Islámský stát je monstrum, obrátí se proti vám, varuje expert

Zpět letící bumerang

"Varoval bych Ankaru příběhem o Frankensteinově monstru," odpovídá historik na otázku, co lze vyvodit z v poslední době se objevujících zpráv o údajném spojení Turecka s Islámským státem. Ty po výrazném ochlazení vztahů s Ankarou šíří především Moskva.  

"To znamená, že toto monstrum v podobě IS, o němž Turecko míní, že ho dokáže vytvořit a živit, se může velmi lehce a jednoduše obrátit a pohltit Turecko samotné, nehledě na osobu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana," pokračuje Horne. Připomíná, že Turecko může čelit stejnému vývoji jako Spojené státy v 80. letech 20. století v Afghánistánu, kdy podporovaly tzv. bojovníky za svobodu, mudžahedíny, proti režimu v Kábulu.

Expert dodává, že následně se tato strategie vrátila 11. září 2001 zpět jako bumerang, když bývalí američtí spojenci zaútočili na New York a Washington. "Turecko nyní kráčí po podobné cestě," varuje historik.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

V této souvislosti vyvstává otázka zabezpečení hranic, které Turecko sdílí se Sýrií a Irákem, kde radikálové z IS operují. Horne nicméně připomíná, že Ankaru nedávno pokárala Liga arabských států kvůli porušování suverenity Iráku.

"Je rovněž jasné, že definitivní řešení při likvidaci tzv. Islámského státu bude zahrnovat větší pomoc a asistenci kurdskému obyvatelstvu," zdůrazňuje odborník. To dle jeho názoru platí o kurdské populaci v Sýrii, kurdském obyvatelstvu Iráku, ale zřejmě i o kurdské menšině v samotném Turecku. Problém spatřuje v tom, že Turecko, otevřenými slovy svého prezidenta Erdogana usiluje o umlčení Kurdů na jihovýchodě země a jde o jednu z hlavních priorit současného režimu v Ankaře.

"Toto (Turecko) nevyhnutelně vtahuje nejen do konfliktu s Damaškem, ale každopádně ho to také dostane do konfliktu s Washingtonem, který nyní vysílá signály, že je ochoten se s Kurdy spojit," vysvětluje Horne.

Ekonomické páky    

Nedávné vojenské akce Turecka v Iráku odsoudila též Liga arabských států. Může tato organizace podle historika vytvořit v dané záležitosti na Ankaru nějaký větší nátlak, aby své vojáky ze země stáhla?

"Liga arabských států není zrovna rázná organizace, pokud jde o hájení svých výzev," konstatuje Horne. Navíc podotýká, že uskupení je převážně ovládáno sunnitskými režimy, jako je například ten v Saudské Arábii. Nicméně skutečnost, že taková organizace odsuzuje Turecko, by měla dle experta představovat pro Ankaru varovný signál, že musí revidovat svou tvrdohlavou politiku.        

Horne v souvislosti s tlakem Ligy arabských států, aby Turecko stáhlo své vojenské jednotky z Iráku, odkazuje na stanovisko profesora politologie z káhirské univerzity Mageda Botrose. Ten tvrdí, že státy Perského zálivu v této otázce mohou využít své ekonomické páky.

Hospodářské sankce Botras dokonce považuje za jediný druh nátlaku, který organizace dokáže vyvinout. Soudí, že tento tlak může být účinný, jelikož Turecko má se zeměmi Perského zálivu silnou hospodářskou interakci, včetně dlouhodobých kontraktů na dodávky tureckých produktů a prodej ropy.

"Tudíž jediná páka, kterou státy Zálivu, jež jsou hlavním (obchodním) partnerem Turecka, mají, je páka hospodářských opatření, nikoliv diplomatických," deklaruje závěrem historik.    

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.