Zvrat na Blízkém východě? Trump zdvojnásobil sázky, varují analytici

Podivný rozhod s minulostí

Trump často vysvětluje svou cestu do prezidentského křesla jako důsledek odmítnutí zahraniční politiky předchozích vlád Spojených států americkými voliči, připomínají odborníci a citují slova šéfa Bílého domu z loňského prosince: "Americký lid odmítl selhání z minulosti. Znovuobjevili jste svůj hlas a vzali si zpět tuto zemi a její osud."

V jádru Trumpova programu "Amerika především" stojí myšlenka, že Trump představuje schopnějšího vykonavatele preferencí americké veřejnosti v zahraniční politice než předchozí prezidenti, kteří se řídili pouze radami washingtonského zahraničněpolitického establishmentu, vysvětlují Cookson a Smeltzová. Dodávají, že místo toho má Trumpova zahraniční politika odrážet přání řadové americké populace a rozejít se s minulostí.

"Trump však převážně následuje kroky svých nedávných předchůdců, když se v druhém roce v úřadu obrací k blízkovýchodnímu mírovému procesu," pokračují analytici. Tvrdí, že samozvaný "úspěšný vyjednavač" Trump ve skutečnosti zašel přinejmenším rétoricky dále než Clinton, Bush i Obama a mírové urovnání označuje za "hlavní záležitost", přičemž předminulý měsíc zdvojnásobil své sázky, když zopakoval, že věří v uzavření takové dohody.

Experti se nicméně ptají, zda Trumpova politika vůči Izraeli skutečně odráží přání americké veřejnosti. Ta poodhalil letošní průzkum think tanku Chicago Council, který zjistil, že Američané si cení vazby na Izraelem, ale nikoliv více než té na další klíčové spojence a partnery.

Amerika především

Většina americké veřejnosti - 72% - si myslí, že vztahy USA s Izraelem jsou důležité pro ekonomiku jejich země, což si však myslí hned 92% Američanů o Číně, 90% o Kanadě a 83% o Mexiku, poukazují Smeltzová a Cookson. Dodávají, že to samé platí o vnímání bezpečnosti, kde 78% Američanů považuje Izrael za důležitého spojence, avšak na Kanadu takto pohlíží 84% Američanů, Velkou Británii 83% a Jižní Koreu 82%.

Pokud by byl Izrael napaden svými sousedy, těsná většina Američanů - 53% - by podpořila vyslání vojsk USA, o procento méně než kolik Američanů by s takovým postupem souhlasilo v případě ruského útoku na pobaltské členy NATO, uvádějí odborníci. Podotýkají, že ještě méně Američanů - 45% - by bylo pro nasazení amerických ozbrojených sil v případě, pokud by Izrael bombardoval íránská jaderná zařízení a Teherán se rozhodl k vojenské odvetě, přičemž hned o 19% více Američanů by podpořilo americký vojenský zásah v případě severokorejského útoku na Japonsko či Jižní Koreu.

"Prezident Trump vychvaluje své rozhodnutí přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma, když říká, že jde o 'dlouho odkládaný krok k mírovému procesu'," píšou Cookson se Smeltzovou. Konstatují, že americká veřejnost je v tomto ovšem rozdělená a mírná většina Američanů - 51% - říká, že neslyšeli dostatek argumentů, aby podpořili jakékoliv řešení, zatímco mezi rozhodnutými mírně převažují příznivci Trumpova opatření v poměru 24% ku 23%.

Trump sice opakovaně signalizuje, že preferuje podporu Izraele, ale v otázce mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou chce 60% Američanů vidět svou zemi jako nestranného partnera, uvádějí analytici. Doplňují, že to samé platí o podpoře vzniku nezávislého palestinského státu na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, která je mezi Američany momentálně nejvyšší od roku 1994, kdy byla otázka poprvé položena, a dosahuje 49%.    

Uvedená čísla tedy ukazují, že existuje zřetelný, i když ne propastný rozdíl mezi Trumpovým dosavadním silně proizraelským přístupem a uměřenějším postojem americké veřejnosti, konstatují Smeltzová a Cookson. Soudí, že brzy se ukáže, zda Trump bude brát v potaz názor americké veřejnosti a uchýlí se k tvrdšímu postoji vůči Izraeli v duchu "Amerika především", pokud se blízkovýchodní mírový proces, s nímž spojil se svou pověstí "úspěšného vyjednavače", zasekne.