Írán omezuje plnění svých závazků z jaderné dohody

Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a těžké vody a nebude je vyvážet, jak ho k tomu dohoda zavazuje. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.

Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington po odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu sankce, které zasáhly íránskou ekonomiku.

Další vlnu sankcí oznámily Spojené státy právě dnes. Ohlášené opatření se dotkne íránského exportu železa, oceli, hliníku a mědi, které podle Bílého domu představují pro islámskou republiku kromě ropy největší zdroj exportních příjmů. Trump zároveň varoval ostatní země, že "už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy".

"Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," hájil íránský postup Rúhání. Pokud zbývající pětice signatářů zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal prezident.

Jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison novinářům ve Washingtonu řekl, že oznámení Teheránu o zastavení plnění některých částí jaderné dohody "není nic jiného než vydírání Evropy". Podle Morrisona je čas zvýšit tlak na Írán. Podobně hovořil i zvláštní zástupce amerického ministerstva zahraničí pro Írán Brian Hook. Spojené státy podle něj "nebudou nikdy rukojmí jaderného vydírání od íránského režimu".

Rusko označilo postup Teheránu za důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. "Prezident (Vladimir Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy.

Také Čína, která byla společně s USA, Ruskem, Německem, Británií a Francií u podpisu dohody s Íránem, dnes vystoupila s kritikou Washingtonu. "Mrzí nás, že Spojené státy dál vystupňovaly napětí kolem íránské jaderné otázky," řekl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang.

Evropští signatáři dohody, Británie, Francie a Německo, se vyslovili pro její zachování, současně ale varovali Teherán, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí. Jak uvedla Paříž ve svém prohlášení, je odhodlána "zajistit, že bude dohoda plně dodržována". Varovala přitom před vyhrocením situace a vybídla Írán, aby své závazky respektoval.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval tradiční prohlášení, že Izrael nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. "Írán má v úmyslu pokračovat ve svém nukleárním programu," prohlásil předseda vlády, jehož země Írán vnímá jako své hlavní ohrožení. "Nedovolíme Íránu, aby se jaderně vyzbrojil," dodal.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů, připomněla agentura AP. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje pro jeho použití jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.