Islámskému státu se v Rusku daří. Bída je živnou půdou pro náboráře

Tádžická vesnice Čorkišlok je bedlivě sledována místní policií a bezpečnostními složkami. Za poslední tři roky se 69 vesničanů rozhodlo pro odchod do Sýrie. Příbuzní odevšivších jsou sledováni na každém kroku. Učitelé čorkišlocké základní školy nizozemské novinářce Iris Oppelaarové sdělili: „Nikdo neví, jak odešli, dokonce ani jejich příbuzní. Nesmíme o nich mluvit.”

Podle místního imáma přísná státní kontrola neumožňuje Islámskému státu (IS) verbovat nové bojovníky přímo v Tádžikistánu. Namísto toho se většina obyvatel vesnice dostala k IS během pracovního pobytu v Rusku, píše Iris Oppelaarová ve svém článku pro časopis The Diplomat.

„Do Istanbulu cestují přes Moskvu, potom je převádí přes hranici do Sýrie,” vysvěluje vedoucí policejní stanice v nedalekém městě Isfara. „Po příjezdu jim zabaví pasy. Návrat do Tádžikistánu se tak stává nemožným.”

Likvidace opozice maskovaná jako teroristická hrozba

Za IS v Sýrii bojuje odhadem 500-1100 Tádžiků, což Dušanbe využívá k omezování svobody náboženského vyznání a k likvidaci politických oponentů. Proto byla poslední existující opoziční skupina v zemi, Strana za islámské znovuzrození Tádžikistánu, v roce 2015 prezidentem země Emomali Rahmonem zakázána. Vláda stranu označila za teroristickou skupinu a většinu jejích členů zatkla policie.

Za posledních pár let došlo v Tádžikistánu k zavedení řady nových omezujících opatření. Nošení vousů bylo neformálně zakázáno, děti a mladiství do 18 let nesmí chodit do mešit a posvátnou pouť do Mekky lze uskutečnit pouze od 45 let věku se zvláštním vládním povolením. Nejenže tím lidé ztrácejí svobodu náboženského vyznání, ale mezi obyvatelstvem dochází i k rozšiřování atmosféry strachu.

Zlikvidováním politických oponentů a potlačením všech forem islámu vytvořil Emomali Rahmon vhodné podmínky pro šíření extrémistických ideologií. Pro mnoho lidí je náboženský a politický útlak jen dalším důvodem, proč odejít do Ruska nebo se přidat k IS. Jeden z tádžických migrantů v Rusku tento názor potvrzuje: „Odešel jsem do Ruska, abych mohl v klidu chodit do mešity.”

Kontrola výuky v náboženských školách jako řešení?

Kyrgyzstán, jenž sám sebe prezentuje jako ostrov demokracie ve Střední Asii, zastává odlišný přístup v boji s radikálním islámem. Vláda se společně s neziskovými organizacemi snaží kontrolovat, co se učí v madrasách. Náboženské školní osnovy řada lidí považuje za nedostatečné, a proto neziskové organizace poskytují žákům navíc hodiny matematiky, výpočetní techniky či vaření. „Neschopnost najít si práci kvůli nedostatečnému vzdělání dělá bývalé žáky madras více náchylné k radikalizaci. Po žácích chceme, aby si uvědomili, že život je víc, než jen islám,” říká zaměstnanec jedné z místních neziskových organizací.

Stovky obyvatel Ošské oblasti v jižním Kyrgyzstánu odešly do Sýrie. Podle náčelníka místní policie se o deseti z nich ví, že zemřeli, a pár jich je v ošském vězení. „Vrcholem byly roky 2013 a 2014. Do Sýrie odchází dnes méně lidí, protože se ví, že tam žádný džihád není,” domnívá se náčelník policie.

25 let od získání nezávislosti po rozpadu SSSR jsou Kyrgyzstán a Tádžikistán stále závislí na Rusku. Tisíce pracovních migrantů ze Střední Asie tam každoročně hledají lepší budoucnost. Drtivá většina odchází z ekonomických důvodů. V roce 2015 tvořily peníze posílané pracovními migranty ze zahraničí 28 % tádžického HDP.

Vládní kontrola tlačí věřící do ilegality

Tito lidé to ale v Rusku nemají jednoduché. Především méně vzdělaní migranté žijí na pokraji ilegality v krutých podmínkách, jejich práce je špatně placená a musí čelit diskriminaci a ponižování ze strany většinové společnosti. Míra podezřívavosti a rasismu Rusů se liší podle původu migrantů a například války v Čečensku zanechaly ve společnosti svou stopu.

Ruská policie a bezpečnostní složky přísně kontrolují všechny čtyři moskevské mešity. Bachrom Chamrojev, právník uzbeckého původu, si je jistý, že v těchto mešitách nedochází k náboru sympatizantů radikálního islámu. „Ti, kteří se zajímají o radikální islám ho hledají jinde, mimo státní kontrolu,” myslí si Chamrojev.

Vládní kontrola náboženství tlačí migranty praktikovat náboženství v neoficiálních institucích. Tento fenomén není lidem ze Střední Asie neznámý. Již sovětská ateizační politika vytlačila islám do soukromí. V červenci loňského roku ruský prezident Vladimir Putin podepsal nový protiteroristický zákon, jenž zakazuje praktikovat náboženství mimo oficiální náboženské budovy.

Slib dobrého života v IS je atraktivní

Ruská státní kontrola a strach většinové společnosti z radikálního islámu žene některé migranty do ilegality, kde se stávají snadným cílem pro nábor. Represivní režim, chybějící vyhlídky na lepší budoucnost v domovských státech, diskriminace a drsné životní podmínky v Rusku nahrávají IS. „Slib dobrého života v kalífátu je atraktivní,” vyvětlije Bachrom Chamrojev.

IS využívá v Rusku a Střední Asii různé náborové metody. Větsinou se pro připojení k radikálním islamistům rozhodnou ve finančně bezvýchodných situacích, kdy jsou nejzranitelnější. Slib lepšího života a výdělku mezi 500 a 1000 amerických dolarů denně mnohé přesvědčí. Důležitou roli v náboru občanů středoasijských republik na území Ruska pravděpodně hrají Čečenci.

„Migranti, jež měsíce nedostali zaplaceno a kteří jsou v hlubokých finančních problémech, se často uchylují do mešity k modlitbám. Právě v těchto kritických momentech je vyhledá představitel IS s nabídkou pomoci,” vysvětluje jeden ze zaměstnanců neziskových organizací.

Povede rozpad IS k destabilizaci Střední Asie?

Velká většina z nich se dostane k IS pod falešným příslibem důstojné práce či studia v Íránu nebo v Turecku. Nezbytnou roli hrají také klany a klanové struktury, vysoce důležité sociální struktury ve Střední Asii. Blízké vztahy vzniknuvší prostřednictvím svateb, sousedství, obýváním stejné vesnice či ulice a na základě příbuzenství si pracovní migranti berou s sebou do Ruska a využívají je při hledání práce a ubytování. Není proto divu, že desítky lidí z vesnice Čorkišlok nakonec společně skončilo v Sýrii.

Oslabování IS a možnost návratu jeho bojovníků představuje novou bezpečnostní hrozbu pro Rusko a Střední Asii. Mohli by se například pokusit celý region destabilizovat. Otázkou je, jestli jsou na to středoasijské republiky připravené.