Džihádisté posilují. Profesor nastínil alternativní strategii k porážce Islámského státu

Západ je ve válce s Islámským státem (IS) a aby se z ní dostal, musí využívat svou vojenskou sílu defenzivně, k ochraně území, jelikož předchozí strategie brutality pouze vygenerovala více extremistů. S uvedeným názorem vystoupil norský profesor Johan Galtung z Institutu Transcend v rozhovoru pro server rt.com.

Ambiciózní plán

"Nemluvíme o teroristickém činu, ani o fundamentalismu, ani o extremismu - mluvíme o válce," konstatuje profesor v souvislosti s nedávnými útky z Bruselu. Překvapivě však dodává, že tuto válku začal Západ a v jistém směru se její kořeny táhnou až do roku 1916, kdy tzv. Sykes-Picotova dohoda vedla ke vzniku dvou britských kolonií, Palestiny a Iráku, a dvou francouzských kolonií, Libanonu a Sýrie. Expert připomíná, že právě v tomto regionu nyní probíhá část bojů a tamní militanti chtějí Irák a Sýrii osvobodit.

To je podle odborníka nicméně pouze jedna část problému, jelikož kolaps Osmanského chalífátu v letech 1924-1925 způsobily do značné míry západní akce a IS nyní hodlá chalífát obnovit. "Každopádně IS usiluje o něco velmi ambiciózního. Myslím, že jejich cílem je stát se strážcem dvou mešit v Mekce a Medině," deklaruje Galtung.   

Profesor si nemyslí, že nejde pouze o jisté západní akce v Iráku a Sýrii a odvetu extremistů vůči Bruselu jakožto evropské metropoli. "Domníval bych se, že jde o Brusel jako sídlo NATO," pokračuje odborník, byť připouští, že IS se vymezoval i proti EU.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Je to šokující," komentuje situaci Galtung. Doporučuje zaměřit se na skutečnost, že k odpovědnosti se přihlásil IS, přičemž není pochyb, že většina evropských zemí se prostřednictvím NATO nějakým způsobem podílí na americkém bombardování, které při útocích na pozice IS zabíjí muslimy. "Jsme ve válce, čelme tomu," apeluje odborník. Pokládá však zásadní otázku: "Jak se z ní dostaneme?"

Expert konstatuje, že v současnosti platí obecné pravidlo, že za každého zabitého vojáka IS, kterých se v poslední době podařilo zneškodnit nezanedbatelné množství, nastoupí o den později deset nových, jelikož jde o velmi silnou organizační síť. "A někteří z nich budou v evropských zemích," varuje profesor.  

Ofenzivu proto Galtung nepovažuje za dobrou odpověď. "Myslím, že mnohem lepší reakcí by pro Západ bylo využít svou ohromující vojenskou mašinerii defenzivně k obraně ohrožených území, které ohrožuje extrémní brutalita IS," doporučuje profesor. Domnívá se, že brutalita džihádistů bude odrážet brutalitu Západu. "Oni jsou brutální na zemi, Západ je brutální ve vzduchu," pokračuje odborník s tím, že letecká kampaň proti IS svou enormní brutalitou ve skutečnosti výrazně převyšuje veškeré akce IS. Přiznává však, že IS na Západ útočí a Západ má nepochybně právo s tím něco dělat.

"Jinými slovy, nasaďte armádu, pošlete výsadkáře, vytvořte kruhy okolo ohrožených míst, chraňte je, ale defenzivně, ne ofenzivně," nabádá expert s tím, že ofenziva pouze posílí IS.

Počítáte padlé, nepočítáte rekruty

Domnívá se tedy profesor, že by tato strategie vyřešila problém, kdy Evropu ohrožuje množství pumových útoků? "Záleží, jak se na to díváte," odpovídá Galtung. Uvádí, že jako Evropan si myslí, že mnoho lidí o situaci uvažuje špatně. "Obávám se, že bych měl dodat, že o tom přemýšlí americkým způsobem," vysvětluje. Jako příklad uvádí aktuální tvrzení evropských představitelů, že IS zaútočil v Bruselu, protože nenávidí demokracii a svobodný svět. "Není to kvůli tomu, že jsou proti naší demokracii, je to kvůli tomu, že je bombardujeme a ničíme jejich hrdost, kterou byl chalífát. A oni ho chtějí obnovit," soudí expert.  

"Chtějí islámský stát - my máme EU, která je křesťanským humanitním státem," pokračuje profesor. Poukazuje, že IS v jistém směru Evropu napodobuje. Nastiňuje hypotetickou situaci, kdy by někdo napadl Vatikán a poté začal systematicky bombardovat jednu katolickou zemi za druhou. "Jak bychom reagovali? Měli bychom zde něco podobného tomu, co probíhá nyní. Jde o stíny historie, které v tomto případě nejsou moc dlouhé," tvrdí odborník.

Galtung deklaruje, že jím navrhovaný přístup je velmi praktický, jelikož obrannou strategii lze bez problému začít realizovat třeba zítra. "Potřebujete pár padáků pro vojáky a zbraně, obklopit ohrožená místa. Neudělali to a mnoho těch míst bylo zničeno," připomíná profesor. Poukazuje, že zabíjení namísto toho jen zvýšilo počty islamistických bojovníků. "Počítají padlé, mrtvé...ale nepočítají rekruty, které vytvářejí," kritizuje Nor.            

Odborník soudí, že pokud bude současná evropská politika pokračovat, situace se pouze zhorší. "Pokud chcete něco změnit, tak to změňte," nabádá Galtung. To podle jeho názoru platí i pro Rusko. "Avšak největší ruskou starostí je zachovat si základnu, jedinou základnu, kterou Rusko ve skutečnosti má mimo bývalý Sovětský svaz," dodává profesor. Pro srovnání uvádí, že Spojené státy jich mají mimo své teritorium na 800.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) ,  Terorismus

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy