Biden oznámil vznik fondu na podporu světové demokracie

Na summitu dnes kromě Bidena hovořila například slovenská prezidenta Zuzana Čaputová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

"Jsme ve zlomovém bodě historie. Rozhodnutí, která dnes uděláme, jistě změní chod světa pro další desetiletí," prohlásil Biden úvodem virtuálního shromáždění. Na téma úpadku demokracie ve světě americký prezident řekl, že je přesvědčený, že se situace mění k lepšímu.

Některé organizace podle Reuters přišly s kritikou, že není mnoho důkazů pro to, že by státy účastné na summitu dosáhly značného pokroku v upevňování demokratického zřízení. Podle nevládní organizace Freedom House si za poslední rok 35 zemí světa pohoršilo a 34 zemí zvýšilo pomyslné skóre na žebříčku politických práv a občanských svobod, píše Reuters.

Na summitu promluvil v úterý, před dnešním zahájením hlavního dvoudenního programu, i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Celkem se na události podílí 120 zemí světa, lidskoprávní skupiny a technologické společnosti.

Slovenská prezidentka Čaputová se dnes ve svém několikaminutovém projevu věnovala válce na Ukrajině, kterou podle ní Západ musí v obraně proti ruské agresi podporovat, "jak dlouho bude třeba". Mluvila ale i o stavu demokracie na Slovensku. "Musíme jednat tak, aby naši občané viděli, že demokracie není hluchá vůči jejich potřebám...zajišťuje rovnost před zákonem a zmenšuje, nezdůrazňuje rozdíly mezi lidmi," řekla Čaputová.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval lídry k další vojenské podpoře své země a Rusko označil za "nepřítele demokracie", který podle něj proti Západu nevojensky bojuje už dlouho "vměšováním se do voleb, kyberútoky, špionáží a šířením dezinformací".

Virtuální summit spolupořádají vlády Kostariky, Nizozemska, Jižní Koreje a Zambie, přičemž šéfové vlád nebo prezidenti každé z těchto zemí moderovaly jednu skupiny řečníků.

Zvláštní fond o 690 milionech dolarů na podporu světové demokracie, jehož vznik Biden dnes oznámil, není prvním. Na podobném summitu v roce 2021 Biden pro tentýž účel vyčlenil 400 milionů dolarů (asi 8,7 miliardy korun).