Západ je ve válce s Islámským státem (IS) a aby se z ní dostal, musí využívat svou vojenskou sílu defenzivně, k ochraně území, jelikož předchozí strategie brutality pouze vygenerovala více extremistů. S uvedeným názorem vystoupil norský profesor Johan Galtung z Institutu Transcend v rozhovoru pro server rt.com.
Ambiciózní plán
"Nemluvíme o teroristickém činu, ani o fundamentalismu, ani o extremismu - mluvíme o válce," konstatuje profesor v souvislosti s nedávnými útky z Bruselu. Překvapivě však dodává, že tuto válku začal Západ a v jistém směru se její kořeny táhnou až do roku 1916, kdy tzv. Sykes-Picotova dohoda vedla ke vzniku dvou britských kolonií, Palestiny a Iráku, a dvou francouzských kolonií, Libanonu a Sýrie. Expert připomíná, že právě v tomto regionu nyní probíhá část bojů a tamní militanti chtějí Irák a Sýrii osvobodit.
To je podle odborníka nicméně pouze jedna část problému, jelikož kolaps Osmanského chalífátu v letech 1924-1925 způsobily do značné míry západní akce a IS nyní hodlá chalífát obnovit. "Každopádně IS usiluje o něco velmi ambiciózního. Myslím, že jejich cílem je stát se strážcem dvou mešit v Mekce a Medině," deklaruje Galtung.
Profesor si nemyslí, že nejde pouze o jisté západní akce v Iráku a Sýrii a odvetu extremistů vůči Bruselu jakožto evropské metropoli. "Domníval bych se, že jde o Brusel jako sídlo NATO," pokračuje odborník, byť připouští, že IS se vymezoval i proti EU.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Je to šokující," komentuje situaci Galtung. Doporučuje zaměřit se na skutečnost, že k odpovědnosti se přihlásil IS, přičemž není pochyb, že většina evropských zemí se prostřednictvím NATO nějakým způsobem podílí na americkém bombardování, které při útocích na pozice IS zabíjí muslimy. "Jsme ve válce, čelme tomu," apeluje odborník. Pokládá však zásadní otázku: "Jak se z ní dostaneme?"
Expert konstatuje, že v současnosti platí obecné pravidlo, že za každého zabitého vojáka IS, kterých se v poslední době podařilo zneškodnit nezanedbatelné množství, nastoupí o den později deset nových, jelikož jde o velmi silnou organizační síť. "A někteří z nich budou v evropských zemích," varuje profesor.
Ofenzivu proto Galtung nepovažuje za dobrou odpověď. "Myslím, že mnohem lepší reakcí by pro Západ bylo využít svou ohromující vojenskou mašinerii defenzivně k obraně ohrožených území, které ohrožuje extrémní brutalita IS," doporučuje profesor. Domnívá se, že brutalita džihádistů bude odrážet brutalitu Západu. "Oni jsou brutální na zemi, Západ je brutální ve vzduchu," pokračuje odborník s tím, že letecká kampaň proti IS svou enormní brutalitou ve skutečnosti výrazně převyšuje veškeré akce IS. Přiznává však, že IS na Západ útočí a Západ má nepochybně právo s tím něco dělat.
"Jinými slovy, nasaďte armádu, pošlete výsadkáře, vytvořte kruhy okolo ohrožených míst, chraňte je, ale defenzivně, ne ofenzivně," nabádá expert s tím, že ofenziva pouze posílí IS.
Počítáte padlé, nepočítáte rekruty
Domnívá se tedy profesor, že by tato strategie vyřešila problém, kdy Evropu ohrožuje množství pumových útoků? "Záleží, jak se na to díváte," odpovídá Galtung. Uvádí, že jako Evropan si myslí, že mnoho lidí o situaci uvažuje špatně. "Obávám se, že bych měl dodat, že o tom přemýšlí americkým způsobem," vysvětluje. Jako příklad uvádí aktuální tvrzení evropských představitelů, že IS zaútočil v Bruselu, protože nenávidí demokracii a svobodný svět. "Není to kvůli tomu, že jsou proti naší demokracii, je to kvůli tomu, že je bombardujeme a ničíme jejich hrdost, kterou byl chalífát. A oni ho chtějí obnovit," soudí expert.
"Chtějí islámský stát - my máme EU, která je křesťanským humanitním státem," pokračuje profesor. Poukazuje, že IS v jistém směru Evropu napodobuje. Nastiňuje hypotetickou situaci, kdy by někdo napadl Vatikán a poté začal systematicky bombardovat jednu katolickou zemi za druhou. "Jak bychom reagovali? Měli bychom zde něco podobného tomu, co probíhá nyní. Jde o stíny historie, které v tomto případě nejsou moc dlouhé," tvrdí odborník.
Galtung deklaruje, že jím navrhovaný přístup je velmi praktický, jelikož obrannou strategii lze bez problému začít realizovat třeba zítra. "Potřebujete pár padáků pro vojáky a zbraně, obklopit ohrožená místa. Neudělali to a mnoho těch míst bylo zničeno," připomíná profesor. Poukazuje, že zabíjení namísto toho jen zvýšilo počty islamistických bojovníků. "Počítají padlé, mrtvé...ale nepočítají rekruty, které vytvářejí," kritizuje Nor.
Odborník soudí, že pokud bude současná evropská politika pokračovat, situace se pouze zhorší. "Pokud chcete něco změnit, tak to změňte," nabádá Galtung. To podle jeho názoru platí i pro Rusko. "Avšak největší ruskou starostí je zachovat si základnu, jedinou základnu, kterou Rusko ve skutečnosti má mimo bývalý Sovětský svaz," dodává profesor. Pro srovnání uvádí, že Spojené státy jich mají mimo své teritorium na 800.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 47 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 50 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák