Drsné varování: Uranový odpad z kyrgyzských dolů ohrožuje miliony lidí

Odpad po sobě zanechaly sovětské uranové doly vybudované po druhé světové válce v rámci tajného vojenského projektu. V dolech pracovali političtí vězňové, příslušníci "politicky nespolehlivých" národnostních menšin nebo vojáci Rudé armády, kteří se po druhé světové válce vrátili z německého zajetí. Do roku 1968, kdy těžba skončila, vyprodukoval důl dva miliony kubíků radioaktivní hlušiny zběžně uložené na svazích soutěsky u Mailuu-Suu.

Stejnojmenná řeka, tekoucí na dně soutěsky, ústí do řeky Syrdarja protékající Ferganským údolím. Oblast, územně rozdělená mezi Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, je hustě osídlená, žije zde přes 14 milionů lidí. Havárii doprovázenou zvýšenou radioaktivitou prodělala už v roce 1958, kdy se na jednom z přítoků Syrdarji po záplavách a zemětřesení protrhla přehrada a strhla s sebou do údolí odpad z kyrgyzských dolů.

Sovětské úřady bilanci neštěstí nikdy nezveřejnily, ale podle ekologů radioaktivita zasáhla nejen obyvatele údolí, ale i dobytek, ryby a rýži pěstovanou na místních polích. V Mailuu-Suu jsou podle Reuters zhoubná onemocnění dvakrát častější než je okolní průměr, vysoký je počet lidí s Downovým syndromem a prakticky všichni trpí nemocí štítné žlázy.

Podle expertů Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) je ke zpevnění úložiště radioaktivního odpadu u Mailuu-Suu nebo k jeho převezení na jiné místo zapotřebí nejméně 30 milionů eur (760 milionů korun). Dalších 40 milionů by si vyžádala sanace jiného opuštěného uranového dolu v nedalekém Tádžikistánu.