V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident

Osmdesátiletý autoritářský vládce, který stál u kormidla země od roku 2007, chce ve spolupráci s parlamentem pod svou kontrolou schválit legislativu, jež opozičním silám definitivně zahradí cestu. Prohlášení zaznělo v neděli během oslav 47. výročí sandinistické revoluce z roku 1979, v níž Ortega pomáhal svrhnout diktaturu Anastasia Somozy.

Režim Ortegy a jeho manželky a spoluprezidentky Rosario Murillové postupně odbourával demokratické principy již dříve, přičemž odborníci i analytici současné vyjádření hodnotí jako zásadní stupňování rétoriky. Tiziano Breda z organizace Armed Conflict Location and Event Data v té souvislosti uvedl, že tímto krokem manželský pár zpečetil přechod země k plnohodnotné rodinné diktatuře.

Během projevu před tisíci státními zaměstnanci, kteří byli podle místních médií k účasti donuceni, Ortega prohlásil, že volby už nebudou, aby se opoziční strany nemohly pokusit chopit vlády. Prezident, který se na veřejnosti neobjevil 61 dní, zdůraznil potřebu nových zákonů na ochranu před zrádci a pučisty.

Hlasování se mělo původně konat v příštím roce, nicméně hlava státu neupřesnila, zda budou volby zcela zrušeny, nebo zda bude opozici pouze zakázána účast. Podobný scenář však v praxi nastal již v roce 2021, kdy režim zakázal opoziční strany a uvěznil kandidáty na prezidenta.

Podle analytiků stojí za tímto rozhodnutím strach z jakéhokoli politického uvolnění, které by mohlo vyvolat odpor veřejnosti a ohrozit mocenský aparát. Místo pořádání zmanipulovaných voleb se tak vedení země rozhodlo volební soutěž rovnou zrušit.

V předchozím roce prosadil Ortega ústavní reformy, které prodloužily prezidentský mandát z pěti na šest let a jeho manželku posunuly do role spoluprezidentky. Americké úřady označují toto vedení přímo za diktaturu.

Ve svém vystoupení prezident rovněž kritizoval Spojené státy za lednovou operaci ve Venezuele, při níž byl zadržen Nicolás Maduro s manželkou. Americký zásah v prezidentském paláci označil za monstrózní act.

Zamezení návratu opozice k moci je podle Ortegy nutné pro ochranu země před strůjci protestů z roku 2018. Tehdejší zásah režimu proti demonstrantům si podle mezinárodních organizací vyžádal přes 350 obětí na životě a vyhnal do exilu téměř milion lidí.

Lídři lidsko-právních organizací i zahraniční představitelé nedávno připsali Ortegovi a Murillové také odpovědnost za smrt vězněného domorodého lídra a poslance Brooklyna Rivery. V nikaragujských věznicích zůstává zhruba padesát politických vězňů, režim navíc zbavil občanství stovky lidí a nechal uzavřít tisíce nevládních organizací, desítky univerzit i médií.