Neznámý Einsteinův dopis se vydražil skoro za milion. Bál se nacistů dlouho před jejich vzestupem

Donedávna neznámý dopis Alberta Einsteina z roku 1922, ve kterém světoznámý fyzik své sestře Maje sděloval své obavy o budoucnost Německa, se v noci na dnešek v Jeruzalémě vydražil za 39.360 dolarů (asi 903.500 Kč). Uvedla to agentura AP s odvoláním na aukční síň Kedem. Podle ní se dopis podařilo prodat přibližně za dvojnásobek očekávané sumy. Identita kupce nebyla podle agentury Reuters zveřejněna.

Einstein dopis napsal 12. srpna 1922, krátce po zavraždění svého přítele a bývalého německého ministra zahraničí Walthera Rathenaua. Fyzik se domníval, že i jeho život je v nebezpečí, a odjel z Berlína na sever Německa.

V dopise se tehdy třiačtyřicetiletý Einstein zamýšlí nad rostoucím nacionalismem a antisemitismem v době, kdy nacisté ještě nebyli u moci. "Nikdo neví, kde jsem, jsem považován za pohřešovaného. Schyluje se tady k ekonomicky a politicky špatným časům, jsem rád, že mohu ode všeho odejít," stojí v dopise, který do aukce nabídl anonymní sběratel.

"Na tomto dopise je zvláštní, že Einstein opravdu předpovídal - s desetiletým předstihem - co se stane v Německu," řekl Meron Eren z aukčního domu Kedem. Ten již dříve uvedl, že dopis je dokladem toho, o čem Einstein přemýšlel v době, která předcházela nacistickému teroru. "Albertův vztah k Maje byl velmi blízký a mimořádný," řekl o sourozencích.

Dopis není opatřen zpáteční adresou, ale předpokládá se, že ho Einstein napsal za pobytu v Kielu, odkud se vydal do Asie. "Přes všechny ty antisemity mezi německými kolegy se mi vede dobře. Jsem tady stranou, chráněn od hluku a nepříjemných pocitů, vydělávám si nezávisle na státu, takže jsem opravdu svobodný. Stává se ze mne potulný kazatel, což je jednak příjemné, jednak nezbytné," stojí v dopise, v němž Einstein také píše, že v Itálii to není o moc lepší než v Německu.

Zeev Rosenkranz, který je zástupcem ředitele projektu spravujícího Einsteinův odkaz, řekl, že Einstein varoval před nacismem několikrát, avšak tento dopis ukazuje, v jakém duševním stavu se ocitl po Rathenauově smrti. Propadl panice a chtěl nejprve z Německa odejít. Nakonec ale názor změnil a vydal se do "domácího exilu".

Když se Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein byl na přednáškách v cizině a do Německa se nevrátil. Usadil se v USA, kde zůstal až do své smrti v roce 1955. O jeho odkaz se starají společně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Kalifornský technologický institut.

Související

Albert Einstein, foto: Oren Jack Turner, Princeton, N.J.

Rukopis Alberta Einsteina se může v dražbě prodat za miliony eur

Jeden z přípravných rukopisů k teorii relativity Alberta Einsteina se bude dražit, oznámila agentura AFP s odvoláním na aukční síň Christie's. Ta očekává, že se vzácný dokument prodá za částku mezi dvěma až třemi miliony eur (asi 50 až 76 miliony korun).

Více souvisejících

Albert Einstein Izrael Betlém Izrael

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 37 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy