NÁZOR - Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden sešel v Soči se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, aby se pokusili nalézt řešení problému okolo syrské provincie Idlib, připomíná expert na Blízký východ Jurij Barmin v komentáři pro server Moscow Times. Analytik z Ruské rady pro mezinárodní vztahy vysvětluje, že přístup k poslední baště povstalců proti syrskému vládci Bašáru Asadovi představuje jablko sváru mezi jeho spojenci - Ruskem, Íránem a Tureckem.
Zoufalé snahy Ruska a Turecka
Idlib je posledním útočištěm extrémně spletité sítě milicí, přičemž některé z nich tvoří alianci Haját Tahrís aš-Šám, přejmenovaného nástupce Fronty an-Nusrá, jejíž kořeny vedou k al-Káidě, zatímco jiné jsou podporované Tureckem, vysvětluje odborník. Konstatuje, že předchozí pokusy vyřešit krizi, včetně jednání lídrů Íránu, Ruska a Turecka v Teheránu na začátku září, selhaly a tato skutečnost se již podepsala na vztazích mezi uvedenými Asadovými spojenci.
Teheránská schůzka prohloubila ruské a turecké podezření, že pokud syrské a íránské jednotky shromážděné na hranicích Idlibu zahájí masivní ofenzivu, může to vyvolat obří humanitární krizi v provincii, kde se údajně nachází na 3 miliony civilistů, nastiňuje Barmin. Poukazuje, že jednání Putina a Erdoğana v Soči je jejich druhým pokusem o dohodu, jak naložit s teroristickou hrozbou v Idlibu při zachování stávající deeskalační zóny.
"Fakt, že schůzka byla zorganizována tak narychlo, jen dny po předchozím jednání, odráží to, jak zoufale se Rusko a Turecko chtějí vyhnout scénáři, v němž Damašek nasměruje veškerou svou palebnou sílu na Idlib," domnívá se analytik. Doplňuje, že primárním cílem Ankary je odvrátit humanitární krizi, která by vyhnala k tureckým hranicím stovky tisíc uprchlíků a dostala Erdoğana pod enormní vnitropolitický tlak.
Putin podle experta přijel do Soči se zcela jiným cílem. Rusko totiž v posledních měsících aktivně šíří nový pohled na Sýrii, a to ten, že válka je u konce a intenzivně probíhá hledání politického urovnání, připomíná Barmin. Podotýká, že vojenská operace v Idlibu, která by svým rozsahem předčila i tu v Aleppu, by byla pro daný ruský výklad katastrofou a navíc by zkomplikovala ruský plán navrátit běžence do Sýrie, kterou Moskva hodlá prezentovat jako stabilní a mírovou zemi.
V opačném případě budou totiž zahraniční finance na rekonstrukci Sýrie, o něž Rusko žádá, nedosažitelné a co je důležitější, půjde o fatální ránu pro rusko-turecké partnerství, v důsledku čehož Moskva přijde o podporu Ankary ve svých politických iniciativách, například návrhu syrské ústavy, míní analytik. Soudí proto, že dohoda, která Putin s Erdoğanem dosáhli v Soči, je pro ně vzájemně výhodná, což ale nelze s jistotou vztáhnout na samotnou Sýrii.
Zdánlivý triumf
"Demilitarizovaná zóna, kterou se Putin a Erdoğan pokusili vytvořit, v podstatě potvrzuje kontrolu Ankary nad Idlibem, vytváří enklávu podobnou té v oblasti operace Štít Eufratu, kterou Turecko okupuje," píše Barmin. Poukazuje, že tento výsek území na severu Sýrie stojí v protikladu ruské mantře o teritoriální integritě země, avšak v krátkodobém horizontu uvedená dohoda odvrací velkou ofenzivu v Idlibu a udržuje iluzi klidu v Sýrii, v níž se zájmy Putina s Erdoğanem protínají.
Zdánlivý triumf zastínil incident, kdy byl pouhý den po jednání ruského a tureckého prezidenta sestřelen nad Sýrií ruský průzkumný letoun Il-20, přičemž zahynulo všech 15 osob na jeho palubě, varuje expert. Připomíná, že sestřelu došlo ve chvíli, kdy v provincii Latákia útočil izraelský stroj F-16 na syrskou zbrojní továrnu, což s ohledem na načasování narušilo ruským vedením a médií šířený narativ o klidu v Sýrii.
Ukázalo se totiž, že syrská válka není zdaleka u konce, že koordinace mezi Ruskem a jeho spojenci je extrémně slabá a především, že syrská vláda je stále především v defenzivě, domnívá se Barmin. Za nejpřekvapivější aspekt incidentu považuje ruskou přinejmenším nesourodou reakci, kdy ministerstvo obrany přišlo s tvrdou kritikou Izraele a tvrzením, že pilot izraelské F-16 využil ruský letoun jako štít před syrskou protivzdušnou obranou, zatímco Putin přišel se smířlivým stanoviskem a hovořil o "řetězci tragických okolností".
Jelikož diplomati Ruska a Izraele překvapivě mlčí, Putinův zásah do potenciálně otevřené diplomatické krize ukázal, jak moc partnerství obou zemí závisí na osobní chemii mezi vládcem Kremlu a izraelským premiérem Banjaminem Natanjahuem, alespoň pokud jde o syrské bojiště, vysvětluje analytik. Dodává, že tyto události jsou pro Rusko ochutnávkou hořké reality.
"Zatímco se Moskva snaží zamezit rozpadu svého výkladu o stabilitě v Sýrii, válka zuří dál," varuje Barmin. Dodává, že při spěchání s nalezením politického řešení situace je pro Rusko stále těžší držet své spojence a protivníky v jedná řadě.
Související
Válečný zločin v praxi. Rusové oprášili nelidskou taktiku ze Sýrie, vraždí nevinné záchranáře
ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel
Ruské angažmá v Sýrii , Sýrie , Rusko , Turecko
Aktuálně se děje
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
včera
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
včera
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
včera
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
včera
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
14. února 2026 21:28
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
14. února 2026 20:18
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Zdroj: Libor Novák