Volby v Izraeli rozhodují muži. Do Knessetu má šanci dostat se pouze 29 žen, píše britský portál

Voliče přitahují pouze aškenázské typy mužů?

Při pohledu na volební kampaně tohoto roku by bylo snadné dospět k závěru, píše Middle East Eye, že vládnoucí izraelská strana Likud, ale i vyznavači opoziční Modrobílé jsou politickými uskupeními pouze pro muže. „Reklamy a transparenty z Bee Ševy do Haify ukazují nynějšího premiéra Benjamina Netanjahua i jeho soupeře Bennyho Gance, obklopeného pouze muži v oblecích," píše portál. Přitom obě strany nejsou jenom záležitostí pro muže.

“I am not in the imagery because the prime minister possibly thought that imagery is best used for bringing new communities to Likud, and I can respect his decision even if I do not agree with it"https://t.co/M7xlO41c6w

Netanjahuova pravicová strana Likud se například chlubí Miri Regevovou, mocnou politickou představitelkou a ministrem kultury, stejně jako ministryní sociální rovnosti Gilou Gamli´elovou. Gancovi Modrobílí mají ve svých řadách třeba Ornu Barbivaiovou, nejznámější ženu v historii izraelské armády. „Ale ve dnech, jež předcházely úternímu hlasování, jsou sotva vidět," podotýká Middle East Eye.

Podle Regevové je za tím „lidová poptávka". Ministryně kultury vysvětlila minulý měsíc v televizním rozhovoru svou absenci na snímcích kampaně Likudu – a popsala ji jako „pokus o navázání voličů středové pravice". Průzkumy, které si její strana nechala udělat, jsou izraelští voliči přitahováni muži aškenázského evropského původu, jenž nedává žádný prostor pro Regevovou, sefardskou ženu s marockými kořeny.

„Nejsem na billboardech, protože premiér si možná myslel, že tento způsob je nejlepší, jak přilákat nové komunity do Likudu, a já mohu respektovat jeho rozhodnutí, i když s tím nesouhlasím," řekla. „Myslím, že tato představa je chybná," dodala.

Z více než 120 kandidátů má do Knessetu šanci pouze 29 žen

Co se týče kandidátky Modrobílých, fúze pravicových a středopravicových stran, které se mohou vykázat kandidáty s vojenskými a bezpečnostními zkušenostmi, mezi velmi vyzdvihovanými ženami je kandidátka Barbivaiová, jež stojí na seznamu 10. místě a je rovněž viditelná v kampani. „Chyba," odtušil suše jeden ze stranických aktivistů, jehož cituje portál Middle East Eye.

Před několika měsíci se totiž izraelské ženy vydaly do ulic v sérii protestů proti mužskému násilí, které, jak se zdálo, ukázalo rostoucí odhodlání přestat být jako ženy marginalizovány. Z více než 120 kandidátů ve stranách s realistickou šancí získat místa v izraelském parlamentu Knessetu, je však pouze asi 30 žen, podotýká portál. „Mnoho ženských kandidátek je na kandidátních listinách tak daleko, že mají malé nebo žádné šance na umístěná," soudí.

Rozhodnutí ale není ani tak výsledkem nějaké marginalizace, ale jde o výsledek statistických průzkumů. „Lidé to neudělali jen tak pro ni za nic, dělali jsme si průzkumy a rozhodli se podle toho," řekla Middle East Eye analytička Moran Adžamiová, který pracovala jako politická poradkyně v kampani pro několik stran. „Modrobílí hovořili často o tom, že chtějí upřednostnit generály, a pak předložili [bývalého televizního moderátora] Jai´ra Lapida a ne Ornu Barbivaiovou, která je šampiónkou Izraelských ozbrojených sil (IDF) s hodností generálmajorky.

Analýza hlasování, jež byla v únoru zveřejněna, předpovídala, že z nynějších 36 žen v Knessetu, by mohlo znovu křeslo získat pouze 29 žen. Izraelský parlament Knesset čítá celkem 120 křesel.

Izraelská společnost je militaristická, ženy v ortodoxních stranách ničí judaimus

Jifat Bittonová, jež kandiduje do Knessetu za stranou Gešer, říká, že militaristická společnost Izraele ztěžuje ženám vstup do politiky na přední místa. „Izraelská společnost má stále velký obdiv k militarismu, a jakmile je tu obdiv k militarismu, existuje tu jasný mužský motiv," tvrdí. Ženy jsou také vyloučeny také z náboženských stran, jako je ultra-ortodoxní Šas a krajně pravicová Unie stran pravicových stran, upřesňuje. Za propagací stran stojí často několik inzerentů, kteří mají zájem na tom, aby z voleb byly „ženy byly vynechány", shrnuje.

Nejvyšší soud Izraele ovšem v lednu nařídil ultra-ortodoxním stranám, aby změnily své předpisy tak, aby byla umožněna i širší účast účast žen. To ale nezastavilo Arje Deriho, vůdce ortodoxní sefardské strany Šas, aby před několika týdny nezopakoval, že „ženy nemají žádné místo v politice", to se týká i ženských kandidátek.

Esty Šušanová, zakladatelka a generální ředitelka Nivcharotu, ultra-ortodoxního feministického hnutí, říká, že ženy z komunity, které odporují normě a snaží se vstoupit do politiky, čelí doslova „záplavě hrozeb". Vedoucí představitelé stran „jsou přesvědčeni, že ultra-ortodoxní ženy ve stranách ničí judaismus a muži jsou jeho veřejnými vyslanci", řekla Middle East Eye.

„Kdysi jsem si myslela, že my, ultra-ortodoxní ženy, jsme nejvíce marginalizovanou komunitou. Ale pak vidíte ,sofistikovanou' stranu Modrobílých, kde budou všichni ,sofistikovaní' lidé hlasovat za ... to, že dopředu postaví muže," zdůrazňuje paradox.

I arabská politika v Izraeli je konzervativní, ženy jsou tlačeny na okraj

Židovské strany ale nejsou jedinými, které tlačí ženy z politiky. Ženy jako Aida Tourmová-Slimanová, Heba Jazbaková a Hanín Zuabí jsou velmi vlivnými kandidátkami ve stranách Chadaš-Ta´al a Balad-Ra´am zastupují palestinské občany Izraele a patří mezi nejradikálnější nejfeminističtější uskupení v izraelské politice. Ale i ony jsou „nepřítomné" v kampani, říká Orly Nojová, kandidátka strany Balad. „Jsou to tři z nejdůležitějších žen, ale i arabská politika je tak konzervativní, že jsou tlačeny na okraj," říká Nojová.

Za vytlačováním žen z politiky, stojí přesvědčení, že ženy na veřejnosti používají prostředky, které v ní nemají co dělat. „Video je vždy semi-erotické. Je kandidátka si jen vždy vědoma svého vzhledu, jehož používá k získání podpory pro svou kampaň." Izraelská politika je v tomto ohledu „velmi mužská a velmi aškenázská", říká Nojová. „Ženy nemají žádné zastoupení. A když i ta nejvýznamnější žena v izraelské politice v posledních letech používá ženskost, dělá to tím nejpřísnějším způsobem. " A propagace se tu kříží s tématy. „Využívání sexuality a ženskosti k obhajobě fašismu je velmi problematické," říká Orly Nojová.

Pro Bittonovou ukázala volební kampaň především dramatické selhání izraelské politiky. „Máme mnohem víc práce," říká. „Muži si tu cválají v blátě ega a diskurs se vede o tom, kdo je silný a slabý."

Volební úspěch nebo neúspěch těchto kampaní bude znám ve dnech ve dnech, které budou následovat té dnešní volbě. „Jsou-li kampaně mužů úspěšnější a veřejnost hledá přesně toto, je to opravdu smutné," říká Adžamiová. „Ale jako žena, která zde žije v Izraeli, si myslím, že všechny strany dělají kritickou chybu."