Saná - Desetitisíce saúdskoarabských vojáků a jejich spojenců zahájilo v noci na čtvrtek rozsáhlou vojenskou operaci proti šíitským povstalcům v Jemenu. Tady je pět důvodů, proč se začalo na v jihozápadní části Arabského poloostrova válčit.
V Jemenu začala ve čtvrtek vojenská operace, která je namířená proti šíitským povstalcům. Saudská Arábie a devět jejích spojenců vyslali do akce 150 tisíc vojáků a okolo stovky bojových letadel. Cílem operace má být "ochraňovat a hájit legitimní vládu".
Situace na jihozápadě Arabského poloostrova se zhoršuje už několik měsíců. Prezident Jemenu Abdar Rabbú Mansúr Hádí v úterý v souvislosti s vyostřující se situací v zemi požádal Radu bezpečnosti OSN o okamžitou vojenskou pomoc. Hlava státu našla v únoru útočiště v Adenu poté, co rebelové ovládli Saná a krátce prezidenta drželi v domácím vězení. Právě obavy z možného útoku povstalců na Aden, kvůli nimž se prezident ve středu ukryl na neznámém místě, byly jedním z důvodů pro rychlé zahájení akce.
Tohle jsou důvody, proč spojené síly Saudské Arábie, Maroka, Jordánska, Súdánu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Egypta a Pákistánu s logistickou a zpravodajskou podporou USA v Jemenu zahájily vojenskou operaci:
Strategická poloha
Země má velmi strategickou polohu. Jemen je podél hlavní námořní trasy z Evropy do Asie, jedné z nejrušnějších námořních tras na světě. Každý den tudy proudí miliony barelů ropy oběma směry, píše portál RT.com. Jemenský dopravní uzel v Adenu byl jeden z nejvytíženějších přístavů ve 20. století.
Napojení na Al-Káidu a IS
Od roku 2009 byl Jemen základnou pro bojovníky Al-Káidy. Právě spojená jemenská a saudská větev je nejnebezpečnější buňkou teroristů na světě. Kromě Al-Káidy se muslimští extremisté přidali na stranu Islámského státu. 20. března tito bojovníci při bombovém útoku zabili 100 lidí a asi 250 jich zranili. Skupiny napojené na Al-Káidu a ISIS pak kontrolují zhruba pětinu území Jemenu.
Spory mezi sunnity a šíity
Většina obyvatel Jemenu jsou muslimové, ale ti jsou rozděleni na dvě větve islámu - sunnity a šíity. Ty mezi sebou vedou nejen v Jemenu dlouhodobé spory. Šíité tvoří v Jemenu až čtyřicet procent, povstalci z této větve islámu odmítají uznat vládu sunnitského prezidenta Abdara Rabbú Mansúr Hádího. Šíitští rebelové obsadili významná jemenská města a drží asi třetinu území.
Hutíové (Husíové/Houthové)
Je to další z bojovných skupin, stoupenců šíitského islámu, kteří ovládají území na severu Jemenu poblíž hranic se Saudskou Arábií. Houthové bojují s centrální vládou a vyžadují větší politických vliv. Vládu obviňují, že zanedbává národní vývoj. Prezdient Hádí prohlásil, že skupinu podporují teroristé z Hizballáhu. Někteří západní státníci naopak myslí, že tuto skupinu podporuje a financuje Írán, který chce kontrolovat pobřeží Rudého moře. Toto tvrzení však sami Houthové popírají.
Vzhledem k vyostřené situaci MZV ČR důrazně varuje, aby nikdo do Jemenu necestoval. "Ministerstvo zahraničí varuje české občany před cestami do Jemenské republiky a vyzývá k urychlenému opuštění země. Mezinárodní vojenská intervence vyhrotila bezpečnostní situaci v zemi. Situaci lze hodnotit jako rizikovou na celém území Jemenu," upozorňuje ministerstvo zahraničí.
Související
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Mimořádná zpráva Izraelská armáda při náletu zabila premiéra a ministry jemenské rebelující vlády
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
před 1 hodinou
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 2 hodinami
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 3 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 3 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 4 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 5 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 5 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 6 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 6 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 7 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 8 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 10 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
V moskevských ulicích se tvoří dlouhé fronty aut a nákladních vozů u čerpacích stanic kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči uvádějí, že strávili celý den objížděním města a hledáním paliva, což je v metropoli jednoho z největších světových producentů energií zcela bezprecedentní situace.
Zdroj: Libor Novák