Uzbekistán má nový parlament. Hlasování mělo ke svobodným volbám daleko, tvrdí OBSE

Předseda ústřední volební komise Mirzo-Ulugbek Abdusalomov novinářům oznámil, že do dolní komory parlamentu byli zvoleni zástupci všech pěti politických stran, které se o mandáty ucházely. Největší poslanecký klub budou mít liberální demokraté, kteří se podle TASS zasazovali, aby se Uzbekistán připojil k Moskvou vedené Euroasijské hospodářské unii.

Nedělní volby byly první od nástupu reformátorského prezidenta Šavkata Mirzijojeva, jehož vůdčí roli žádná z kandidujících stran nezpochybňovala.

Liberální demokraté, kteří zvítězili ve volbách z roku 2014 a o dva roky později nominovali Mirzijojeva na prezidenta, v nedělních volbách získali 43 mandátů. Následuje strana Millij Tiklaniš (Národní obroda) s 35 poslanci, Sociálnědemokratická strana Adolat (Spravedlnost) s 21, Lidově demokratická strana s 18 a Ekologická strana s jedenácti zákonodárci.

Celkem 150 poslanců dolní komory parlamentu Uzbekistánu (Olij Madžlis) je voleno většinovým volebním systémem na pětileté funkční období. V případě, že kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, koná se kolo druhé.

Mirzijojev vládu nad středoasijskou zemí s 33 miliony obyvateli převzal v roce 2016 po smrti autoritářského vůdce Islama Karimova, který vládl Uzbekistánu 27 let. Bývalý premiér Mirzijojev po desetiletích faktické izolace slíbil otevřít zemi bohatou na nerostné suroviny a liberalizovat ekonomiku i politický život.

Nedělní hlasování následovalo po kampani, v níž se poprvé v dějinách Uzbekistánu uskutečnily televizní debaty kandidátů konkurenčních politických stran.

Pozorovatelská mise Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE) přesto ve zprávě z tohoto měsíce uvedla, že ke skutečně svobodným volbám mají ty v Uzbekistánu daleko. Legislativních změn spojených s právem na shromažďování, sdružování a vyjadřování "bylo pomálu", uvedla organizace ve zprávě.