Netanjahu dle průzkumů vyhraje volby, koalice je nevyhnutelná

V Izraeli se původně měly volby konat až v listopadu, loni v prosinci se ale vládní koalice shodla na vyhlášení předčasných voleb v dubnu. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy.

Ve volbách se utkají desítky stran, mimo hlavní favority také ultraortodoxní a arabské strany, dále okrajoví piráti či inkluzivní strana Pašut Ahava (Jednoduše láska), která hlásá mír mezi Izraelci a Palestinci. Přes hranici 3,25 procenta, která podmiňuje vstup do 120členného parlamentu, se ale zřejmě dostane jen zlomek z nich, podobně jako při posledních volbách v roce 2015. V izraelské historii se navíc nikdy žádné straně nepodařilo získat většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády, a tak byli vždy i ti nejúspěšnější nuceni tvořit aliance s menšími spojenci.

אם לא נסגור את הפער, יאיר לפיד וגנץ יקימו ממשלת שמאל עם מרצ בתמיכת המפלגות הערביות. חייבים להצביע רק לליכוד! pic.twitter.com/aANcO5HZWh

Začátkem týdne izraelský list Haarec zveřejnil průzkum, podle kterého by Likud měl získat 30 křesel a Gancova Modrá a Bílá 27, v koalici by si pak Netanjahu podle průzkumu zajistil 67 křesel. Izraelský kanál 12 zveřejnil průzkum, který předpovídá, že Likud získá křesel 26 a Modrá a Bílá 30, i v tomto případě se však očekává, že Netanjahu bude mít větší koaliční potenciál. Podle průzkumu izraelského institutu pro demokracii má Netanjahu větší podporu mezi Izraelci do 45 let, zatímco Gance preferují starší voliči.

Volební účast je v Izraeli tradičně vysoká, k tomu přispívá i skutečnost, že den voleb je v zemi státním svátkem. Kromě diplomatů nemají Izraelci žijící v zahraniční jinou možnost hlasovat než v Izraeli. Při posledních volbách v roce 2015 hlasovalo 72 procent oprávněných voličů, což bylo nejvíce od roku 1999, ale stále méně než při prvních volbách po založení státu Izrael, kdy byla účast 77procentní. Arabští Izraelci, kteří tvoří pětinu oprávněných voličů, ale hrozí, že budou volby bojkotovat, jelikož Netanjahua viní z nenávistného vystupování proti Palestincům. Pokud se tak stane, mohlo by to paradoxně premiérovi pomoci k vítězství, poznamenala agentura AP.

Tříměsíční volební kampaň se soustředila spíše na osobnosti Netanjahua a Gance než na volební programy. Zatímco premiér se pokusil svého rivala vykreslit jako nezkušeného a sám vyzdvihoval své dlouholeté politické zkušenosti, Ganc se snažil těžit z korupčních kauz, kterým Netanjahu čelí.

Generální prokurátor Avichaj Mandelblit koncem února oznámil záměr obžalovat ministerského předsedu z úplatkářství a ze zneužití důvěry. V izraelských médiích se zároveň v uplynulých dnech objevily rozhovory s voliči, kteří již mnoho let volí Likud, ale vlivem korupčních kauz váhají, zda Netanjahuovi dát opět hlas.

Pravidla volební kampaně zakázala kandidátům používat materiály s vojáky v uniformách či vést kampaň na vojenských základnách, což se dotklo zejména Netanjahua, který kromě vlády vede několik ministerstev, včetně resortu obrany. Během kampaně tak premiér o to více vyzdvihoval své zkušenosti se zahraniční politikou; stihl navštívit amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě i ruského prezidenta Vladmira Putina v Kremlu. Zároveň oznámil, že Rusko pomohlo nalézt tělo izraelského vojáka, který zemřel v první libanonské válce a pohřešoval se 37 let. Právě po čtvrteční návštěvě Ruska podle některých průzkumů získal Likud nad Modrou a Bílou opět náskok.

Po volbách se s šéfy izraelských stran setká prezident Reuven Rivlin. Ten bude mít za úkol vybrat stranu, která podle něj bude mít největší šanci sestavit koalici. Ta tak musí učinit do čtyř týdnů. V Izraeli se volí vláda na čtyři roky; spory, které bývají v koalicích časté, ale mnohdy vedou k předčasným volbám.