Le Monde: Jak se z našich dcer stávají "chalífátky"

V poslední době to je Hayat Boumeddieneová, družka jednoho z pachatelů teroristických útoků ze 7., 8. a 9. ledna v Paříži Amedyho Coulibalyho, která je dnes nejhledanější teroristkou na světě. Přes tuto rostoucí tendenci neberou strategie boje proti extremismu na ženy zřetel.Západní společnost již dlouho považuje ženy a zvláště muslimky za oběti fundamentalistické ideologie. Všichni jsou dnes překvapeni, když zjišťují, že tyto ženy mohou být nositelkami této ideologie zrovna tak jako muži, a to jako pomstychtivé mluvčí vybrané k tomu, aby podněcovaly k páchání co největších škod, jako oddané, ba i násilné, stoupenkyně striktního dodržování islámských zákonů a jako matky příští generace džihádistů.Institut pro strategický dialog (ISD), který na sociálních sítích sleduje účty mladých žen žijících na územích ovládaných Islámským státem, konstatoval vznik jakési subkultury džihádistických žen na internetu. Přízrak západních žen odcházejících bojovat do Sýrie by neměl nikoho překvapit, už jen proto, že Islámský stát používá nejmodernější prostředky propagandy, agresivní export a financování ideologie.Musíme pochopit přitažlivost, jíž se extremismus těší v globálním měřítku a v novém mediálním prostředí vzniklém po 11. září, kdy jsou muslimové z nové generace konfrontováni s výzvami souvisejícími s jejich identitou, jaké jejich rodiče nepoznali. Zejména dívky zpřetrhávají tradice, které panovaly do doby jejich babiček a matek.Úřady pověřené bezpečností podceňují roli žen, zatímco extremistické skupiny si velmi dobře uvědomují jejich význam. Islámský stát jasně hlásá vůli získávat ženy ze zahraničí a vytváří jakousi sňatkovou kancelář, aby usnadnil jejich příchod. Ženy mají budovat chalífát. Vzhledem k tomu, že jsou prostřednictvím výchovy dětí prvními nositelkami kulturních a náboženských idejí, tím spíše přináší extremistický projekt své plody.Přítomnost žen v extremistických organizacích není nic nového, ale rozsah tohoto jevu - 200 až 300 mladých Evropanek zřejmě přistoupilo k Islámskému státu a ženy dnes představují deset až dvacet procent západních bojovníků v některých zemích - si žádá, abychom tento problém posuzovali naléhavěji a seriózněji než dosud.Je třeba vést účinnou protikampaň, na internetu i jinde, a nabízet těmto ženám jinou cestu. Dvě mladé Rakušanky, které loni v dubnu uprchly z Vídně, připojily se k Islámskému státu a staly se předními "chalífátkami", posléze telefonicky sdělovaly rodičům, jak jsou zklamány a jak touží po návratu. Takové příklady mohou být naší nejlepší kontrapropagandou. Musíme podporovat přímo na místě lidi a skupiny, které se snaží chránit kulturní tradice, podporovat diverzitu uvnitř islámu a obhajovat modely, které dávají ženám jiné možnosti a perspektivy."Chalífátky" se na světové scéně začaly objevovat zcela nedávno. Neučiníme-li nic, stanou se nepochybně významným celosvětovým jevem. Máme totiž co do činění s ženami připravenými k teroristickým činům, stejně násilnickými jako jejich mužské protějšky. Islámský stát zatím omezuje roli žen na to, aby na internetu podněcovaly k násilí. Ale stejně jako jiné extremistické skupiny, například Boko Haram, prokázal, že může v případě potřeby změnit taktiku. Nejsme možná daleko od chvíle, kdy tyto ženy provedou útoky v západních městech.