Cimanouská žádá o azyl v Polsku. Je na ambasádě v Tokiu

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská je v bezpečí v Tokiu, oznámili zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy.

Noc strávila v hotelu na letišti, aktuálně je podle agentury Reuters na polském velvyslanectví a žádá o azyl v Polsku. Dnes měla startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s MOV, který si rovněž vyžádal detailní stanovisko Běloruského olympijského výboru.

"MOV a organizátoři her v Tokiu s ní budou dál mluvit, aby zjistili, jak chce dál postupovat. Je to smůla (že přišla o svůj start), ale musíme se vyhnout spekulacím. Nasloucháme jí, podporujeme ji a zajišťujeme, aby dostala to, co chce. Bylo nám řečeno, že je spokojená," řekl mluvčí MOV Mark Adams novinářům v Tokiu.

Agentuře Reuters v neděli čtyřiadvacetiletá sprinterka řekla, že byla z olympijského týmu vyhozena po stížnostech na trenéry. Ve videu na sociální sítí pak požádala o pomoc MOV. Na letišti, kam ji odvezli zástupci běloruského týmu, se obrátila na policii a nenastoupila do letadla mířícího do Istanbulu.

"Do Běloruska se nevrátím," uvedla. Podle vyjádření Běloruského olympijského výboru ji trenéři stáhli z her na doporučení lékařů kvůli jejímu psychickému stavu. "Bylo vidět, že s ní něco je. Buď se stranila ostatních, nebo nechtěla mluvit," řekl běloruské televizi reprezentační šéftrenér Jurij Mojsevič.

Pomoc Cimanouské slíbili v neděli čeští a polští politici. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka nabídla Česká republika běžkyni vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. Podle Reuters o případu intenzivně komunikuje české velvyslanectví v Tokiu s japonskými úřady.

Dnes na twitteru Kulhánek uvedl, že japonské úřady potvrdily, že Cimanouská českou nabídku azylu dostala. Podle Reuters se ale nachází na polské ambasádě. Člen místní běloruské komunity uvedl, že atletka žádá o azyl v Polsku.

S atletkou se spojil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Podle zpráv z neděle měla přitom Cimanouská v plánu požádat o azyl na rakouském velvyslanectví v Tokiu. Podle šéfa rakouských olympioniků Karla Stosse to ale není na pořadu dne.

"Úřad pro uprchlíky jí pomůže a poskytne nejlepší možné rady. V současné době není řeč o žádostech o azyl - v žádné evropské zemi," uvedl Stoss na webu Rakouského olympijského výboru. Potvrdil, že běžkyni pomáhal s přípravou na olympiádu trenér rakouské atletické reprezentace Philipp Unfried. "Teď s ní ale není v kontaktu a pochopitelně ani není zapojen do diplomatických jednání. To platí i pro náš výbor. Nijak se toho neúčastníme," řekl Stoss.

Související

Kryscina Cimanouská v Rakousku

Cimanouská z Varšavy promluvila k Bělorusům. Vysvětlila, proč utekla do Polska

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská doufá, že bude moci v Polsku pokračovat ve sportovní kariéře, ale definitivně se rozhodne poté, co se v polském exilu setká se svým manželem. "Chci říci Bělorusům, aby se přestali bát," prohlásila na tiskové konferenci ve Varšavě sportovkyně, která se z olympijských her v Tokiu v obavách z represí odmítla vrátit do vlasti.
Kryscina Cimanouská

Cimanouská už je po vídeňském mezipřistání ve Varšavě

Letadlo s běloruskou běžkyní Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo dnes večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost.

Více souvisejících

Kryscina Cimanouská Polsko Japonsko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 1 hodinou

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

22. července 2026 19:58

22. července 2026 18:47

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy