Jak zatočit se Saúdskou Arábií? Profesoři si neberou servítky

NÁZOR – Bílý dům, konfrontován s rolí saúdskoarabské vlády v zabití novináře Džamála Chášukdžího, čelí velkému dilematu, které pronásledovalo i předchozí americké prezidenty, konstatují bezpečnostní experti Dan Byman a Michael O’Hanlon v komentáři pro server Washington Post. Profesoři z Georgetown University za toto dilema označují otázku, jak potrestat zemi, s níž jsou Spojené státy ve vztahu vzájemné závislosti.

Drzý mladý muž

Saúdská Arábie potřebuje americkou vojenskou ochranu, ačkoliv má třetí nejvyšší vojenský rozpočet na světě a mnoho skvělých západních zbraní, poukazují odborníci. Dodávají, že USA naopak nadále závisejí na saúdské ropě - navzdory revoluci v těžbě ropné břidlice - a Rijád je jejich klíčovým partnerem v boji proti terorismu.

Z těchto důvodu bude trest za vraždu Chášukdžího zřejmě obvyklým „plácnutím“ a bude zahrnovat kratší pozastavení schůzek na oficiální a vysoké úrovni, případně odebrání víz několika málo vykonavatelům vraždy, očekávají Byman a O’Hanlon. Soudí, že americký Kongres může také vydat rezoluci vyjadřující rozhořčení této instituce.

„Šlo by o žalostně neadekvátní odpověď,“ varují profesoři. Zdůrazňují, že novinář, který byl navíc americkým residentem a silným obhájcem svobody slova a odpovědnosti politiků, byl v Istanbulu zabit se šokující drzostí.

Za ještě větší problém akademici považují to, že Chášukdžího vražda zapadá do odsouzeníhodného a nebezpečného saúdského jednání. Faktický vládce monarchie, korunní princ Muhammad bin Salmán je podle expertů drzý mladý muž, který díky své aroganci a nezkušenosti učinil již mnoho chyb, ať již šlo o jeho mimosoudní boj s korupcí, únos libanonského premiéra či zbytečný veřejný střet s Katarem.

Na tomto pozadí se Chášukdžího vražda nejeví jako příliš výjimečný akt bezhlavého jednání, ale spíše jako běžná saúdskoarabská praxe, konstatují O’Hanlon s Bymanem. Uvádějí, že nabízející se možností je zastavení dodávek amerických zbraní, které by Rijád silně pocítil, ale zároveň by nešlo o opatření narušující faktické bezpečnostní garance Spojených států vůči království ani neutišitelnou žízeň světa po saúdských ropných produktech.

Americký prezident Donald Trump nicméně takový krok odmítá s tím, že by ohrozil pracovní místa v USA, připomínají profesoři. Domnívají se však, že jde o přirozený kompromis a Spojené státy by měly využít stávající krize k tomu, co měly učinit již dávno – přinutit Saúdskou Arábii a ideálně i jejího klíčového spojence, Spojené arabské emiráty, k přehodnocení jejich katastrofální války v sousedním Jemenu.

Palčivý Jemen

„Tři roky po saúdské intervenci neexistuje žádný rozumný argument pro domněnku, že to, co Saúdové dělají, bude fungovat,“ pokračují experti. Varují, že zpravodajská a logistická podpora, stejně jako specifické typy zbraní, které Spojené státy Saúdské Arábii poskytují, z USA činí komplice ve všech případech, kdy se saúdské nálety nepovedly a způsobily masakr civilistů.

Saúdská Arábie a její převážně sunnitští spojenci na jihu Jemenu nedokáže dosáhnout celkového vítězství nad húsiskými a Íránem podporovanými silami na severu země, domnívají se akademici. Tvrdí, že to ani není nezbytné, jelikož širší americké a saúdské zájmy v regionu mohou být adekvátně chráněny pomocí cílených úderů proti jemenským strukturám al-Káidy a uzavření nějaké dohody o rozdělení moci, která by Húsiům přidělila větší autonomii a zdroje na obnovu severu země.

Pokračující íránská přítomnost v Jemenu je podle Bymana s O’Hanlonem sice nezáhodná, ale přesto přijatelnější než íránská přítomnost v Sýrii. „Postupem času bude stabilnější Jemen potřebovat Írán méně, Teherán těží především z chaosu a konfliktu,“ domnívají se profesoři. Doplňují, že Washington by měl svou vojenskou pomoc Rijádu podmínit, aby zajistil, že Saúdové zaujmou k Jemenu realističtější přístup.

Spojené státy přitom mají nezanedbatelný vliv, jelikož Saúdská Arábie částečně závisí na americký zpravodajských informacích, logistice a vojenských kontraktorech, navíc si váží americké přízně, a proto je vůči kritice ze strany Washingtonu citlivá, vysvětlují experti. Doporučují, aby v Jemenu válčící strany vyhlásily pozastavení náletů na húsiské cíle a zahájily jednání, načež by následoval masivní příliv humanitární pomoci.

Washington by měl dát Rijádu jasně najevo, že tempo náletů se musí snížit a američtí plánovači by měli spolupracovat s těmi saúdskými, přičemž by obě strany disponovaly právem veta ohledně smrtících misí, doporučují Byman a O’Hanlon. Zdůrazňují, že nic z toho nevyřeší všechny problémy ve vztahu USA a Saúdské Arábie, ale Spojené státy se alespoň nebudou cítit nuceny následovat ve vojenských otázkách mladého saúdského prince, který světu již mnohokrát ukázal, že jeho úsudku se nedá věřit.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 

Více souvisejících

Jemen Saúdská Arábie Džamál Chášakdží (novinář) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

včera

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

27. března 2026 21:54

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

27. března 2026 21:01

27. března 2026 19:56

27. března 2026 19:13

27. března 2026 18:29

27. března 2026 17:45

27. března 2026 16:40

Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy