Axios: Dezinformace o vakcínách se šíří skrze všechny druhy médií

Nejen na velké sociální sítě, ale i na menší weby, televizní vysílání, tisk nebo internetové obchody připadá podíl viny za rozšíření dezinformací, které přispívají k odporu vůči očkování ve Spojených státech.

Napsal to zpravodajský web Axios, podle kterého několik čerstvých studií a článků naznačuje, že covidová "infodemie" spíše než ze selhání jednoho konkrétního média vychází z nedostatku společenské důvěry v klíčové instituce včetně vládních agentur a odborné veřejnosti.

Dosud bylo konvenční uvažování takové, že za míru "váhavosti" ohledně vakcín v USA nesou zodpovědnost především sociální média, konkrétně pak obsah z okrajových a pravicově nakloněných kanálů. Tato úvaha vyústila i v rozmíšky mezi Bílým domem a platformami jako je Facebook, který se cítil nespravedlivě vyčleněný od ostatních. Vědecké studie sice naznačují, že kontakt s internetovými dezinformacemi může u lidí přiživit odpor k očkování, podle expertů je ale těžké konkrétní platformě přisuzovat určitou porci zodpovědnosti. I proto, že lidské chování se složitě spojuje s tou či onou informací, na niž daný člověk narazil.

Sociální média často urychlují šíření dezinformací, ty ale mohou mít původ v televizním vysílání nebo tištěném médiu. Nedávno vydaná studie, o níž informoval list The New York Times (NYT), přináší zjištění, že lokání noviny, televize a rozhlasové stanice často neúmyslně poskytují prostor dezinformacím o vakcínách. Experti deníku řekli, že redakce lokálního zpravodajství jsou náchylnější k vydávání materiálů převzatých z internetu, a to kvůli nedostatku prostředků. "Dezinformace o vakcínách se také objevují na webech, které se tváří jako zpravodajské, ale ve skutečnosti vydávají obsah za úplatu," uvádí NYT.

Podle čerstvé analýzy výzkumného ústavu Annenberg Public Policy Center při Pensylvánské univerzitě je klíčovým motorem nepravd a polopravd o vakcínách televize. Autoři studie dospěli k závěru, že fanoušci konzervativních médií jako Fox News nebo těch ještě vyhraněnějších jako OAN se ve větší míře přiklánějí ke konspiračním teoriím o vakcínách na covid-19.

Vedle klasických sociálních sítí se pak jako útočiště dezinformátorů ukazují i internetové obchody a prodejní platformy, kde není nouze o antivakcinační skupiny a produkty. Společnost Apple minulý týden ze své databáze aplikací App Store stáhla seznamku určenou pro odpůrce vakcín. Kritice čelí také Amazon, který podle některých neudělal dost na omezení prodeje antivakcinační literatury.

Vliv dezinformací posiluje nedostatek důvěry v instituce, které jsou při informování o účinnosti vakcín klíčové, tedy vládní agentury, odborná veřejnost a média. A to je problém, který je větší než kterýkoli jeden informační zdroj. "Ta věc má širší kontext," míní ředitelka Annenberg Public Policy Center Kathleen Jamiesonová. "Důvěryhodnost některých těchto institucí je zpochybňována způsobem, který nám nepomáhá, když těm institucím potřebujeme důvěřovat, aby nás informovaly," řekla Axios.

Jamiesonová připomenula třeba otázky ohledně možné politizace procesů v předních zdravotnických orgánech, jako je Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jako příklad uvedla spekulace o tom, zda prvotní povolení léčit covid-19 antimalarikem hydroxychlorochin nebylo vydáno pod politickým tlakem. Bílý dům si zase podle zdrojů televize CNN nově stěžuje na zpravodajství celostátních médií o koronavirové variantě delta, které prý vytváří přehnaný obrázek o jejích dopadech.

Jasné je, že polemiky ohledně odporu k vakcínám vyvolávají zcela novou debatu. A to o tom, jak šíření dezinformací ve společnosti předcházet, namísto snahy hlídat obsah na každé platformě, zatímco se problém jenom zhoršuje.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Boj proti dezinformacím a fake news USA (Spojené státy americké) očkování

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

včera

včera

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

včera

včera

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy