Problémy Islámského státu? Skupina přišla o důležitou ideologickou zbraň

Jak píše server Stratfor, Abousamra se změnil z absolventa oboru výpočetní techniky na University of Massachusetts v Bostonu v propagandistu terorismu. Scott Steward bývalý zvláštní agent amerického ministerstva zahraničí USA a analytik v oblasti terorismu a bezpečnosti, se pro server Stratfor pozastavuje především nad významem tohoto propagandisty v extremistické skupině jako je Islámský stát a také nad tím, jaký dopad může mít jeho odstranění z bitevního pole pro boj proti extremismu.

Steward poukazuje na to, že propagandisté vždy hráli klíčovou roli v náboru a radikalizačním úsilí teroristických skupin. „Dřívější anarchisté se na terorismus dívali jako na formu propagandy, kterou šířili pomocí médií. Pokroky v knihtisku a telegrafu dovolili anarchistům, aby vysílali své zprávy po celém světě; o desetiletí později se džihádisté stali inovátory na internetu. Islámský stát není výjimkou, používá sociální média, pomocí kterých dává své propagandě bezprecedentní globální dosah,“ vysvětluje analytik.

Právě technologie jsou podle něj nástroj, který slouží k efektivní přepravě zpráv. Mnoho různých skupin se pokoušelo získat příznivce přes sociální sítě, nikomu se to ale nepovedlo tak jako IS. Podle experta je to i proto, že má tato skupina apokalyptický charakter a nadšené příznivce získala díky tomu, že jim řekla, že se mohou podílet na konečné bitvě mezi dobrem a zlem. „Tato tvrzení jsou téměř unikátní: existuje spousta jiných kultů s podobnými názory, z nichž některé se dokonce snažily dosáhnout konce všech dnů. islámský stát však zaznamenal dramatická vítězství na bojišti v roce 2014, což mu propůjčilo důvěryhodnost – stejně jako slibům skupiny dobýt svět,“ píše Steward.

To bylo dáno také velice schopnou propagandou, za kterou stál Abu Muhammada al-Furqan, vůdce mediální skupiny Diwan. Jedním z jeho úkolů bylo shromáždit rozsáhlý tým ideologů, spisovatelů, výtvarníků a IT pracovníků - z nichž jeden byl právě Abousamra. Abousamra měl na starosti organizaci cizojazyčné sekce, zajišťoval překlady videí i písemných materiálů. On a jeho tým také nakonec vytvořili magazín Islámského státu Dabiq, který byl pojmenován po malé vesnici v Sýrii, kde mělo podle předpovědi dojít k poslední bitvě. Abousamra přejmenoval časopis na Rumiyah neboli „Řím“ v září, kdy vyšlo najevo, že Islámský stát Dabiq ztratí v bojích s tureckými silami.

Abousamra díky svému vysokoškolskému vzdělání mluvil plynně anglicky a díky tomu, že dokázal poutavě anglicky kázat, se stal velmi populárním. V oblíbenosti dokonce předčil mluvčího Al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP) Anwara al-Awlakiho. I al-Awlakiho považoval za důležité směřovat propagandu na západní muslimy. I proto s dalším členem AQAP Samirem Khanem založili časopis Inspire  - internetový časopis určený pro nábor, radikalizaci a zásobování mladých anglicky mluvících muslimů k provádění útoků v zahraničí. Jejich magazín původně neměl takový dosah, nakonec se z něj však stal hit. V září 2011 ale byl Khan zabit a časopis se změnil a ztratil, protože nový editor už neměl takové schopnosti jako Khan.

Jak poukazuje Steward, některé schopnosti jsou prostě vrozené. Pokud propagandistické médium ztratí svou klíčovou postavu, její nástupci často nedokáží na úspěch navázat. Stejné je to pak u expertů na bomby. Je jednoduché podle návodu bombu vytvořit, tak jako je jednoduché hrát na hudební nástroj podle not. Vytvořit ale nový postup už tak snadné není. „Je ještě obtížnější vybudovat efektivní improvizované výbušné zařízení na nepřátelském území. Eliminace zkušeného výrobce bomb tedy může mít dopad na schopnosti teroristické skupiny. Na druhé straně propagandisté takto omezeni nejsou,“ vysvětluje analytik.

„Útoky, ke kterým došlo ve městech Chattanooga, San Bernardino, Nice, Sydney a ve Stockholmu v posledních několika letech, jsou důkazem schopnosti teroristických skupin vládnout propagandou jako zbraní, prostřednictvím které šíří svůj vliv do dalších zemí a na další kontinentů,“ uvádí Steward.

„Přemýšlel jsem o smrti Abousamra a je mi jasné, že dopad jeho a jemu podobných, jako bylo například Khan a al-Awlaki, přežije dlouhou dobu. Ale i když je nemožné smazat propagandu, kterou již vyrobili, ukončení krátké jejich kariéry zajistilo přinejmenším to, že v budoucnosti už nebudou moci zradikalizovat další nové teroristy. Kromě toho, tím, že došlo k odstranění vlivného myšlenkového vůdce, filozofie této skupiny se nemusí vyvíjet a přizpůsobovat se měnícímu prostředí nebo protiargumentům, což představuje příležitost pro ty, kteří proti ní bojují,“ myslí si expert.