Válka zuří dál. Rusko má stále větší problémy, varuje odborník

NÁZOR - Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden sešel v Soči se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, aby se pokusili nalézt řešení problému okolo syrské provincie Idlib, připomíná expert na Blízký východ Jurij Barmin v komentáři pro server Moscow Times. Analytik z Ruské rady pro mezinárodní vztahy vysvětluje, že přístup k poslední baště povstalců proti syrskému vládci Bašáru Asadovi představuje jablko sváru mezi jeho spojenci - Ruskem, Íránem a Tureckem.

Zoufalé snahy Ruska a Turecka

Idlib je posledním útočištěm extrémně spletité sítě milicí, přičemž některé z nich tvoří alianci Haját Tahrís aš-Šám, přejmenovaného nástupce Fronty an-Nusrá, jejíž kořeny vedou k al-Káidě, zatímco jiné jsou podporované Tureckem, vysvětluje odborník. Konstatuje, že předchozí pokusy vyřešit krizi, včetně jednání lídrů Íránu, Ruska a Turecka v Teheránu na začátku září, selhaly a tato skutečnost se již podepsala na vztazích mezi uvedenými Asadovými spojenci.

Teheránská schůzka prohloubila ruské a turecké podezření, že pokud syrské a íránské jednotky shromážděné na hranicích Idlibu zahájí masivní ofenzivu, může to vyvolat obří humanitární krizi v provincii, kde se údajně nachází na 3 miliony civilistů, nastiňuje Barmin. Poukazuje, že jednání Putina a Erdoğana v Soči je jejich druhým pokusem o dohodu, jak naložit s teroristickou hrozbou v Idlibu při zachování stávající deeskalační zóny.  

"Fakt, že schůzka byla zorganizována tak narychlo, jen dny po předchozím jednání, odráží to, jak zoufale se Rusko a Turecko chtějí vyhnout scénáři, v němž Damašek nasměruje veškerou svou palebnou sílu na Idlib," domnívá se analytik. Doplňuje, že primárním cílem Ankary je odvrátit humanitární krizi, která by vyhnala k tureckým hranicím stovky tisíc uprchlíků a dostala Erdoğana pod enormní vnitropolitický tlak.

Putin podle experta přijel do Soči se zcela jiným cílem. Rusko totiž v posledních měsících aktivně šíří nový pohled na Sýrii, a to ten, že válka je u konce a intenzivně probíhá hledání politického urovnání, připomíná Barmin. Podotýká, že vojenská operace v Idlibu, která by svým rozsahem předčila i tu v Aleppu, by byla pro daný ruský výklad katastrofou a navíc by zkomplikovala ruský plán navrátit běžence do Sýrie, kterou Moskva hodlá prezentovat jako stabilní a mírovou zemi.

V opačném případě budou totiž zahraniční finance na rekonstrukci Sýrie, o něž Rusko žádá, nedosažitelné a co je důležitější, půjde o fatální ránu pro rusko-turecké partnerství, v důsledku čehož Moskva přijde o podporu Ankary ve svých politických iniciativách, například návrhu syrské ústavy, míní analytik. Soudí proto, že dohoda, která Putin s Erdoğanem dosáhli v Soči, je pro ně vzájemně výhodná, což ale nelze s jistotou vztáhnout na samotnou Sýrii.       

Zdánlivý triumf

"Demilitarizovaná zóna, kterou se Putin a Erdoğan pokusili vytvořit, v podstatě potvrzuje kontrolu Ankary nad Idlibem, vytváří enklávu podobnou té v oblasti operace Štít Eufratu, kterou Turecko okupuje," píše Barmin. Poukazuje, že tento výsek území na severu Sýrie stojí v protikladu ruské mantře o teritoriální integritě země, avšak v krátkodobém horizontu uvedená dohoda odvrací velkou ofenzivu v Idlibu a udržuje iluzi klidu v Sýrii, v níž se zájmy Putina s Erdoğanem protínají.

Zdánlivý triumf zastínil incident, kdy byl pouhý den po jednání ruského a tureckého prezidenta sestřelen nad Sýrií ruský průzkumný letoun Il-20, přičemž zahynulo všech 15 osob na jeho palubě, varuje expert. Připomíná, že sestřelu došlo ve chvíli, kdy v provincii Latákia útočil izraelský stroj F-16 na syrskou zbrojní továrnu, což s ohledem na načasování narušilo ruským vedením a médií šířený narativ o klidu v Sýrii.

Ukázalo se totiž, že syrská válka není zdaleka u konce, že koordinace mezi Ruskem a jeho spojenci je extrémně slabá a především, že syrská vláda je stále především v defenzivě, domnívá se Barmin. Za nejpřekvapivější aspekt incidentu považuje ruskou přinejmenším nesourodou reakci, kdy ministerstvo obrany přišlo s tvrdou kritikou Izraele a tvrzením, že pilot izraelské F-16 využil ruský letoun jako štít před syrskou protivzdušnou obranou, zatímco Putin přišel se smířlivým stanoviskem a hovořil o "řetězci tragických okolností".    

Jelikož diplomati Ruska a Izraele překvapivě mlčí, Putinův zásah do potenciálně otevřené diplomatické krize ukázal, jak moc partnerství obou zemí závisí na osobní chemii mezi vládcem Kremlu a izraelským premiérem Banjaminem Natanjahuem, alespoň pokud jde o syrské bojiště, vysvětluje analytik. Dodává, že tyto události jsou pro Rusko ochutnávkou hořké reality.

"Zatímco se Moskva snaží zamezit rozpadu svého výkladu o stabilitě v Sýrii, válka zuří dál," varuje Barmin. Dodává, že při spěchání s nalezením politického řešení situace je pro Rusko stále těžší držet své spojence a protivníky v jedná řadě.   

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii Sýrie Rusko Turecko

Aktuálně se děje

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

včera

Hokejisté Slovenska

Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy

Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.

včera

Marco Rubio

Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.

včera

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

včera

Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

včera

14. února 2026 21:28

Alexej Navalnyj

Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

14. února 2026 20:18

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy