Válka zuří dál. Rusko má stále větší problémy, varuje odborník

NÁZOR - Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden sešel v Soči se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, aby se pokusili nalézt řešení problému okolo syrské provincie Idlib, připomíná expert na Blízký východ Jurij Barmin v komentáři pro server Moscow Times. Analytik z Ruské rady pro mezinárodní vztahy vysvětluje, že přístup k poslední baště povstalců proti syrskému vládci Bašáru Asadovi představuje jablko sváru mezi jeho spojenci - Ruskem, Íránem a Tureckem.

Zoufalé snahy Ruska a Turecka

Idlib je posledním útočištěm extrémně spletité sítě milicí, přičemž některé z nich tvoří alianci Haját Tahrís aš-Šám, přejmenovaného nástupce Fronty an-Nusrá, jejíž kořeny vedou k al-Káidě, zatímco jiné jsou podporované Tureckem, vysvětluje odborník. Konstatuje, že předchozí pokusy vyřešit krizi, včetně jednání lídrů Íránu, Ruska a Turecka v Teheránu na začátku září, selhaly a tato skutečnost se již podepsala na vztazích mezi uvedenými Asadovými spojenci.

Teheránská schůzka prohloubila ruské a turecké podezření, že pokud syrské a íránské jednotky shromážděné na hranicích Idlibu zahájí masivní ofenzivu, může to vyvolat obří humanitární krizi v provincii, kde se údajně nachází na 3 miliony civilistů, nastiňuje Barmin. Poukazuje, že jednání Putina a Erdoğana v Soči je jejich druhým pokusem o dohodu, jak naložit s teroristickou hrozbou v Idlibu při zachování stávající deeskalační zóny.  

"Fakt, že schůzka byla zorganizována tak narychlo, jen dny po předchozím jednání, odráží to, jak zoufale se Rusko a Turecko chtějí vyhnout scénáři, v němž Damašek nasměruje veškerou svou palebnou sílu na Idlib," domnívá se analytik. Doplňuje, že primárním cílem Ankary je odvrátit humanitární krizi, která by vyhnala k tureckým hranicím stovky tisíc uprchlíků a dostala Erdoğana pod enormní vnitropolitický tlak.

Putin podle experta přijel do Soči se zcela jiným cílem. Rusko totiž v posledních měsících aktivně šíří nový pohled na Sýrii, a to ten, že válka je u konce a intenzivně probíhá hledání politického urovnání, připomíná Barmin. Podotýká, že vojenská operace v Idlibu, která by svým rozsahem předčila i tu v Aleppu, by byla pro daný ruský výklad katastrofou a navíc by zkomplikovala ruský plán navrátit běžence do Sýrie, kterou Moskva hodlá prezentovat jako stabilní a mírovou zemi.

V opačném případě budou totiž zahraniční finance na rekonstrukci Sýrie, o něž Rusko žádá, nedosažitelné a co je důležitější, půjde o fatální ránu pro rusko-turecké partnerství, v důsledku čehož Moskva přijde o podporu Ankary ve svých politických iniciativách, například návrhu syrské ústavy, míní analytik. Soudí proto, že dohoda, která Putin s Erdoğanem dosáhli v Soči, je pro ně vzájemně výhodná, což ale nelze s jistotou vztáhnout na samotnou Sýrii.       

Zdánlivý triumf

"Demilitarizovaná zóna, kterou se Putin a Erdoğan pokusili vytvořit, v podstatě potvrzuje kontrolu Ankary nad Idlibem, vytváří enklávu podobnou té v oblasti operace Štít Eufratu, kterou Turecko okupuje," píše Barmin. Poukazuje, že tento výsek území na severu Sýrie stojí v protikladu ruské mantře o teritoriální integritě země, avšak v krátkodobém horizontu uvedená dohoda odvrací velkou ofenzivu v Idlibu a udržuje iluzi klidu v Sýrii, v níž se zájmy Putina s Erdoğanem protínají.

Zdánlivý triumf zastínil incident, kdy byl pouhý den po jednání ruského a tureckého prezidenta sestřelen nad Sýrií ruský průzkumný letoun Il-20, přičemž zahynulo všech 15 osob na jeho palubě, varuje expert. Připomíná, že sestřelu došlo ve chvíli, kdy v provincii Latákia útočil izraelský stroj F-16 na syrskou zbrojní továrnu, což s ohledem na načasování narušilo ruským vedením a médií šířený narativ o klidu v Sýrii.

Ukázalo se totiž, že syrská válka není zdaleka u konce, že koordinace mezi Ruskem a jeho spojenci je extrémně slabá a především, že syrská vláda je stále především v defenzivě, domnívá se Barmin. Za nejpřekvapivější aspekt incidentu považuje ruskou přinejmenším nesourodou reakci, kdy ministerstvo obrany přišlo s tvrdou kritikou Izraele a tvrzením, že pilot izraelské F-16 využil ruský letoun jako štít před syrskou protivzdušnou obranou, zatímco Putin přišel se smířlivým stanoviskem a hovořil o "řetězci tragických okolností".    

Jelikož diplomati Ruska a Izraele překvapivě mlčí, Putinův zásah do potenciálně otevřené diplomatické krize ukázal, jak moc partnerství obou zemí závisí na osobní chemii mezi vládcem Kremlu a izraelským premiérem Banjaminem Natanjahuem, alespoň pokud jde o syrské bojiště, vysvětluje analytik. Dodává, že tyto události jsou pro Rusko ochutnávkou hořké reality.

"Zatímco se Moskva snaží zamezit rozpadu svého výkladu o stabilitě v Sýrii, válka zuří dál," varuje Barmin. Dodává, že při spěchání s nalezením politického řešení situace je pro Rusko stále těžší držet své spojence a protivníky v jedná řadě.   

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii Sýrie Rusko Turecko

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 9 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 10 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 12 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

včera

Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa jmenovat novým úřadujícím šéfem amerických tajných služeb Billa Pulteho vyvolalo ve Washingtonu vlnu kritiky a údivu. Pulte, který dosud působil jako ředitel Federální agentury pro financování bydlení, totiž nemá žádné zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, špionáže ani národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Bílého domu stála za Trumpovým výběrem snaha obsadit klíčový post loajálním spojencem, který by se mohl angažovat také v otázkách bezpečnosti nadcházejících voleb. To vyvolává obavy u Demokratů, jelikož Trump již nyní bezdůvodně hovoří o možných podvodech v podzimních kongresových volbách a Pulte ve své stávající funkci opakovaně ukázal ochotu využívat vládní moc k vyšetřování prezidentových politických odpůrců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy