Několik tisíc škol bylo uzavřeno v indonéské provincii Riau kvůli hustému dýmu, který se v oblasti šíří z lesních požárů. Více než 400 škol zrušilo vyučování také v sousední Malajsii. Do východomalajsijského státu Sarawak poslaly úřady půl milionu ochranných roušek.
Problémy s kouřem, který způsobuje řadě obyvatel dýchací potíže, se opakují v regionu každoročně. Většina požárů bývá založena úmyslně při odlesňování půdy.
Lesní požáry sužují v posledních týdnech části indonéského ostrova Sumatra a také provincii Kalimantan na Borneu. Do boje s plameny byly vyslány tisíce vojáků a policistů i hasičská letadla. Indonéský úřad civilní ochrany uvedl, že oheň už sežehl 328.000 hektarů porostu.
Potíže s dýmem má kromě Indonésie a Malajsie také Singapur, kde úřady vyzvaly občany, aby se vyhýbali dlouhému pobytu venku a pokud možno odložili náročné aktivity.
"Lidé, kteří se necítí dobře, především starší občané a děti, jakož i lidé s chronickými srdečními a plicními onemocněními by měli vyhledat lékařskou péči," uvedl singapurský úřad pro životní prostředí.
Ekologické organizace za původce většiny požárů pralesů a rašelinišť v Indonésii označují papírenské společnosti a majitele plantáží, kde se pěstují olejové palmy. Odlesňování půdy pomocí ohně je totiž levnější než jiné způsoby čištění pozemků. Firmy vypalování původní vegetace popírají.
Sousední země si u Indonésie každoročně na kouř stěžují, Jakarta nicméně tento týden obvinění odmítla a tvrdí, že lesní požáry hoří i v dalších zemích regionu, včetně Malajsie, Filipín, Papuy-Nové Guineje, Vietnamu, Východního Timoru a Thajska.
Nejhorší lesní požáry postihly Indonésii v roce 2015, kdy kouřový smog pokryl velkou část jihovýchodní Asie. Podle studie vědců z Harvardovy a Kolumbijské univerzity kvůli kouřovým částečkám tehdy jen v Indonésii předčasně zemřelo více než 90.000 lidí.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák