V turecké metropoli dnes začal soud, kde 28 lidí čelí obžalobě v souvislosti s veřejnou vraždou ruského velvyslance Andreje Karlova z roku 2016. Sám útočník byl krátce po činu zastřelen, prokuratura však podle médií tvrdí, že vražda byla výsledkem konspirace s cílem poškodit turecko-ruské vztahy a že za ní stojí hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které Ankara považuje za teroristické. Mezi obžalovanými je i sám Gülen.
Z 28 obžalovaných je ve vazbě 13 lidí, ostatní budou souzeni v nepřítomnosti. Týká se to i duchovního Gülena, který žije v exilu ve Spojených státech. Podle agentura AP žalobci pro některé z obžalovaných žádají doživotní tresty, dalším hrozí tresty vězení až 15 let.
Ruského velvyslance Karlova zastřelil v prosinci 2016 turecký policista Mevlüt Mert Altintaş během veřejně přístupné vernisáže. Při činu dal najevo, že jde o pomstu za severosyrské město Halab (Aleppo), které bylo předtím terčem bombardování především ruského letectva. K vraždě se pak přihlásila syrská teroristická organizace Armáda dobytí (Džajš al-Fatah).
Skupinu obžalovaných prokurátor viní z narušení ústavního pořádku, pokusu o převrat, z členství v ozbrojené teroristické skupině a z úkladné vraždy nebo z napomáhání vraždě. Obžalovací spis má celkem 609 stran, uvedla agentura DPA.
Gülena a jeho příznivce považuje Ankara za strůjce nezdařeného vojenského převratu z léta 2016. Duchovní toto obvinění odmítá, stejně jako jakýkoli podíl na vraždě ruského velvyslance.
Členy a podporovatele Gülenova hnutí, i jen domnělé, současné turecké vedení dlouhodobě pronásleduje. Podle prokuratury se snažili svrhnout vládu už v roce 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál. V něm figurovali ministři tehdejší vlády a například i syn nynějšího prezidenta a tehdy premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Perzekuci Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč v roce 2016. Podle oficiálních údajů z poloviny loňského listopadu bylo od té doby zadrženo přes 218.000 lidí. Odsouzeno bylo téměř 17.000 osob a ve vyšetřovací vazbě zůstává dalších skoro 15.000 lidí. Kromě toho bylo více než 140.000 lidí propuštěno ze státní služby.
Související
Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země
Pád Asada jako jeden z největších ruských neúspěchů. Expert pro EZ řekl, co teď Sýrii čeká
Turecko , Andrej Karlov (zastřelený ruský velvyslanec) , Fethullah Gülen (turecký duchovní) , soudy
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek