Bílý dům hádku vyprovokoval, tvrdí experti. Konečně si můžeme od Zelenského umýt ruce, radují se Trumpovi lidé

Po roztržce v Oválné pracovně se nyní obě strany snaží zmírnit škody a obnovit vzájemné vztahy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden výrazně vybočil ze stanoveného kurzu, k čemuž ho značnou měrou přiměl americký viceprezident JD Vance.

Výsledkem bylo, že Zelenskyj odešel z Bílého domu s prázdnýma rukama a americko-ukrajinské vztahy se ocitly v troskách. To přivítali především příznivci hnutí MAGA, jako je bývalý stratég Steve Bannon, který pro server Politico uvedl, že „to byl dokonalý výsledek, a teď si od něj můžeme umýt ruce“.

V Kyjevě však vyvolala scéna v Bílém domě značné pobouření. Ukrajinci se cítí opuštěni, rozhořčeni nepochopením ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa a zděšeni možností, že Spojené státy postupně přestanou podporovat jejich boj proti Rusku. Zelenskyj byl svými poradci dlouhodobě nabádán, aby se snažil s Trumpem vycházet a neprovokoval ho, zejména kvůli jejich napjatým vztahům z minulosti. Tato strategie se měla udržet i při jeho návštěvě ve Washingtonu, kdy měl být konstruktivní a nechat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby byl tím, kdo odmítne jednání.

Nicméně během schůzky došlo k prudké konfrontaci, kterou mnozí v Kyjevě přičítají Vanceovi. Republikánský expert na zahraniční politiku, který s novináři hovořil anonymně, uvedl, že viceprezident chtěl záměrně vyprovokovat Zelenského, aby tím zhatil dohodu o těžbě strategických surovin na Ukrajině. „Vance věděl, že pokud dohoda projde, posílí to pro-ukrajinskou lobby v administrativě. A Zelenskyj se nechal vyprovokovat,“ řekl zdroj.

Podle stejného experta ale ukrajinský prezident pochybil i tím, že se před schůzkou plně nesoustředil právě na tuto dohodu. „Nešlo ani tak o suroviny, ale o to, dát Trumpovi politické vítězství. Zelenskyj si měl uvědomit, že to je klíčové.“ Administrativa Bílého domu naopak veřejně tvrdí, že nešlo o žádný promyšlený plán, jak ukrajinského prezidenta nachytat. Tvrdí, že Trump i Vance byli rozčarováni z toho, že Zelenskyj otevřeně zpochybňoval smysl jednání s Putinem, což podle nich mohlo zmařit budoucí rozhovory mezi USA a Ruskem.

Po incidentu se nyní horečně pracuje na napravení škod a snaze o telefonát mezi Trumpem a Zelenským, který by mohl situaci zmírnit. Evropští lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera, vyvíjejí tlak na to, aby ukrajinský prezident vyjádřil lítost nad tím, jak schůzka proběhla – ovšem bez toho, aby se přímo omluvil.

Návštěva ve Washingtonu byla od počátku považována za riskantní misi. Diplomaté předpokládali, že po předchozích jednáních Macrona a Starmera bude Trump přístupnější, ale některé náznaky už před příletem Zelenského naznačovaly opak. Například Trump stále nesl nelibě dřívější konflikt mezi Zelenským a americkým ministrem financí Scottem Bessentem, kdy se ukrajinský prezident vymezil proti jednání s Putinem. Situaci komplikovala i rostoucí nevole mezi republikány vůči dalšímu financování Ukrajiny, přičemž tvrdé jádro MAGA požaduje úplné zastavení jakékoliv pomoci.

Během schůzek s americkými zákonodárci Zelenskyj naznačil, že chce od Trumpa získat bezpečnostní záruky pro poválečnou Ukrajinu. Někteří republikánští senátoři, jako Lindsey Graham, ho však varovali, aby se na tuto otázku nesoustředil a raději dal Trumpovi možnost politického vítězství. Poradci, včetně vlivného Andrije Jermaka, ho rovněž nabádali, aby se držel pouze tématu těžební dohody – bezpečnostní otázky měly přijít na řadu později.

To se ale nestalo. Zelenskyj, rozčilený Vanceovým přístupem, vybočil z kurzu a schůzka se zvrhla v ostrou výměnu názorů, kterou opoziční ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko označil za „katastrofu“. Podobně se k tomu vyjádřil i ruský opoziční lídr Michail Chodorkovskij, podle nějž měl Zelenskyj lépe pochopit, jak Trump a jeho voliči situaci vnímají. „Měl mluvit o tom, jak může pomoci Americe, ne o spravedlnosti a Evropě,“ poznamenal.

Navzdory následkům ale Zelenskyj získal podporu doma. Dokonce i jeho političtí odpůrci se nyní za něj staví, i když soukromě připouštějí, že nedokázal přizpůsobit svůj přístup nové americké administrativě. Pro běžné Ukrajince však zůstává někým, kdo hájí jejich zájmy a bojuje za spravedlnost tváří v tvář neúnavné ruské agresi.

Otázkou zůstává, zda je možné vztahy mezi Ukrajinou a USA napravit. Někteří ukrajinští představitelé doufají, že Trump se nechá ovlivnit názorem, že Zelenskyj byl pod enormním tlakem a že situace není nevratná. „Trump nebyl po schůzce zuřivý. Někteří lidé v administrativě mi říkají, že vnímá Zelenského jako někoho, kdo je psychicky vyčerpaný po třech letech války,“ uvedl republikánský expert.

Klíčová však zůstává otázka strategických surovin. „Bez dohody o minerálech není šance, že by Trump šel do Kongresu a žádal další peníze pro Ukrajinu. O to tady šlo. A pokud ta dohoda nebude, šance na další podporu se rovná nule,“ dodal. 

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) J. D. Vance

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data

Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy