Turecko se mstí Německu? Ankara udělala politikům čáru přes rozpočet

Německý parlamentní státní tajemník ministerstva obrany Ralf Brauksiepe měl navštívit leteckou základnu Incirlik v jižním Turecku, která je momentálně domovem pro americké, turecké a německé průzkumné stíhačky. Informovaly o tom listy Spiegel a Bild.

Brauksiepe měl v plánu navštívit základnu v polovině července, spolu s ním se cesty měli zúčastnit další zástupci Bundestagu. Na místě se měli dozvědět více o německé průzkumné práci v boji proti teroristické skupině Islámský stát. Na programu byla také návštěvě stanic v severním Iráku, Kuvajtu a Kataru, dodal Spiegel

Jak se ale zdá, plány se den ze dne změnily a cesta proběhne bez zastávky v Turecku. Spiegel uvádí, že německý generálporučík Dieter Warnecke za zavřenými dveřmi uvedl, že důvodem zákazu je pokračující napětí mezi Německem a Tureckem, které vypuklo poté, co němečtí zákonodárci schválili rezoluci uznávající genocidu Arménů.

Bild také napsal, že zástupce německého ministerstva obrany potvrdil, že důvodem pro zákaz je ona kontroverzní rezoluce.

Tamní bulvár k tomu dodal, že ministerstvo obrany bylo tureckým ministerstvem zahraničí informováno, že navštívit základnu může jen „technický a vojenský personál", ale ne členové parlamentu. Německo přitom spolu s Tureckem plánuje rozšíření zařízení na základně.

„Pokud Turecko zakázalo návštěvu vojáků našimi poslanci, pak by německá armáda neměla investovat žádné příjmy z daní do rozšíření základny," komentoval spor expert na obranu strany zelených Tobias Lindner.

Ihned poté, co Bundestag přijal začátkem tohoto měsíce rezoluci týkající se arménské genocidy, Ankara povolala svého vyslance z Berlína, výměny názorů na toto téma mezi oběma zeměmi probíhaly i v následujících týdnech.

Turecko odmítá zabíjení Arménů označovat termínem genocida. Západní historikové přitom tvrdí, že osmanské síly systematicky zmasakrovaly až 1,5 milionu Arménů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se pustil do německých politiků s tureckými kořeny, kteří tuto rezoluci podpořili. Uvedl, že tímto krokem podporují „terorismus" zakázané Kurdské strany pracujících (PKK), a požadoval, aby podstoupili „krevní testy," aby se ukázalo, „jaký druh Turků vlastně jsou". Těmto poslancům také bylo vyhrožováno smrtí, takže byli umístěni pod policejní ochranou.