Vatikán po papežových výrocích o genocidě odmítl hněv Ankary

Papež mezitím završil hlavní program třídenní návštěvy účastí na bohoslužbě vedené pod širým nebem arménským patriarchou katolikosem Gareginem II. v areálu katedrály arménské apoštolské církve v Ečmiadzinu.

Místopředseda turecké vlády Nurettin Canikli v sobotu večer prohlásil, že papežovy poznámky o genocidě jsou "velmi nešťastné". Dodal přitom, že nesou charakteristické znaky "mentality křížových výprav".

Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi, který hlavu katolické církve v Arménii doprovází, dnes v Jerevanu novinářům řekl, že nic ve Františkových textech ani slovech nenaznačuje mentalitu nebo ducha křížových výprav. "Jde o ducha dialogu, budování míru, budování mostů, nikoli zdí. Papež nedělá křížové výpravy. Neřekl jediné slovo proti tureckému lidu," konstatoval Lombardi.

Historici odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu Arménů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Turecko jako nástupce Osmanské říše to důrazně odmítá a trvá na tom, že šlo o občanskou válku, která si vyžádala na 300.000 až 500.000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.