Za teror v Evropě nemůže Islámský stát, jeho zničení nic nevyřeší, tvrdí analytik

Teroristy nevyslal IS

Pillar kritizuje v současnosti převládající názor, že za teroristickými útoky na Západě stojí radikální extremistická skupina, která si říká Islámský stát (IS), a že by efektivním způsobem, který by zabránil budoucím útokům, bylo nasazení větší vojenské síly do konfliktu v Sýrii a v Iráku a zničení této skupiny.

Jak Pillar upozorňuje, ačkoliv vyšetřování teroristických útoků v Paříži probíhá už několik týdnů, vše zatím nasvědčuje tomu, že „za útoky stál gang se základnou v Belgii, jehož členy byli občané států Evropské unie.

„Neobjevily se žádné důkazy – a vzhledem k současnému politickému směřování Holladovy vlády bychom byli informováni, pokud by se nějaké objevily – že celou operaci nařídil nebo řídil někdo z Rakky nebo jiného území ovládaného IS," vysvětluje Pillar.

„Nezdá se ani, že by ze strany IS došlo k předání nějakých schopností či vědomostí souvisejících s útokem, přičemž k samotnému útoku nic takového ani nebylo potřeba," dodává.

Teroristické skupiny jako inspirace

Pillar se vyjadřuje i k nedávné střelbě v americkém San Bernardinu, při které pár hlásící se k islamismu zabil 14 lidí a 22 zranil. Pillar upozorňuje, že jediné pojítko mezi tímto útokem a IS je zpráva na Facebooku, kterou žena z tohoto páru zveřejnila v den střelby.

Podle Pillara lze podobné tendence pozorovat i u dřívějších teroristických útoků, kdy se teroristé útočící například ve Spojených státech hlásili k některé z radikálních islamistických skupin, ale nejprve vždy došlo k jejich radikalizaci, a až poté se na tyto skupiny obrátili – nikoliv naopak.

„O IS se v souvislosti s útoky na Západě, se kterými je „spojován", dá říct maximálně to, že tato skupina sloužila jako určitá inspirace," uvádí Pillar. Sama skupina podle něj ale není podstatná – pokud by se teroristé neodvolávali na IS, obraceli by se akorát na jiné jméno.

„IS a jeho enkláva rozhodně představuje na Středním východě a zejména v Sýrii a Iráku významnou bezpečnostní hrozbu," píše dále Pillar, ale zároveň důrazně připomíná, že by se snahy o řešení tohoto problému neměly zaměňovat s prevencí terorismu na Západě. Varuje tak před unáhlenými rozhodnutími a před neuváženým vojenským zásahem na Blízkém východě.

Zničení IS nic nezmění

Právě to se totiž podle něj čím dál častěji stává tématem možných amerických prezidentských kandidátů, kteří používají vojenskou rétoriku pro získání voličů, kteří se terorismu obávají.

Západ by se podle Pillara měl naopak poučit z dřívějších zkušeností a chyb. „Jednou z nich je, že svržení či vyhnání nežádoucího režimu nebo kvazi-režimu nemusí nutně znamenat konec bezpečnostní hrozby, ale zkrátka znamená začátek nové fáze války," uvádí.

„Další pak je, že dokud neexistuje mezi místní populací vůle a shoda ohledně tvorby nového a stabilního politického řádu, následný chaos pomůže pouze extremistickým skupinám. IS se zrodil pod jiným jménem v chaosu, který v Iráku vznikl poté, co USA svrhla režim Saddáma Hussaina."

Pillar také uvádí, že dlouhodobě není existence pseudo-státu IS možná. „Nemá ani ekonomickou základnu, ani nemůže nabídnout lepší život. Nemá ani dostatečnou externí podporu, aby mohl pokračovat donekonečna."

„Na boj proti IS by se nemělo nahlížet jako na závod s časem, aby byl rozdrcen dřív, než se na Západě odehraje další teroristický útok, protože jeho zničení tomu útoku nezabrání," dodává.