Nikaragua by se mohla stát první zemí světa bez tištěných novin, varoval minulý týden nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Nikaragujská vláda autoritářského prezidenta Daniela Ortegy totiž podle něj ve snaze umlčet opoziční média už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi. Několik deníků už kvůli tomu přestalo vycházet.
"I ve státech jako je Sýrie či Somálsko jsou tištěné deníky... Naše dny ale mohou být brzy sečteny kvůli diktatuře. Nikaragua by tak získala nechvalné prvenství jako jediná země světa bez tištěných novin," píše se ve článku deníku La Prensa, který vychází v Nikaragui od roku 1926.
"Tisk v naší zemi je vystaven rozmarům diktatury. Rozhodli se nás zavřít," citoval v neděli argentinský server Infobae Cristianu Chamorrovou, dceru někdejší nikaragujské prezidentky (1990-1997) Violety Chamorrové, jejíž rodina deník La Prensa vlastní.
Kvůli obstrukcím celního úřadu, který od září 2018 zadržuje materiál pro dvě velké vydavatelské firmy, skončil už v Nikaragui loni v září druhý nejvýznamnější nezávislý deník v zemi El Nuevo Diario, deník Metro či populární list Q'hubo.
Podle šéfeditora deníku La Prensa Eduarda Enríqueze celní úřad konkrétně nevysvětlil důvod, proč materiál mediálním firmám zadržuje. "Řekli nám jen, že jsou to ´příkazy shora´," řekl serveru Infobae Enríquez. Podle něj za tím pokynem stojí prezident Ortega, který stojí v čele země už 13 let, a jeho manželka Rosario Murillová, která je tři roky viceprezidentkou. Podle opozice se Ortega drží u moci díky manipulacím voleb a potlačování opozice. V zemi jsou podle nevládních organizací pro lidská práva desítky politických vězňů.
V Nikaragui trvají od dubna 2018 protivládní protesty, které si podle Meziamerické komise pro lidská práva vyžádaly na 320 obětí. Většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie. Ortegova vláda přiznává 200 obětí. Demonstrace vypukly původně jako manifestace proti důchodové reformě, posléze přerostly v protesty za odstoupení prezidenta Ortegy. Tento někdejší partyzánský vůdce stál v čele Nikaraguy i v 80. letech minulého století.
12. června 2026 10:09
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
Související
Hurikán Jóta si vyžádal nejméně 30 obětí, napáchal enormní škody
Jóta zeslabila na tropickou bouři, na svědomí má dvě oběti
nikaragua , Noviny / tisk , Daniel Ortega , Media
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák