Válka zuří dál. Rusko má stále větší problémy, varuje odborník

NÁZOR - Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden sešel v Soči se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, aby se pokusili nalézt řešení problému okolo syrské provincie Idlib, připomíná expert na Blízký východ Jurij Barmin v komentáři pro server Moscow Times. Analytik z Ruské rady pro mezinárodní vztahy vysvětluje, že přístup k poslední baště povstalců proti syrskému vládci Bašáru Asadovi představuje jablko sváru mezi jeho spojenci - Ruskem, Íránem a Tureckem.

Zoufalé snahy Ruska a Turecka

Idlib je posledním útočištěm extrémně spletité sítě milicí, přičemž některé z nich tvoří alianci Haját Tahrís aš-Šám, přejmenovaného nástupce Fronty an-Nusrá, jejíž kořeny vedou k al-Káidě, zatímco jiné jsou podporované Tureckem, vysvětluje odborník. Konstatuje, že předchozí pokusy vyřešit krizi, včetně jednání lídrů Íránu, Ruska a Turecka v Teheránu na začátku září, selhaly a tato skutečnost se již podepsala na vztazích mezi uvedenými Asadovými spojenci.

Teheránská schůzka prohloubila ruské a turecké podezření, že pokud syrské a íránské jednotky shromážděné na hranicích Idlibu zahájí masivní ofenzivu, může to vyvolat obří humanitární krizi v provincii, kde se údajně nachází na 3 miliony civilistů, nastiňuje Barmin. Poukazuje, že jednání Putina a Erdoğana v Soči je jejich druhým pokusem o dohodu, jak naložit s teroristickou hrozbou v Idlibu při zachování stávající deeskalační zóny.  

"Fakt, že schůzka byla zorganizována tak narychlo, jen dny po předchozím jednání, odráží to, jak zoufale se Rusko a Turecko chtějí vyhnout scénáři, v němž Damašek nasměruje veškerou svou palebnou sílu na Idlib," domnívá se analytik. Doplňuje, že primárním cílem Ankary je odvrátit humanitární krizi, která by vyhnala k tureckým hranicím stovky tisíc uprchlíků a dostala Erdoğana pod enormní vnitropolitický tlak.

Putin podle experta přijel do Soči se zcela jiným cílem. Rusko totiž v posledních měsících aktivně šíří nový pohled na Sýrii, a to ten, že válka je u konce a intenzivně probíhá hledání politického urovnání, připomíná Barmin. Podotýká, že vojenská operace v Idlibu, která by svým rozsahem předčila i tu v Aleppu, by byla pro daný ruský výklad katastrofou a navíc by zkomplikovala ruský plán navrátit běžence do Sýrie, kterou Moskva hodlá prezentovat jako stabilní a mírovou zemi.

V opačném případě budou totiž zahraniční finance na rekonstrukci Sýrie, o něž Rusko žádá, nedosažitelné a co je důležitější, půjde o fatální ránu pro rusko-turecké partnerství, v důsledku čehož Moskva přijde o podporu Ankary ve svých politických iniciativách, například návrhu syrské ústavy, míní analytik. Soudí proto, že dohoda, která Putin s Erdoğanem dosáhli v Soči, je pro ně vzájemně výhodná, což ale nelze s jistotou vztáhnout na samotnou Sýrii.       

Zdánlivý triumf

"Demilitarizovaná zóna, kterou se Putin a Erdoğan pokusili vytvořit, v podstatě potvrzuje kontrolu Ankary nad Idlibem, vytváří enklávu podobnou té v oblasti operace Štít Eufratu, kterou Turecko okupuje," píše Barmin. Poukazuje, že tento výsek území na severu Sýrie stojí v protikladu ruské mantře o teritoriální integritě země, avšak v krátkodobém horizontu uvedená dohoda odvrací velkou ofenzivu v Idlibu a udržuje iluzi klidu v Sýrii, v níž se zájmy Putina s Erdoğanem protínají.

Zdánlivý triumf zastínil incident, kdy byl pouhý den po jednání ruského a tureckého prezidenta sestřelen nad Sýrií ruský průzkumný letoun Il-20, přičemž zahynulo všech 15 osob na jeho palubě, varuje expert. Připomíná, že sestřelu došlo ve chvíli, kdy v provincii Latákia útočil izraelský stroj F-16 na syrskou zbrojní továrnu, což s ohledem na načasování narušilo ruským vedením a médií šířený narativ o klidu v Sýrii.

Ukázalo se totiž, že syrská válka není zdaleka u konce, že koordinace mezi Ruskem a jeho spojenci je extrémně slabá a především, že syrská vláda je stále především v defenzivě, domnívá se Barmin. Za nejpřekvapivější aspekt incidentu považuje ruskou přinejmenším nesourodou reakci, kdy ministerstvo obrany přišlo s tvrdou kritikou Izraele a tvrzením, že pilot izraelské F-16 využil ruský letoun jako štít před syrskou protivzdušnou obranou, zatímco Putin přišel se smířlivým stanoviskem a hovořil o "řetězci tragických okolností".    

Jelikož diplomati Ruska a Izraele překvapivě mlčí, Putinův zásah do potenciálně otevřené diplomatické krize ukázal, jak moc partnerství obou zemí závisí na osobní chemii mezi vládcem Kremlu a izraelským premiérem Banjaminem Natanjahuem, alespoň pokud jde o syrské bojiště, vysvětluje analytik. Dodává, že tyto události jsou pro Rusko ochutnávkou hořké reality.

"Zatímco se Moskva snaží zamezit rozpadu svého výkladu o stabilitě v Sýrii, válka zuří dál," varuje Barmin. Dodává, že při spěchání s nalezením politického řešení situace je pro Rusko stále těžší držet své spojence a protivníky v jedná řadě.   

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii ,  Sýrie ,  Rusko ,  Turecko

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

před 7 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

před 8 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

před 9 hodinami

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

před 10 hodinami

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

před 11 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

před 11 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

před 15 hodinami

Praha

Předpověď počasí na víkend. Babí léto přinese oteplení

Víkendové počasí se ponese ve znamení nástupu tolik očekávaného babího léta. Již v sobotu se maximální teploty přehoupnou přes 20 stupňů, podobně vysoké budou i v neděli. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

včera

včera

Jan Cimický

Cimického ordinace hlásí zavřeno. Soudní rozhodnutí se mění v realitu

Byl svého času velmi uznávaným psychiatrem, ale nyní se připravuje na nástup za mříže. Janu Cimickému potvrdil Městský soud v Praze v uplynulém týdnu pětiletý trest odnětí svobody, když zamítl jeho odvolání. Součástí trestu je i desetiletý zákaz lékařské činnosti, který již vstoupil v platnost. 

včera

včera

Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA

Ruská eskalace proti evropským státům NATO by mohla být i jinou podobu, než se předpokládá. Podle nejnovějších informací jsou ohroženy i země ve Středomoří, které se od ruských hranic nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy