V Austrálii bují skandál s nízkými mzdami

Méně svým zaměstnancům platila i společnost Coles, která je druhým největším řetězcem supermarketů v Austrálii. Firma v úterý spolu s výsledky hospodaření uvedla, že si dala stranou 20 milionů australských dolarů (309 milionů Kč), které použije na doplacení mezd. Firma se zároveň přiznala, že vyplácela nižší mzdy více než šest let, většinou vedoucím.

Vláda premiéra Scotta Morrisona chce zavést zákon, který by na čtyři roky znemožnil vykonávat práci ředitele těm lidem, v jejichž podniku se praxe vyplácení nižších mezd objevila. Zvažuje i povinnost, aby provinilé firmy musely oznamovat, že "krádeže mezd", jak se problematice říká, se dříve dopustily. To by mohlo podniky výrazně poškodit v situaci, kdy hledají nové pracovní síly.

"Korporátní Austrálii bylo jasně sděleno, že si musí dát své záležitosti do pořádku," řekl ministr spravedlnosti, kterého citoval server australské televize SBS. Ředitelé firem, kteří nedokážou kritizovanému jednání zabránit, budou muset podle zvažovaných návrhů odstoupit. U firem, které se takového jednání dopustí, připadá jako trest v úvahu i to, že nebudou moci přijímat zahraniční zaměstnance. Ti pro ně bývají často levnější.

"Jestliže to firmy nepochopily, pak je k tomu v budoucnu zcela určitě donutí nejdůraznější, nejobsáhlejší a komplexní série zákonů k problematice vyplácení nižších mezd, jaké Austrálie ještě neviděla," pohrozil ministr spravedlnosti.

Americká advokátní kancelář Barrera & Associates uvádí, že existuje pět základních důvodů, proč firmy nevyplácejí tolik, na kolik mají zaměstnanci nárok. Tím nejčastějším důvodem je, že si zaměstnanec o zvýšení mzdy neřekne ze strachu, že bude potrestán či rovnou vyhozen. Mezi důvody patří i pouhé nepochopení toho, co je spravedlivá odměna, dále to, že zaměstnanci jsou na horší pozici, než jaká je jejich kvalifikace, nebo jsou jejich pracovní povinnosti ohodnoceny tak, jako kdyby v podniku vykonávali méně zodpovědnou práci.

Vláda se v příštích týdnech chystá zavést zákony, které budou za trestný čin považovat většinu forem vykořisťování zaměstnanců. Návrh počítá jak s přísnými tresty vězení, tak s pokutami.

Ministr Porter odhadl, že pokud se firmy proviní a budou vyplácet nižší mzdy, než na jaké mají zaměstnanci nárok, podle nového zákona už trestu neuniknou. Odboráři ale tvrdí, že vláda k tomuto stavu sama přispěla, když požadavky odborových organizací odmítala. Porter poznamenal, že i když ve většině případů firmy nevyplácejí nižší mzdy záměrně, na vážnosti problému to nic nemění. Ukazuje to podle něj na zanedbávání povinností a neschopnost řídit se pracovními zákony.