Izrael žije o chanuce ve víru koblih

Po jejich vítězství proti seleukovskému království bylo třeba znovuzasvětit chrám, a přestože měli židé olej jenom na jeden den, zázrakem jim vydržel osm dní, takže získali čas připravit olej další. Na památku této události se zapaluje osmiramenný chanukový svícen, čtou se modlitby a zpívají chanukové písně. Podávají se jídla připravená na oleji jako připomínka zázraku s olejem.

A k nim patří koblihy zvané sufganijot. O jejich konzumaci existují doklady ze středověku, ale jedly se zřejmě už dlouho předtím. Koncem roku se v Izraeli prodávají za pět až dvanáct šekelů (30,4 až 73 korun). Zaplní se jimi police v lahůdkářstvích i supermarketech, noviny upozorňují na ty nejhezčí, nejméně kalorické a nejoriginálnější.

V jeruzalémském lahůdkářství Kadoš na ně stojí fronty. Podnik nabízí 25 druhů koblih a dnešní majitel, syn zakladatele firmy, Jicchak Kadoš odmítá prozradit recepty. "Nejenže používáme nejlepší suroviny, ale máme své tajemství, díky němuž jsou naše koblihy méně mastné," říká.

Podnik nabízí koblihy plněné rybízovým krémem, slaným karamelem, pistáciemi i žloutkovým krémem. Kadoš, který má za sebou studia v Paříži a ve Vídni, prodá denně i 3000 koblih. Ty běžné u něj stojí sedm šekelů, ale speciality i šestnáct.

Majitel lahůdkářství Franck Delights je z Francie a v Izraeli se usadil před 22 lety. Nabízí sice méně druhů než Kadoš, ale sází na francouzskou kartu. "Nabízíme lehčí koblihy, jichž je možné sníst větší množství, Izraelci to oceňují," řekla manželka majitele Samantha Assuliová.

Někteří z konkurentů mají v nabídce dokonce veganské koblihy, při jejichž přípravě nebyla použita vejce ani mléko, na trhu jsou i koblihy slané a plněné sýrem nebo masem. Podle odhadu Svazu průmyslníků se v Izraeli prodá o chanuce 20 milionů koblih.