Další problém pro vztahy EU-Turecko: Nový zákon se EU líbit nebude, varuje novinář

Boj proti terorismu

Gurcan varuje, že turecký parlament zvažuje návrh zákona, který by značně rozšířil pravomoci armády na úkor osobních práv a svobod, jak argumentují odpůrci tohoto zákona.

Jak připomíná, Turecko na jihovýchodě země stále bojuje proti skupinám, které jsou napojeny na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Ta je v Turecku považována za teroristickou organizaci.

„Když dvouletý klid zbraní s PKK před rokem zkolaboval, byl přijat Zákon 5442 o provinční vládě. Ten stanovuje, že pokud provinční guvernéři nedokáží nepokoje ve městech zvládnout s pomocí místní policie a četnictva, mohou požádat o pomoc armádu. Pokud dojde k eskalaci střetů, armáda ve městech může nasadit obrněná vozidla a tanky," vysvětluje Gurcan.

Armáda ve městech

Jak ale dále uvádí, tento zákon neposkytoval legální pravidla k nasazení těžké výzbroje v obydlených oblastech. „Ankara měla dvě možnosti, jak toto dilema vyřešit. První bylo vyhlášení stanného práva, které ústava umožňuje v případě, že nastane situace, která naznačuje válečný stav a ve které rozsáhlá povstání a násilí ohrožují integritu země a její občany. Druhou možností bylo upravit Zákon 5442."

Ankara podle něj vyhlásit stanné právo nechtěla, s upravením zákona ale několik měsíců váhala. Předložení změny návrhu zákona se tak nakonec stalo prvním významným krokem vlády premiéra Binaliho Yildirima, který se premiérem stal v květnu.

Celý návrh zákona má 17 článků, přičemž podle Gurcana je problematický 12. článek, který také přitáhl nejvíce pozornosti.

Další omezení svobod

„Tento článek by turecké armádě umožnil krom tradičních venkovských operací a bezpečnostních misí na hranicích také zasáhnout v obydlených oblastech, a to bez toho, aby jim guvernéři museli předat svou autoritu. O omezeném předání pravomocí by nyní mohlo rozhodnout armádní velení."

„To by mohlo znamenat delší a více militarizované operace v městských centrech. Armádní jednotky by již nebyly pod kontrolou guvernérů, ale řídili by se přímými rozkazy náčelníků štábu," uvádí a následně vysvětluje: „Pokud návrh zákona vejde v platnost, vojáci, kteří budou obviněni ze zločinů na základě protiteroristických operací, by byli souzeni u vojenských, nikoliv civilních soudů."

Jak také podotýká, zákon by se dotkl také domovních prohlídek domácností a podniků, které nyní vyžadují soudní příkaz. Podle tohoto zákona by je bylo možné provádět i bez povolení, pokud by bylo vystaveno do 24 hodin od jejího provedení.

Gurcan varuje, že jde o omezování osobních svobod a demokracie, a podotýká, že pokud zákon bude zaveden, zřejmě se setká i s velkým odporem ze strany Evropské unie. Právě ta v současnosti kritizuje například turecký protiteroristický zákon, jehož změna je jednou z hlavních podmínek zrušení vízové povinnosti pro Turecko.