V arabském světě se šíří zákeřná nemoc, varuje politolog

Bitva o Mosul brzy ukáže, že klíč k úspěchu proti Islámskému státu (IS) nespočívá v tom, že ho Washington překvapivě vybombarduje, varuje politolog a komentátor Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že osvobozování uvedeného města se účastní 100 tisíc koaličních vojáků za masivní podpory amerického letectva a byť proti nim stojí maximálně 5 tisíc bojovníků IS, samotné vítězství na bojišti může být irelevantní.

Faktor překvapení nepomůže

Jestliže Donald Trump kritizuje Obamovu administrativu za to, že prozradila záměr znovudobýt Mosul, je podle politologa opět chybně informován. Možná má v mysli několik příkladů překvapivých útoků, jako byl Den D v Normandii v červnu 1944, uvádí Zakaria. Připomíná, že jde o specifické případy a i nacistické Německo ostatně vědělo, že spojenci invazi jednou provedou, ale jelikož okupovalo téměř celou Evropu, nemohlo tušit, kdy k ní dojde. "Británie a Spojené státy tvrdě pracovaly na tom, aby si nacisté mysleli, že se vylodí v Calais, či dokonce vpadnou přes Balkán," dodává expert.       

Na druhou stranu IS ovládá v Iráku pouze několik městeček a jedno velké město a ode dne, kdy Mosul dobyl, věděl, že irácká armáda se pokusí získat ho zpět, pokračuje Zakaria. Konstatuje, že s ohledem na pouští podmínky existuje jen málo otevřených cest, kterými se lze k městu přiblížit, přičemž tato absence překvapení je ve válčení běžná a většinu skutečně úspěšných případů momentu překvapení tvoří nečekaný vpád do země, jakým byla třeba nacistická blesková válka v Polsku v září 1939.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Skutečnou výzvou pro koalici je zajistit, že opětovné získání Mosulu nerozpoutá stejné sektářské napětí, které prioritně vedlo k pádu města," deklaruje komentátor. Připomíná, že Mosul je většinově sunnitské město a důvod, proč v roce 2014 nekladlo odpor, spočíval v pochybném zacházení s obyvatelstvem ze strany tehdejší irácké ši'ítské vlády premiéra Nurího Málikího. V důsledku toho se obyvatelé Mosulu stojící před volbou mezi ši'ítskými milicemi a IS raději přidali na stranu džihádistů, či zůstali pasivní, vysvětluje expert.    

Během minulých dvou let irácké síly - často ši'ítské milice - osvobodily některá sunnitská města, například Fallúdžu, a následně rozpoutaly novou vlnu krveprolití, poukazuje Zakaria. Uvádí, že z pohledu ši'ítů mají "extrémním prověrky", k nimž se uchylují, zajistit, že sympatizanti IS budou vymýceni, ale sunnitští obyvatelé mají pocit uplatňování presumpce viny a zamezování návratům domů.  

"Klíčový důvod vzestupu IS v Iráku a Sýrii je politický - nesouhlas sunnitů v regionu, kteří se považují za ovládané dvěma protisunnitskými režimy v Bagdádu a Damašku," zdůrazňuje politolog. Dodává, že částečně jde o odpor populace, která si myslí, že by měla vládnout, a částečně se jedná o odpověď na skutečnou perzekuci, ale každopádně bez řešení této nespokojenosti nelze IS porazit.  

Arabové si musí pomoci sami

Když Mosul padl, mnoho expertů, včetně těch v rámci Obamovy administrativy, žádalo, aby Washington přispěchal irácké vládě na pomoc, ale prezident Obama tyto hlasy odmítal, jelikož chápal, že zásadním problémem je sektářství, vysvětluje Zakaria. Obama tak trval na zásadní proměně postoje irácké vlády vůči sunnitům, čímž v praxi žádal Málikího rezignaci, tvrdí odborník. Připomíná, že teprve poté, co k ní došlo a objevil se nový vůdce, Spojené státy souhlasily s vojenskou pomocí bagdádské vládě.     

"Každá země se chce vést zadarmo. Většina vlád by byla šťastná, kdyby za ně Spojené státy vybojovaly jejich bitvy bez dalších podmínek," připouští expert s tím, že tato nemoc je rozšířena především v arabském světě a koalice vytvořené k boji v Sýrii se s několika mála výjimkami rychle staly neaktivními a veškeré břemeno zůstalo na USA .

Někteří tvrdí, že odpovědí by mělo být veřejné ponížení a kárání spojenců, poukazuje politolog. Tento přístup podle něj ale nefungoval v minulosti a zřejmě se to nezmění ani v budoucnu, tudíž jedinou strategií, která je z pohledu Washingtonu zdánlivě efektivní, zůstává ukázat, že USA se nebudou spojovat se nedbalými a držet se toho. Teprve poté, co Obamova administrativa dala jasně najevo, že Iráku nepomůže bez požadovaných změn, Málikí rezignoval, zdůrazňuje Zakaria.  

Tato strategie, kterou představitelé Obamovy administrativy dříve popsali jako "vedení z povzdálí", nutí ostatní, aby se vydali do akce a byť je daná fráze podle politologa nešťastná, jde o zcela správnou myšlenku. V tomto případě jsou to totiž pouze Arabové, kdo může řešit sektářský problém tím, že se skutečně usmíří a rozdělí si moc, konstatuje Zakaria. "Spojené státy mohou tomuto procesu pomoci, ale pouze pokud tyto země a jejich vůdci si budou chtít pomoci skutečně sami," dodává závěrem.  

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.
Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Irák Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 7 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh

Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy