Tisíce mrtvých civilistů jsou realitou a bude hůř. Muž z Pentagonu promluvil o válce s Islámským státem

Pochmurná realita

Rubin odkazuje na nedávný článek listu Los Angeles Times, podle kterého si nálet Spojenými státy vedené koalice v Iráku ze 17. března vyžádal více než 270 mrtvých civilistů, přičemž tato tragédie vyvolala na mezinárodní scéně zármutek i pobouření. Tento povyk nicméně maskuje pochmurnou realitu - během války s IS v Iráku a Sýrii zahynuly v důsledku náletů stovky, ne-li tisíce civilistů a je pravděpodobné, že drtivou většinu těchto ztrát Spojené státy ani jejich partneři nikdy neprošetřili, poukazuje odborník.    

Rovněž se zdá, že v posledních měsících počet těchto obětí narůstá, jak se boje posouvají do hustě obydlených oblastí západního Mosulu a koaliční síly podnikají nejničivější nálety za celé tříleté trvání války, připomíná expert závěry Los Angeles Times. Sám sice připouští, že počty zabitých civilistů rostou, ale odmítá, že by USA měly tyto případy hlouběji prošetřovat, a to hned ze dvou důvodů.

"Předně, je to cena za stažení amerických pozemních sil z Iráku, které nařídil prezident Obama v roce 2011," tvrdí expert. Argumentaci, že Irák by nedovolil Američanům zůstat, jelikož by jim tamní vláda neposkytla beztrestnost, označuje za nesmyslnou. Tehdejší premiér Nurí Málikí beztrestnost nabízel, ale americké ministerstvo zahraničí trvalo na tom, aby ji potvrdil irácký parlament, což bylo neprůchodné - jak si Bagdád i Washington shodně uvědomovaly, deklaruje Rubin.   

Analytik vzpomíná na vlastní setkání s Málikím, během něhož si premiér stěžoval, že Spojené státy se dohodnout nechtějí. "V důsledku toho si Bílý dům musel vybrat mezi (dosavadní doktrínou) rapidní dominance a Stalingradem. Přiklonil se k druhému tím, že odstranil možnost získávat zpravodajská data o cílech potřebná k přesnému jednání," vysvětluje odborník.

Je tragické, že umírají civilisté, ale morální odpovědnost za jejich smrt leží na IS, nikoliv na USA a jejich spojencích, tvrdí Rubin. Za stejně morálně pochybnou označuje kritiku odpůrců irácké války, že Spojené státy způsobily smrt více než 100 tisíc Iráčanů, jelikož tyto lidi ve skutečnosti pozabíjeli Íránem podporované milice a iráčtí povstalci, zatímco američtí vojáci nasazovali své životy v bojích s těmi, kteří toto masové vraždění páchali.

Ženevské konvence porušují teroristé  

"Zadruhé, bitva o Mosul předznamenává rostoucí problém, že se obří města stávají místem pro protiteroristické operace 21. století," varuje analytik. Jako příklad uvádí Pákistán, kde se dříve Al-Káida schovávala v nedostupných horách podél pákistánsko-afghánské hranice, ale dnes hledá úkryt v hustě obydlených městských centrech jižního Paňdžábu, přičemž v tomto regionu pákistánská vláda - a popravdě ani místní obyvatelé - nikdy neumožní Spojeným státům vést protiteroristické operace, v důsledku čehož budou budoucí zásahy proti teroristům probíhat ze vzduchu za nevyhnutelného rizika vedlejších ztrát.     

Mediálně zběhlé extremistické skupiny jsou si vědomé západní averze vůči takovým obětem, a tudíž nebudou váhat k nim přispívat, očekává odborník. "USA precizně vybombardují továrnu na zbraně? Proč rychle nevyhodit do vzduchu vedlejší obytnou budovu a vinit z toho Západ?" ptá se Rubin. Dodává, že extremisté si uvědomují, nakolik je pravda ve veřejném mínění podružná.  

Odborník si pokládá otázku, co tedy lze dělat a dospívá k nepříjemné odpovědi, že dobrá varianta možná neexistuje a americká armáda jednoduše nemůže brát riziko v potaz natolik, aby teroristům poskytla bezpečné útočiště. Stejně tak v době snižujícího se rozpočtu pro Pentagon nelze najmout armádu analytiků, kteří budou vyšetřovat každou smrt, ač může být sebenešťastnější, konstatuje Rubin.  

Teroristé jednají v rozporu s Ženevskými úmluvami zakazujícími skrývaní se v civilních oblastech, a to je jasná skutečnost, deklaruje expert. Situaci označuje za politováníhodnou, ale novináři, lidskoprávní aktivisté a diplomaté podle něj nemají jinou možnost, než si na ni zvyknout.