Palestinský podnikatel Ašraf Džabarí se chce zúčastnit červnové konference svolané Spojenými státy do Bahrajnu. Má se na ní jednat o ekonomických nabídkách, jež jsou součástí amerického plánu na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Účast zatím potvrdily z arabských zemí Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Palestinské vedení kritizuje americký plán od počátku a účast na konferenci odmítlo. Případné palestinské účastníky hodlá považovat za kolaboranty, napsala agentura AP.
Džabarí nesdílí názor palestinského vedení na řešení sporu s Izraelem, navázal blízké vztahy s americkými diplomaty, stýká se s židovskými osadníky a ztrácí důvěru Palestinců. Podle AP jeho případ naznačuje, že se USA pokoušejí z Džabarího a jemu podobných vytvořit alternativu k samosprávě.
Americký blízkovýchodní zmocněnec Jason Greenblatt plán označuje za "ambiciózní, ale dosažitelnou vizi, který palestinskému národu nabízí blahobytnou budoucnost". Samospráva je toho názoru, že nepřijme žádný plán zaměřený na ekonomický rozvoj na úkor politických ambicí Palestinců. A to je nezávislý stát na území, které Izrael obsadil v roce 1967. Známý palestinský magnát Bašár Masrí, jehož majetek se odhaduje na 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč), pozvánku do Bahrajnu odmítl. Nehodlá se účastnit ničeho, co odporuje "palestinské národní shodě".
Podle Džabarího je čas začít uvažovat jinak, jelikož rozhovory vedené čtvrt století nikam nevedly. "Žádný izraelský premiér nikdy na palestinské požadavky nepřistoupí a to platí i naopak. Nemůžeme pořád čekat na svůj stát. Musíme tento prostor začít považovat za jednotné území," řekl. Tento názor, který mají také židovští osadníci, smazává předválečnou hranici z roku 1967, k níž se chtějí zastánci dvojího státu vrátit. Podle Džabarího by dva miliony Palestinců ze Západního břehu Jordánu měly mít právo na občanství, což by ale ohrozilo status Izraele coby demokracie s většinovou židovskou populací.
Džabarího spolupráce s obchodní komorou Judeje a Samaří, což jsou historické názvy pro Západní břehu Jordánu, se dosud obešla bez politiky. Komora tvrdí, že chce navázat kontakty mezi Palestinci a osadníky a společně prosperovat. "Hovoříme tu o vzájemném obchodním vztahu s cílem zvýšit regionální stabilitu...Nejde zde o zaměstnávání Palestinců v izraelských podnicích, jde o sdílený trh," sdělil spoluzakladatel komory Avi Zimmerman.
Odpovídá to tomu, co o americkém blízkovýchodním plánu zatím prozradil jeho tvůrce a prezidentův zeť Jared Kushner: začne to spíše jako obchodní než politická dohoda a zaměří se na velké investice a budování infrastruktury na palestinských územích.
Nezodpovězeny jsou zásadní otázky. Není jasné, jak chtějí USA takové projekty provádět bez souhlasu oficiálního palestinského partnera, jímž je na Západním břehu samospráva. Druhému palestinskému území, Pásmu Gazy, vládne hnutí Hamás, považované v USA za teroristickou skupinu. Stěží si lze představit dárce posílající miliardy dolarů bez záštity politické dohody.
Idealistická představa o ekonomické spolupráci Izraelců s Palestinci uspokojuje velvyslance USA v Izraeli a stoupence osad Davida Friedmana. Netají se kritikou samosprávy a na její adresu prohlásil, že "je velký omyl dělat z Palestinců rukojmí politického řešení konfliktu, když před očima zraje řešení obchodní". Džabarí Friedmana označil za svého "nejdražšího přítele". "Nebojíme se, jsme připraveni uvítat Židy ve svých domech a továrnách," řekl. Osadníky zve často k sobě domů v Hebronu, pozval je i na iftár, což je večerní jídlo v postním měsíci ramadánu, a nabídl jim košer pohoštění. Mezi Palestinci vůči němu roste nedůvěra, označují ho za kolaboranta, což je urážka skrývající i hrozbu.
Palestinský představitel Ahmad Madždalání řekl, že Palestinec, který bude na bahrajnské konferenci, není nic víc než kolaborant. Džabarí reagoval poznámkou, že jediný kolaborant je palestinská samospráva, která s izraelskou vládou spolupracuje od dohod z Osla. Má za to, že obyčejní Palestinci by se připojili k jeho pragmatismu a využili územního propojení s Izraelem, kdyby jim samospráva "nevymývala mozky", nepronásledovala své odpůrce a netrvala na doktríně dvou států, která se stále více rozchází s realitou. "Čeho jsme krveproléváním a oddělováním dosáhli? Ničeho. Musíme zjistit, co bylo špatně, a udělat něco jiného, co to napraví," řekl.
Související
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
palestina , Izrael , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák