Bílý dům hádku vyprovokoval, tvrdí experti. Konečně si můžeme od Zelenského umýt ruce, radují se Trumpovi lidé

Po roztržce v Oválné pracovně se nyní obě strany snaží zmírnit škody a obnovit vzájemné vztahy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden výrazně vybočil ze stanoveného kurzu, k čemuž ho značnou měrou přiměl americký viceprezident JD Vance.

Výsledkem bylo, že Zelenskyj odešel z Bílého domu s prázdnýma rukama a americko-ukrajinské vztahy se ocitly v troskách. To přivítali především příznivci hnutí MAGA, jako je bývalý stratég Steve Bannon, který pro server Politico uvedl, že „to byl dokonalý výsledek, a teď si od něj můžeme umýt ruce“.

V Kyjevě však vyvolala scéna v Bílém domě značné pobouření. Ukrajinci se cítí opuštěni, rozhořčeni nepochopením ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa a zděšeni možností, že Spojené státy postupně přestanou podporovat jejich boj proti Rusku. Zelenskyj byl svými poradci dlouhodobě nabádán, aby se snažil s Trumpem vycházet a neprovokoval ho, zejména kvůli jejich napjatým vztahům z minulosti. Tato strategie se měla udržet i při jeho návštěvě ve Washingtonu, kdy měl být konstruktivní a nechat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby byl tím, kdo odmítne jednání.

Nicméně během schůzky došlo k prudké konfrontaci, kterou mnozí v Kyjevě přičítají Vanceovi. Republikánský expert na zahraniční politiku, který s novináři hovořil anonymně, uvedl, že viceprezident chtěl záměrně vyprovokovat Zelenského, aby tím zhatil dohodu o těžbě strategických surovin na Ukrajině. „Vance věděl, že pokud dohoda projde, posílí to pro-ukrajinskou lobby v administrativě. A Zelenskyj se nechal vyprovokovat,“ řekl zdroj.

Podle stejného experta ale ukrajinský prezident pochybil i tím, že se před schůzkou plně nesoustředil právě na tuto dohodu. „Nešlo ani tak o suroviny, ale o to, dát Trumpovi politické vítězství. Zelenskyj si měl uvědomit, že to je klíčové.“ Administrativa Bílého domu naopak veřejně tvrdí, že nešlo o žádný promyšlený plán, jak ukrajinského prezidenta nachytat. Tvrdí, že Trump i Vance byli rozčarováni z toho, že Zelenskyj otevřeně zpochybňoval smysl jednání s Putinem, což podle nich mohlo zmařit budoucí rozhovory mezi USA a Ruskem.

Po incidentu se nyní horečně pracuje na napravení škod a snaze o telefonát mezi Trumpem a Zelenským, který by mohl situaci zmírnit. Evropští lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera, vyvíjejí tlak na to, aby ukrajinský prezident vyjádřil lítost nad tím, jak schůzka proběhla – ovšem bez toho, aby se přímo omluvil.

Návštěva ve Washingtonu byla od počátku považována za riskantní misi. Diplomaté předpokládali, že po předchozích jednáních Macrona a Starmera bude Trump přístupnější, ale některé náznaky už před příletem Zelenského naznačovaly opak. Například Trump stále nesl nelibě dřívější konflikt mezi Zelenským a americkým ministrem financí Scottem Bessentem, kdy se ukrajinský prezident vymezil proti jednání s Putinem. Situaci komplikovala i rostoucí nevole mezi republikány vůči dalšímu financování Ukrajiny, přičemž tvrdé jádro MAGA požaduje úplné zastavení jakékoliv pomoci.

Během schůzek s americkými zákonodárci Zelenskyj naznačil, že chce od Trumpa získat bezpečnostní záruky pro poválečnou Ukrajinu. Někteří republikánští senátoři, jako Lindsey Graham, ho však varovali, aby se na tuto otázku nesoustředil a raději dal Trumpovi možnost politického vítězství. Poradci, včetně vlivného Andrije Jermaka, ho rovněž nabádali, aby se držel pouze tématu těžební dohody – bezpečnostní otázky měly přijít na řadu později.

To se ale nestalo. Zelenskyj, rozčilený Vanceovým přístupem, vybočil z kurzu a schůzka se zvrhla v ostrou výměnu názorů, kterou opoziční ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko označil za „katastrofu“. Podobně se k tomu vyjádřil i ruský opoziční lídr Michail Chodorkovskij, podle nějž měl Zelenskyj lépe pochopit, jak Trump a jeho voliči situaci vnímají. „Měl mluvit o tom, jak může pomoci Americe, ne o spravedlnosti a Evropě,“ poznamenal.

Navzdory následkům ale Zelenskyj získal podporu doma. Dokonce i jeho političtí odpůrci se nyní za něj staví, i když soukromě připouštějí, že nedokázal přizpůsobit svůj přístup nové americké administrativě. Pro běžné Ukrajince však zůstává někým, kdo hájí jejich zájmy a bojuje za spravedlnost tváří v tvář neúnavné ruské agresi.

Otázkou zůstává, zda je možné vztahy mezi Ukrajinou a USA napravit. Někteří ukrajinští představitelé doufají, že Trump se nechá ovlivnit názorem, že Zelenskyj byl pod enormním tlakem a že situace není nevratná. „Trump nebyl po schůzce zuřivý. Někteří lidé v administrativě mi říkají, že vnímá Zelenského jako někoho, kdo je psychicky vyčerpaný po třech letech války,“ uvedl republikánský expert.

Klíčová však zůstává otázka strategických surovin. „Bez dohody o minerálech není šance, že by Trump šel do Kongresu a žádal další peníze pro Ukrajinu. O to tady šlo. A pokud ta dohoda nebude, šance na další podporu se rovná nule,“ dodal. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) J. D. Vance

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy