NÁZOR - Potvrzení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, že Saúdskou Arábií vedená vojenská koalice podniká adekvátní kroky, aby předcházela civilním obětem v jemenské válce, zřejmě představuje nové dno v etice zahraniční politiky Spojených států. Tvrdí to alespoň Ted Galen Carpenter v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute připomíná, že existuje množství důkazů o zvěrstvech, která Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty v Jemenu spáchaly a nadále páchají.
Drzé pohrdání
Válečná strategie saúdské koalice způsobila hladomor a epidemii cholery, její útoky na civilní cíle nelze ani spočítat, přičemž mimořádně odporný incident se odehrál letos v srpnu, kdy koaliční letouny zasáhly školní autobus a zabily na 40 dětí, poukazuje Carpenter. Vysvětluje, že Pompeovo potvrzení mělo pouze vyhovět požadavkům amerického kongresu, jinak by americká armáda musela přestat s doplňováním paliva za letu letounům zapojeným do vojenských operací v Jemenu.
"V rámci své posedlosti zadržováním íránského vlivu na Blízkém východě Washington podporuje Saúdy v jejich kampani za zničení jemenské, nominálně proíránksé húsiské frakce," pokračuje expert. Konstatuje, že Pompeovo potvrzení nadále předstírá, že saúdská a emirátské jednotky nepáchají válečné zločiny a že USA se na nich nechtějí podílet, ale ve skutečnosti je "cynickou fraškou", která má umožnit pokračování americké vojenské pomoci Rijádu a neutralizovat potenciální rozhořčení veřejnosti.
Americké vlády po desetiletí vydávají příjemcům své pomoci potvrzení o dodržování lidských práv, i když se tito příjemci daným standardům ani nepřibližují, deklaruje odborník. Připomíná, že jen pár dní nazpět Pompeo vydal podobné potvrzení Egyptu, což umožnilo poskytnutí vojenské pomoci ze strany USA v hodnotě 1,2 miliardy dolarů, která byla dříve pozastavena v obavách o stav lidských práv v zemi.
Stejně jako Saúdská Arábie, také egyptská diktatura Abdela Fatáha as-Sísího vykazuje mimořádnou míru porušování lidských práv, přičemž as-Sísí od roku 2013, kdy ho k moci vynesl vojenský puč, nechal popravit stovky politických vězňů a tisíce dalších poslal za mříže, podotýká Carpenter. Dodává, že navzdory tomu - krom krátké pauzy - americká vojenská pomoc Egyptu pokračovala za prezidentů Obamy i Trumpa a zahrnovala například prodej letounů F-16 či helikoptér AH-64 Apache.
"Drzé pohrdání exekutivy snahou kongresu omezit americkou pomoc spojeneckým režimům provinivším se při porušování lidských práv se netýká jen Blízkého východu. Nejde ani o nový fenomén," pokračuje odborník. Připomíná, že v červenci 2003 vydalo americké ministerstvo zahraničí během tří let již páté potvrzení o dodržování lidských práv Kolumbii, ačkoliv zpráva organizace Human Rights Watch hovoří o tisících mimosoudních poprav spáchaných v letech 2002-2008 vojáky kolumbijské armády, které byly následně prezentovány jako smrt v boji.
Tato zvěrstva probíhala dlouhé roky, zatímco američtí představitelé na základě požadavku kongresu shovívavě potvrzovali, že kolumbijská vláda lidská práva dodržuje, uvádí Carpenter. Odkazuje na seznam jmen šesti stovek obětí, včetně dat, míst a padesáti provinivších se vojenských jednotek, který v roce 2012 lidskoprávní organizace předaly americkému ministerstvu zahraničí, což mělo za následek, že po půl roce ministerstvo zastavilo pomoc desítce z těchto jednotek, ale schválilo její pokračování všem dalším.
Potupná tradice
Podobně groteskní propast mezi americkými potvrzeními o dodržování lidských práv a realitou charakterizovala politiku Reaganových vlád vůči střední Americe v 80. letech, deklaruje expert. Připomíná, že zahraniční pomoc Salvadoru schválená v roce 1981 byla podmíněna vládním ujišťováním v půlročních intervalech o tom, že země si vojenskou pomoc USA zaslouží, přičemž tato ujištění bývala řádně poskytována, zatímco Reaganovy vlády pomoc neustále navyšovaly, až v roce 1985 dosáhla objemu přes 128 milionů dolarů.
Za podobně odporný případ označuje Carpenter i americkou pomoc Guatemale, kde poté, co CIA v roce 1954 úspěšně zosnovala puč proti tamní zvolené vládě, zemi řídila řada vojenských režimů a guatemalská armáda vedla válku s povstalci, která si během čtyř desetiletí vyžádala stovky tisíc životů a vyznačovala se systematickou brutalitou a vražděním. "Svého vrcholu dosáhla během 80. let. Ale Reaganova administrativa běžně vydávala potvrzení, že guatemalská vláda dodržuje lidskoprávní standardy a americká pomoc mohla proudit dál," píše odborník.
Jeden z dobových kritiků poukázal, že zákony v daném případě nenaplňují svůj účel a guatemalské obyvatelstvo je ve skutečnosti vystaveno závažnému porušování lidských práv a teroru ze strany armády, připomíná expert. Dodává, že podobné nářky zaznívají dlouhá desetiletí a lze je aplikovat na většinu potvrzení vydaných Spojenými státy.
Pompeo se tak pouze drží dlouhé, potupné tradice, konstatuje Carpenter. Připouští, že americký kongres skutečně mohl potvrzení požadovat ve víře, že tím vytvoří tlak na režimy, které dostávají pomoc z USA, avšak pokud tomu tak skutečně bylo a nešlo jen o prázdné gesto s cílem uklidnit voliče beroucí lidská práva vážně, pak dle odborníka tato strategie zoufale selhala.
"Kongres musí učinit klíčové rozhodnutí. Buď musí přehlasovat administrativu, která vydává falešná potvrzení a pokračuje v pomoci režimům dopouštějícím se děsivého porušování lidských práv, nebo musí přestat předstírat, že ho zajímá spoluúčast Ameriky na těchto zvěrstvech," píše expert. Soudí, že v prvním případě by byl Jemen dobrým začátkem a pak by měl kongres okamžitě zastavit veškerou vojenskou pomoc Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům.
Americká zákonodárná moc také musí trvat na tom, aby vládní potvrzení odrážely realitu, nabádá Carpenter. Dodává, že Američané během uplynulých desetiletí projevili až přílišnou toleranci vůči "cynicky kreativní fikci" ze strany svých vlád.
Související
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
USA (Spojené státy americké) , Jemen , Saúdská Arábie , lidská práva
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák