Dva roky od vraždy ruského velvyslance v přímém přenosu: Turecko obžalovalo 28 lidí

Ruského velvyslance Andreje Karlova zastřelil v prosinci 2016 turecký policista Mevlüt Mert Altintaş během veřejně přístupné vernisáže. Při činu dal najevo, že se jedná o pomstu za severosyrské město Halab (Aleppo), které bylo předtím terčem bombardování především ruského letectva. Policie vraha krátce po útoku zabila.

Prokurátor 28 osob obžaloval z narušení ústavního pořádku, z členství v ozbrojené teroristické skupině a z úkladné vraždy. V obžalobě hovoří i o tom, že čin měl údajně poškodit turecko-ruské vztahy. Kromě duchovního Gülena, který dlouhodobě žije v exilu ve Spojených státech, Ankara obžalovala i další osoby, které podle ní patří k vedení Gülenova hnutí. Toto hnutí turecké úřady považují za teroristické a nazývají ho teroristickou organizací Fethullaha Gülena (FETÖ).

Gülen jakoukoli spojitost s organizací předloňského puče i s vraždou velvyslance odmítá. K vraždě se přihlásila syrská teroristická organizace Armáda dobytí (Džajš al-Fatah).

Příznivce Gülenova hnutí, i jen domnělé, Erdoganův režim dlouhodobě pronásleduje. Podle prokuratury se snažili svrhnout vládu už v roce 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál. V něm figurovali ministři tehdejší vlády a například i syn nynějšího prezidenta a tehdy premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč v červenci 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly více než 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů. Na 50.000 lidí skončilo za mřížemi.