

Ministr obrany Peter Dutton televizi Sky News řekl, že Austrálie byla vůči Francii ohledně svých obav upřímná, otevřená a čestná. "Náznaky, že australská vláda na tyto obavy neupozornila, upřímně řečeno odporují tomu, co je veřejně zaznamenáno a co se rozhodně veřejně říkalo dlouhou dobu," řekl. Odmítl však prozradit náklady nové dohody s USA. Pouze uvedl, že se nejedná o "levný projekt".

Spor je největší ranou pro vtahy mezi Austrálií a Francií od roku 1995. Tehdy Canberra protestovala proti rozhodnutí Francie obnovit jaderné zkoušky v jižním Tichomoří a povolala ke konzultacím svého velvyslance, připomíná agentura Reuters.

Spor o ponorky však představuje také bezprecedentní diplomatickou krizi mezi USA a Francií, která by podle analytiků mohla trvale poškodit spojenectví Washingtonu s Francií a Evropou. Zpochybňuje také jednotnou frontu, kterou se vláda amerického prezidenta Joea Bidena snaží vytvořit proti rostoucí moci Číny.