Írán bouřlivě slaví 40. výročí islámské revoluce. Smrt USA a Izraeli, skandují davy

Rúhání také prohlásil, že Írán bude rozšiřovat svou vojenskou kapacitu, byť se mu v tom nepřátelské státy snaží zabránit. "Nežádali jsme a nebudeme žádat o povolení vyvíjet různě typy raket a půjdeme nadále cestou rozvoje naší vojenské síly," řekl Rúhání před desítkami tisíc účastníků shromáždění.

Státní televize vysílala reportáže a na záběrech bylo vidět lidi s íránskými vlajkami provolávat smrt Izraeli a Americe. "K úžasu Ameriky dospěla revoluce do svého 40. roku," stálo na jednom z transparentů. Lidé přišli na shromáždění v mnoha městech často s portréty revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.

Armáda do průvodů jako každý rok začlenila přehlídku své techniky, zejména raket domácí výroby. Íránci mají k dispozici rakety s doletem i 2000 kilometrů a jsou jimi schopni zasáhnout úhlavního nepřítele, tedy Izrael, a také americké základny v regionu. Íránská raketová technologie vyvolává kritiku nejen v USA, ale i v Evropě.

Isn't it bueatiful Iranian come in every circumstances to support #IslamicRevolution? Left: Rasht ( northern #Iran)Right: Hamadan ( central Iran) pic.twitter.com/AGF9qgsXCV

Velitel elitní jednotky revolučních gard Al-Kuds Kásem Solejmání přišel na shromáždění v jihoíránském Kermánu. Brigádní generál Hosejn Salámí, který je druhým nejvyšším mužem gard, v projevu ujistil, že Írán své ozbrojené síly působící v regionu nestáhne. O omezení vojenského vlivu Íránu usilují USA a další země.

"Nepřítel po nás nemůže žádat, abychom odešli z této oblasti. To on musí odejít. Budeme pomáhat muslimům kdekoli na světě," sdělil Salámí. Írán je zapojen do konfliktu v Jemenu a v Sýrii, podporuje ale také libanonský Hizballáh.

Brigádní generál Ramezán Šaríf, který působí jako mluvčí gard, pohrozil, že Írán tvrdě potrestá všechny, kdo by na něj zaútočili. "Islámský Írán dosáhl úrovně, kdy je schopen ochránit své hranice účinnými vojenskými prostředky a tvrdě potrestat jakéhokoli útočníka," řekl Šaríf na jednom shromáždění.

Íránci slaví revoluční události z roku 1979 vždy více než týden. Začínají 1. února, na který připadá výročí příjezdu Chomejního z exilu, a vrcholí 11. února.

V důsledku obnovených amerických sankcí čelí nyní Írán hospodářským problémům. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni odstoupila od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu s tím, že není účinná. Spojené státy pak obnovily sankce.

Vysoká účast na shromážděních, která sponzoruje stát, se objevuje v době, kdy se Írán potýká s vysokou inflací a kdy lidé nemají ani dostatek jídla. To je pak příčinou protestů, poznamenala agentura Reuters. "Íránský národ má a bude mít (kvůli sankcím) určité problémy, my si ale pomůžeme navzájem a překonáme je," řekl dnes v Teheránu Rúhání.

Islámská revoluce svrhla v únoru 1979 režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího a od té doby je v Íránu u moci duchovenstvo. Šáh z Íránu odjel a následujícího roku zemřel v Egyptě. Do Íránu se z exilu vrátil Chomejní, který se stal duchovním vůdcem a prosadil islamizaci země. V roce 1989 ho v čele státu vystřídal současný duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.