Další problémy na obzoru? Vztahy mezi Íránem a Izraelem se vyostřují ve stínu války v Sýrii

Mezi mrtvými je podle íránských zpravodajských služeb také generál pracující na íránském dronovém programu. Útok na syrskou vojenskou základnu v blízkosti syrské Palmýry tak vyostřuje napětí mezi Izraelem a Íránskou islámskou republikou na pozadí války v Sýrii.

Vzhledem k tomu, že Írán využil občanské války k vybudování významné vojenské infrastruktury, Izrael zahájil několik kroků ke zpomalení tohoto procesu. Vztahy mezi oběma zeměmi byly vždy napjaté a vojenské manévry na syrském území zmítaném občanskou válkou a Islámským státem jim nesvědčí.

Izraelská diplomacie se k útoku odmítla vyjádřit a americký prezident Donald Trump pouze řekl, že USA vyvodí důsledky z útoku chemickými zbraněmi, jehož se měla dopustit syrská vláda. Bílý dům pravděpodobně stojí za Izraelem, který má volnou ruku pro zachování své vlastní bezpečnosti, jíž kromě špatných vztahů se sousedy ohrožuje i dlouhodobý konflikt s Palestinou a jejími autonomními územími.

Ruské i íránské zpravodajské služby došly k závěru, že dvě izraelská letadla typu F-15 nesou odpovědnost za útok na zmiňovanou íránskou vojenskou základnu.

Podle informací měl Izrael vyslat dvě vojenská letadla přes Středozemní moře do libanonského vzdušného prostoru, odkud podle ruské tiskové agentury Interfax osmkrát vystřelil do syrského vzdušného prostoru.

Pět střel dokázala zachytit zachytit syrská protivzdušná ochrana. Zbývající tři pak zasáhly vojenskou základnu známou jako T4, která hrála významnou roli v rozšiřování íránských vojenských aktivit na syrském území.

Írán patří mezi přední spojence režimu syrského prezidenta Bašara Asada. Obě země jsou iniciátory odporu proti rozšiřování amerického a izraelského vlivu na Blízkém východě.

Jednou z vojenských pomocí bylo vyslání příslušníků libanonské šíitské organizace Hizballáh a následná vojenská přeprava vojenských příslušníků z několika zemí, které taktéž podporují Asadův režim.