Zabíjení civilistů ve válkách? Nové dno v politice USA. Expert si nebere servítky

NÁZOR - Potvrzení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, že Saúdskou Arábií vedená vojenská koalice podniká adekvátní kroky, aby předcházela civilním obětem v jemenské válce, zřejmě představuje nové dno v etice zahraniční politiky Spojených států. Tvrdí to alespoň Ted Galen Carpenter v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute připomíná, že existuje množství důkazů o zvěrstvech, která Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty v Jemenu spáchaly a nadále páchají.

Drzé pohrdání

Válečná strategie saúdské koalice způsobila hladomor a epidemii cholery, její útoky na civilní cíle nelze ani spočítat, přičemž mimořádně odporný incident se odehrál letos v srpnu, kdy koaliční letouny zasáhly školní autobus a zabily na 40 dětí, poukazuje Carpenter. Vysvětluje, že Pompeovo potvrzení mělo pouze vyhovět požadavkům amerického kongresu, jinak by americká armáda musela přestat s doplňováním paliva za letu letounům zapojeným do vojenských operací v Jemenu.

"V rámci své posedlosti zadržováním íránského vlivu na Blízkém východě Washington podporuje Saúdy v jejich kampani za zničení jemenské, nominálně proíránksé húsiské frakce," pokračuje expert. Konstatuje, že Pompeovo potvrzení nadále předstírá, že saúdská a emirátské jednotky nepáchají válečné zločiny a že USA se na nich nechtějí podílet, ale ve skutečnosti je "cynickou fraškou", která má umožnit pokračování americké vojenské pomoci Rijádu a neutralizovat potenciální rozhořčení veřejnosti.   

Americké vlády po desetiletí vydávají příjemcům své pomoci potvrzení o dodržování lidských práv, i když se tito příjemci daným standardům ani nepřibližují, deklaruje odborník. Připomíná, že jen pár dní nazpět Pompeo vydal podobné potvrzení Egyptu, což umožnilo poskytnutí vojenské pomoci ze strany USA v hodnotě 1,2 miliardy dolarů, která byla dříve pozastavena v obavách o stav lidských práv v zemi.

Stejně jako Saúdská Arábie, také egyptská diktatura Abdela Fatáha as-Sísího vykazuje mimořádnou míru porušování lidských práv, přičemž as-Sísí od roku 2013, kdy ho k moci vynesl vojenský puč, nechal popravit stovky politických vězňů a tisíce dalších poslal za mříže, podotýká Carpenter. Dodává, že navzdory tomu - krom krátké pauzy - americká vojenská pomoc Egyptu pokračovala za prezidentů Obamy i Trumpa a zahrnovala například prodej letounů F-16 či helikoptér AH-64 Apache.

"Drzé pohrdání exekutivy snahou kongresu omezit americkou pomoc spojeneckým režimům provinivším se při porušování lidských práv se netýká jen Blízkého východu. Nejde ani o nový fenomén," pokračuje odborník. Připomíná, že v červenci 2003 vydalo americké ministerstvo zahraničí během tří let již páté potvrzení o dodržování lidských práv Kolumbii, ačkoliv zpráva organizace Human Rights Watch hovoří o tisících mimosoudních poprav spáchaných v letech 2002-2008 vojáky kolumbijské armády, které byly následně prezentovány jako smrt v boji.

Tato zvěrstva probíhala dlouhé roky, zatímco američtí představitelé na základě požadavku kongresu shovívavě potvrzovali, že kolumbijská vláda lidská práva dodržuje, uvádí Carpenter. Odkazuje na seznam jmen šesti stovek obětí, včetně dat, míst a padesáti provinivších se vojenských jednotek, který v roce 2012 lidskoprávní organizace předaly americkému ministerstvu zahraničí, což mělo za následek, že po půl roce ministerstvo zastavilo pomoc desítce z těchto jednotek, ale schválilo její pokračování všem dalším.

Potupná tradice

Podobně groteskní propast mezi americkými potvrzeními o dodržování lidských práv a realitou charakterizovala politiku Reaganových vlád vůči střední Americe v 80. letech, deklaruje expert. Připomíná, že zahraniční pomoc Salvadoru schválená v roce 1981 byla podmíněna vládním ujišťováním v půlročních intervalech o tom, že země si vojenskou pomoc USA zaslouží, přičemž tato ujištění bývala řádně poskytována, zatímco Reaganovy vlády pomoc neustále navyšovaly, až v roce 1985 dosáhla objemu přes 128 milionů dolarů.

Za podobně odporný případ označuje Carpenter i americkou pomoc Guatemale, kde poté, co CIA v roce 1954 úspěšně zosnovala puč proti tamní zvolené vládě, zemi řídila řada vojenských režimů a guatemalská armáda vedla válku s povstalci, která si během čtyř desetiletí vyžádala stovky tisíc životů a vyznačovala se systematickou brutalitou a vražděním. "Svého vrcholu dosáhla během 80. let. Ale Reaganova administrativa běžně vydávala potvrzení, že guatemalská vláda dodržuje lidskoprávní standardy a americká pomoc mohla proudit dál," píše odborník.

Jeden z dobových kritiků poukázal, že zákony v daném případě nenaplňují svůj účel a guatemalské obyvatelstvo je ve skutečnosti vystaveno závažnému porušování lidských práv a teroru ze strany armády, připomíná expert. Dodává, že podobné nářky zaznívají dlouhá desetiletí a lze je aplikovat na většinu potvrzení vydaných Spojenými státy.

Pompeo se tak pouze drží dlouhé, potupné tradice, konstatuje Carpenter. Připouští, že americký kongres skutečně mohl potvrzení požadovat ve víře, že tím vytvoří tlak na režimy, které dostávají pomoc z USA, avšak pokud tomu tak skutečně bylo a nešlo jen o prázdné gesto s cílem uklidnit voliče beroucí lidská práva vážně, pak dle odborníka tato strategie zoufale selhala.

"Kongres musí učinit klíčové rozhodnutí. Buď musí přehlasovat administrativu, která vydává falešná potvrzení a pokračuje v pomoci režimům dopouštějícím se děsivého porušování lidských práv, nebo musí přestat předstírat, že ho zajímá spoluúčast Ameriky na těchto zvěrstvech," píše expert. Soudí, že v prvním případě by byl Jemen dobrým začátkem a pak by měl kongres okamžitě zastavit veškerou vojenskou pomoc Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům.

Americká zákonodárná moc také musí trvat na tom, aby vládní potvrzení odrážely realitu, nabádá Carpenter. Dodává, že Američané během uplynulých desetiletí projevili až přílišnou toleranci vůči "cynicky kreativní fikci" ze strany svých vlád.       

Související

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jemen Saúdská Arábie lidská práva

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

před 2 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 3 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy