Politické zemětřesení v Turecku: Erdogan má problém jménem Meral Aksenerová

Ankara – Turecká politika je díky dohodě EU-Turecko o uprchlících pro země EU důležitější než kdy jindy. Bruselský týdeník Politico Europe nyní informuje o ambicích političky Meral Aksenerové zabránit tureckému prezidentu Recepu Tayyipovi Erdoganovi v získávání další moci.

Boj za posílení opozice

Podle týdeníku je Meral Aksenerová více než spokojena s faktem, že děsí nejmocnějšího muže Turecka. Namísto toho, aby jí zprávy v provládních novinách, které se ji snaží očernit jako konspirátorku a obvinit ji například ze spolupráce s teroristickými skupinami, dělaly starosti, Aksenerová je jejich existencí potěšená.

„To znamená, že se bojí. Vědí, že pokud vyhraji boj o předsednictví, podstata opozice se změní," uvedla Aksenerová pro týdeník. Snaží se totiž zasadit o sesazení předsedy Nacionálně činné strany (MHP) Devleta Bahceliho a otočit další směřování strany proti současnému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi.

„Jejím plánem je oživit oslabenou tureckou opozici, což představuje značnou hrozbu pro Erdoganovy plány mocného prezidentství," podotýká týdeník a dále vysvětluje, že se pod vedením předsedy Bahceliho strana smrskla na nejmenší opoziční stranu v parlamentu.

Naděje voličů této pravicové strany se tak podle průzkumů upřela právě na Aksenerovou. Některé ankety podle týdeníku uvedly, že dvě třetiny voličů MHP doufají, že Aksenerová převezme moc a učiní z MHP skutečnou alternativu pro Erdoganovu vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Rozštěpená opozice

Týdeník také upozorňuje, že průzkumy skutečně ukazují na to, že by se ultranacionalistická MHP pod vedením Aksenerové mohla proměnit ze slábnoucí a nevýrazné opoziční strany na skutečnou překážku v Erdoganově cestě k výkonné moci a dalšímu oslabování demokracie v Turecku.

„Turecká opozice je oslabena velkými rozkoly a vládními zákroky a nutně se musí změnit. Spolu s MHP mají hlavní opoziční Republikánská lidová strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) téměř polovinu hlasů voličů. A přesto jsou chronicky neschopni vyzvat dominantní pozici vládnoucí strany, což trvá již od doby dávno před tím, než Erdogan začal svou cestu směrem k autoritářství," vysvětluje týdeník.

Aksenerová se přitom svými ambicemi nijak netají. Jejím konečným cílem je nahrazení premiéra Yildirima v čele turecké vlády. „Prezident se již dlouhou dobu snaží tvarovat opoziční strany, zejména CHP a MHP, což je důvod, proč opozice není silná. To se změní," uvedla.

Turecká Marine Le Penová

Týdeník podotýká, že ačkoliv je Aksenerová v opozici proti Erdoganovi, její vlastní politika nijak umírněná není. MHP je krajně pravicovou stranou, která odmítá jakýkoliv dialog s kurdskými nacionalisty.

„Jestliže je Demitras kurdský Obama, pak je Meral Aksenerová tureckou Marine Le Penovou: nesmlouvavě nacionalistickým trnem v patě vlády. Stejně jako Le Penová plánuje zvýšit popularitu své strany zmírněním její militantní povahy. Přísahala, že bude hájit parlamentní systém Turecka a rozdělení sil v zemi jako hlavní prioritu a plánuje svou stranu přiblížit středu," vysvětluje týdeník.

Ačkoliv by tak zřejmě nebyla političkou, která by dokázala smazat rostoucí sociální a politické rozdíly v Turecku, pro prezidenta Erdogana a jeho ambice podle týdeníku představuje reálné nebezpečí.

Není sice ochotna spolupracovat s prokurdskou HDP, podle vyjádření členy vlády, který si přál zůstat v anonymitě, by ale mohla odlákat voliče vládní AKP, protože obě strany jsou nacionalistické a pravicové.

Související

Recep Tayyip Erdoğan, turecký prezident, ilustrační fotografie

Konec Erdoganových ambicí? Do cesty se mu postavila žena

Ankara – Turecké politické scéně jednoznačně dominuje vládnoucí Strana rozvoje a spravedlnosti (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak ale nyní upozorňuje zpravodajský server Al Monitor, to by se v budoucnu mohlo změnit. A za touto změnou by navíc mohla stát žena: Meral Aksenerová.

Více souvisejících

Meral Akşenerová - Recep Tayyip Erdogan Turecko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy