Neustálá karanténní opatření nejsou řešením, tvrdí odbornice. Nabízí jiný recept

NÁZOR - Ve Vietnamu se v dubnu otevřely kavárny a restaurace, na Tchaj-wanu v červenci navštívilo basebalový zápas 10 tisíc diváků, tisíce lidí se v srpnu tísnily na koncertě v čínském Wu-chanu a tento měsíc platí na Novém Zélandu plná kapacita rugbyových stadionů, poukazuje Devi Sridharová v komentáři pro server The Guardian. Expertka na veřejné zdraví z Univerzity v Edinburghu dodává, že v uvedených zemích se život vrátil v zásadě do normálu.

Otázka, kterou si je třeba klást

Uvedené státy ve srovnání s ostatními utrpěly minimální ekonomické škody, poukazuje Sridharová. Vysvětluje, že na Tchaj-wanu nikdy neplatila plošná karanténa, zatímco ta ve Vietnamu, Číně a na Novém Zélandu byla včasná, krátká a přísná.

Čína s 1,4 miliardou obyvatel hlásí jen 4.634 úmrtí spojených s koronavirem, Vietnam, Tchaj-wan a Nový Zéland jich dohromady vykazují pouze 67, upozorňuje odbornice. Táže se, jak se těmto zemím podařilo nemoc covid-19 zkrotit, udržet funkční zdravotnictví a ekonomiku a společnost nad vodou.

"To je otázka, kterou bychom si měli všichni klást," pokračuje autorka komentáře. Připomíná, že například Británie zůstává po sedmi měsících v nekonečném cyklu karanténních opatření a média se nadále zaměřují na paralyzující debatu o závažnosti viru a optimální strategii.

Země podle expertky učinila chybu, když ke koronaviru přistoupila jako ke chřipce, karanténu vyhlásila pozdě a umožnila šíření viru v populaci jako běžnému nachlazení, tudíž ve chvíli, kdy se ukázala nebezpečnost nemoci a vláda reagovala, byl již promrhán čas.

V posledních měsících počty nakažených v Británii rostou a klesají, přičemž se zdálo, že v létě se podařilo zploštit křivku a dostat číslo R pod kontrolu, uvádí Sridharová. Kritizuje, že namísto nahrazení tvrdých opatření funkčním testování a trasováním, tedy přechodu od karantény celé populace ke karanténě osob vystavených viru, tamní vláda jen uvolnila restrikce bez záložního plánu a dokonce aktivně podporovala lidi k cestování do zahraničí, což vedlo k zavlečení viru zpět do země a novému řetězci infekcí.

Britská vláda považovala karanténu jako cosi, co problém vyřeší, ale karanténa sama o sobě zásadně vývoj nemění, pouze kupuje čas, tvrdí autorka komentáře. Dodává, že spolu s časem ale roste zmar a hněv, protože lidé začínají spojovat boj proti viru s pobytem doma a zavřenými živnostmi natolik, až začne zvonit varovný alarm a objeví se otázky, zda nepáchají opatření více škod než virus samotný a zda je správné omezit život milionů kvůli smrti tisíců.

Expertka nepovažuje za překvapivé, že ti, kteří tvrdí, že do vánoc může být život v normálu, že jde o volbu mezi ekonomikou a zdravím, že je virus je pro mladší 55 let prakticky neškodný, přičemž nabízejí snadná, přesvědčivá řešení, nalezli ve frustrované a deprimované společnosti dychtivé publikum. Podstata těchto apelů se dá shrnout jako "kolektivní imunita", "cílená ochrana" či "ochrana zranitelných", uvádí Sridharová. Vysvětluje, že podle tohoto argumentu je za situace, kdy virus zjevně představuje riziko pro staré a jedince s predispozicemi, nutné chránit právě tyto skupiny a ostatní nechat vrátit se k běžnému životu.

Snadné řešení neexistuje

"Naneštěstí tak snadné řešení neexistují," tvrdí autorka komentáře. Přiznává, že plán vypadá navenek dobře, ale v praxi naráží na hluboké problémy, především skutečnost, že chránit se musí nejen zranitelní, ale všichni členové jejich domácnosti a ti, s nimiž přicházejí do kontaktu. Stejně tak je těžké odlišit zdravé od zranitelných, protože hranice nevede pouze mezi věkovými skupinami, uvádí Sridharová. Připomíná, že covid má těžší průběh u lidí s nadváhou a příslušníku etnických menšin, navíc mnoho predispozic nemusí být patrných.

Odbornice také zmiňuje tvrzení, že víme jen málo o dopadech nákazy na lidi s mírným průběhem, jelikož virus nenapadá pouze plíce, ale také ledviny, játra, cévy a zřejmě i mozek a může způsobit dlouhodobé problémy rovněž mladým a zdravým, u kterých se mluví o "dlouhém covidu".

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Problémem může být i to, že imunita vůči koronaviru rychle mizí a jedinec se může znovu nakazit, tudíž za situace, kdy nevíme, jak dlouho imunita vůči nemoci vlastně trvá, je kolektivní imunita iluzorní a zřejmě bychom nedosáhli chvíle, kdy se izolovaní mohou bezpečně vrátit do života, míní autorka komentáře. Připomíná, že stále nejsme imunní vůči choleře, žluté zimnici, spalničkám, obrně, tuberkulóze, malárii či moru, ale zdravotnická opatření omezila jejich šíření do chvíle, než se objevila vakcína.

Malárie byla například hojně rozšířená na části území USA, než se ji v 50. letech podařilo vymýtit v masivní zdravotní kampani, kolektivní imunita vůči spalničkám je udržována jen díky vakcíně, což platí o mnoha dalších patogenech, které lidstvo trápí, upozorňuje Sridharová. Táže se, jak tedy naložit s koronavirem, než se objeví účinná vakcína.

"Odpovědí nesmí být pouze neustálé karantény s ohledem na velké ekonomické a společenské škody, které přinášejí," přiznává odbornice. Podílela se na nedávné studii, které navrhuje tři klíčové prvky pro zvládnutí viru.

Nejdůležitější je masivní systém testování, trasování a izolace, který zajišťuje výsledky do 24 hodin, vystopování nejméně 80 % kontaktů nakaženého a čtrnáctidenní izolaci těch, kteří s virem přišli do styku, deklaruje expertka. Dále zmiňuje jasná zdravotnická opatření pro všechny skupiny, jak se vyhnout kontaktu s virem, především maximální pobyt venku, vyhýbání se vnitřním, zalidněným a nevětraným prostorům, nošení roušek a dodržování odstupu, kde to je možné.

Stejně tak se Sridharová kloní k striktní kontrole hranic, aby nedocházelo k opětovnému zavlečení viru do zemí, kde se situace zlepší. "Tato pandemie je stále ve své první či druhé fázi. Čekat, že virus zázračně zmizí, umožnit mu průchod společností či zavádět neustálá karanténní opatření bez jasné strategie krom čekání na vakcínu jsou nepříliš optimální volby, které poškozují naše zdraví, naši ekonomiku a naší společnost," píše odbornice.

Autorka komentáře se závěrem táže, kdy se například Britové podívají na v úvodu zmíněné země a budou chtít následovat jejich postup - potlačení viru, otevření ekonomiky a obnovení pocitu běžného života.

Související

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

Více souvisejících

Velká Británie Čína vietnam Tchaj-Wan Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 59 minutami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 1 hodinou

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 6 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik

Ukrajina, která se od roku 2022 statečně brání ruské agresi, čelí podle redakčního komentáře deníku The Kyiv Independent jiné, méně viditelné hrozbě: nebezpečí, že se začne přibližovat systému svého nepřítele – autoritářskému režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy