Politika USA žene svět do katastrofy? Politolog důrazně varuje

"Pařížské útoky byly barbarské, ale také šokující. Nutí mnoho lidí položit otázku, co můžeme udělat, abychom předcházeli takovémuto terorismu. Někteří mají jasnou odpověď: 'Útok co jsme viděli v Paříži? Uvidíme útok i ve Spojených státech,' prohlásil senátor John McCain rozhovoru pro New York Times. Snaha tomuto zabránit bude vyžadovat preventivní opatření a mnohem agresivnější přístup amerických ozbrojených sil v celém blízkovýchodním regionu, řekl Timesům a CNN, přičemž zmínil vyslání pozemních vojsk do Sýrie a vyhlášení bezletové zóny či více vojáků v Iráku i Afghánistánu," připomíná v úvodu svého komentáře politolog Fareed Zakaria. Na serveru Washington Post nicméně před uvedeným scénářem varuje.

Zdroj islamistické radikalizace

"Tato teorie byla během irácké války občas popisována jako 'bojujeme s nimi tam, tudíž s nimi nemusíme bojovat zde'. Daný přístup byl chybný již tehdy a je chybný i dnes. Mnoho politiků a komentátorů postřehlo, že mnoho džihádistů má vazby na nová bojiště na Blízkém východě, včetně Jemenu a Sýrie, kde se zhroutil státní řád, občanské boje jsou na denním pořádku a islamistické teroristické skupiny tam nalezly ráj. To je zpětný vítr chaosu v Sýrii. Již se téměř stalo běžným přesvědčením, že pokud by se snad dříve Washington více angažoval, byli bychom více v bezpečí. Co ale džihádisté vzkazují? CNN hlásí, že v roce 2007 soud s Cherifem Kouachim, jedním z pařížských teroristů, odhalil jeden ze zdrojů jeho radikalizace," píše politolog.

"Byl jsem připraven jít a zemřít v bitvě...dostal jsem tento nápad, když jsem viděl v televizi bezpráví, k němuž tam dochází (v Iráku). Mluvím o mučení, kterému Američané vystavili Iráčany," cituje Zakaria teroristu.

"Byla to tedy americká intervence na Blízkém východě, která z něj učinila džihádistu. Takže další intervence by zřejmě neměla kýžený efekt," konstatuje expert.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Odborníci Robert Pape a James Feldman analyzovali všech 2100 zdokumentovaných případů sebevražedných útoků v rozmezí let 1980-2009. Dospěli k závěru, že většina jejich pachatelů jednala v reakci na americké intervence na Blízkém východě, spíše než z náboženských či ideologických důvodů. Autoři ve své knize Cutting the Fuse poukazují, že největší útoky proti Západu po 11. září, pumové atentáty v Madridu a v Londýně, byly inspirovány především invazí do Iráku," připomíná komentář.

Intervence v Sýrii není řešením

"Ve své velmi dobře podložené zprávě o teroristické hrozbě pro Brookings Institution, kterou představují bojovníci ze Sýrie a Iráku, Daniel Byman a Jeremy Shapiro prověřují všechny známé důvody, proč se tito džihádisté začali angažovat. Důvody sahají od touhy po dobrodružství po náboženský radikalismus, ale boj proti zahraničním (západním) intervencím je často velmi vysoko na jejich seznamu. (Odborníci) zdůrazňují, že výjimku představuje Sýrie, kde láká především sektářský spor a kam se dá jednoduše cestovat, což může vysvětlit velké množství zahraničních bojovníků. Pokud by se tam však Spojené státy více angažovaly, nepochybně by to rozzuřilo a přilákalo ještě více zahraničních bojovníků, kteří by cítili, že mohou bojovat proti velké křižácké velmoci a nikoliv pouze proti aláviskému režimu Bašára Asada. To je důvod, proč Islámský stát zabíjí Američany. Chce upoutat celosvětovou pozornost pocházející z boje proti Velkému Satanovi," míní Zakaria.   

"Je rovněž nepříjemnou realitou, že pokud by cílem intervence v Sýrii bylo zabíjet džihádisty, spojené státy by se ocitly přímo v Asadově táboře. Bylo by pěkné, pokud by americká intervence dokázala podpořit umírněné Syřany a zajistila, že porazí (mnohem silnější) radikální islamisty a pak (ještě silnější) Asadovu armádu, následně stabilizují Sýrii a budou jí vládnout. Pravděpodobnější však je, že by to pouze pomohlo Asadovi přilít olej do otevřeného ohně," obává se politolog.   

"Podívejme se do historie. Tvrdí se, že americká pasivita v Bosně počátkem 90. let zažehla islámský radikalismus, stejně jako intervence v Iráku a Afghánistánu počátkem 21. století, stejně jako spojenectví s pákistánskou armádou, stejně jako útoky bezpilotních letounů v Pákistánu a Jemenu, stejně jako boje v Afghánistánu a stejně jako stahování vojsk z této země. Když Spojené státy intervenují, říká se, že provokují teroristy; když neintervenují, míní se, že je Washington slabý. Bez ohledu na to, co učinily Spojené státy v minulých dvou desetiletích, islámský radikalismus byl na vzestupu a často mířil proti USA a jejich západním spojencům. Vždy si našel množství zapálených mladých mužů, kteří jednali v jménu této zvrácené ideologie," deklaruje odborník.

"Argumentovat, že jedinou cestou, jak mohou Spojené státy zastavit terorismus doma, je vojensky intervenovat a stabilizovat mnoho částí Blízkého východu, kde zuří konflikty, znamená zavázat Washington k bláznivému dobrodružství na celá desetiletí. Expert Andrew Bacevich zdůrazňuje, že před Sýrii již Washington podnikl od roku 1980 intervence ve 13 islámských zemích. Učiní jedna navíc skutečně zázrak?" pokládá závěrem zásadní otázku Zakaria.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Islámský stát (IS) Terorismus

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Petr Fiala (ODS)

Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala

Prezident Petr Pavel nakonec nechyběl na neformální večeři lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda původně chtěla, aby hlava státu na aliančním jednání vůbec nebyla. Není proto divu, že opoziční politici reagují výsměchem na adresu kabinetu. 

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie.

Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí

Fotbalový světový šampionát zná další čtvrtfinálovou dvojici, která se vygenerovala z pondělních osmifinálových zápasů. Pyrenejské derby, které bylo po většinu času až příliš opatrné z obou stran, zvládlo lépe Španělsko, když o vítězi rozhodla rychlá kombinace v první minutě nastavení, kterou zakončil úspěšně Merino. Rozhodl tak o tom, že právě proti Španělsku odehrál Cristiano Ronaldo s největší pravděpodobností svůj poslední zápas na MS. Daleko gólovější byl zápas mezi domácími USA a Belgií. Tento duel byl očekáván a hrál se pod rouškou napětí především poté, co vyšlo najevo, že i díky jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem FIFA Giannim Infantinem mohl nastoupit útočník Folarin Balogun, přestože původně kvůli červené kartě ze šestnáctifinále neměl. Ani toto skandální zrušení trestu však Američanům nepomohlo, neboť i díky chybujícímu gólmanovi Freeseovi jasně zvítězila Belgie.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš si podal ruku s Donaldem Trumpem.

Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala

Premiér Andrej Babiš (ANO) si ve středu na summitu NATO v turecké Ankaře před zraky fotografů podal ruku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Babiš se snímkem pochlubil na sociální síti. Po konci jednání pak předseda vlády tvrdil, že Česko nebylo kritizováno, protože nesplnilo závazek ohledně výše obranných výdajů. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aleš Juchelka

Superdávku čekají úpravy. Do výše dávky se promítnou na podzim

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje upravit parametry dávky státní sociální pomoci (DSSP) na základě prvních zkušeností z jejího fungování. Vyšší podporu mají nově získat samoživitelé se staršími dětmi do 15 let i domácnosti v regionech, kde dosavadní nastavení neodpovídalo skutečným cenám bydlení. Změny ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka předložil formou pozměňovacího návrhu, aby se mohly co nejrychleji promítnout do výše vyplácených dávek.

včera

včera

Naprášili ho. Bývalý princ Andrew po měsících v ústraní vyrazil mezi lidi

Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy