Palestinský podnikatel oceňuje plán USA

Palestinský podnikatel Ašraf Džabarí se chce zúčastnit červnové konference svolané Spojenými státy do Bahrajnu. Má se na ní jednat o ekonomických nabídkách, jež jsou součástí amerického plánu na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Účast zatím potvrdily z arabských zemí Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Palestinské vedení kritizuje americký plán od počátku a účast na konferenci odmítlo. Případné palestinské účastníky hodlá považovat za kolaboranty, napsala agentura AP.

Džabarí nesdílí názor palestinského vedení na řešení sporu s Izraelem, navázal blízké vztahy s americkými diplomaty, stýká se s židovskými osadníky a ztrácí důvěru Palestinců. Podle AP jeho případ naznačuje, že se USA pokoušejí z Džabarího a jemu podobných vytvořit alternativu k samosprávě.

Americký blízkovýchodní zmocněnec Jason Greenblatt plán označuje za "ambiciózní, ale dosažitelnou vizi, který palestinskému národu nabízí blahobytnou budoucnost". Samospráva je toho názoru, že nepřijme žádný plán zaměřený na ekonomický rozvoj na úkor politických ambicí Palestinců. A to je nezávislý stát na území, které Izrael obsadil v roce 1967. Známý palestinský magnát Bašár Masrí, jehož majetek se odhaduje na 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč), pozvánku do Bahrajnu odmítl. Nehodlá se účastnit ničeho, co odporuje "palestinské národní shodě".

Podle Džabarího je čas začít uvažovat jinak, jelikož rozhovory vedené čtvrt století nikam nevedly. "Žádný izraelský premiér nikdy na palestinské požadavky nepřistoupí a to platí i naopak. Nemůžeme pořád čekat na svůj stát. Musíme tento prostor začít považovat za jednotné území," řekl. Tento názor, který mají také židovští osadníci, smazává předválečnou hranici z roku 1967, k níž se chtějí zastánci dvojího státu vrátit. Podle Džabarího by dva miliony Palestinců ze Západního břehu Jordánu měly mít právo na občanství, což by ale ohrozilo status Izraele coby demokracie s většinovou židovskou populací.

Džabarího spolupráce s obchodní komorou Judeje a Samaří, což jsou historické názvy pro Západní břehu Jordánu, se dosud obešla bez politiky. Komora tvrdí, že chce navázat kontakty mezi Palestinci a osadníky a společně prosperovat. "Hovoříme tu o vzájemném obchodním vztahu s cílem zvýšit regionální stabilitu...Nejde zde o zaměstnávání Palestinců v izraelských podnicích, jde o sdílený trh," sdělil spoluzakladatel komory Avi Zimmerman.

Odpovídá to tomu, co o americkém blízkovýchodním plánu zatím prozradil jeho tvůrce a prezidentův zeť Jared Kushner: začne to spíše jako obchodní než politická dohoda a zaměří se na velké investice a budování infrastruktury na palestinských územích.

Nezodpovězeny jsou zásadní otázky. Není jasné, jak chtějí USA takové projekty provádět bez souhlasu oficiálního palestinského partnera, jímž je na Západním břehu samospráva. Druhému palestinskému území, Pásmu Gazy, vládne hnutí Hamás, považované v USA za teroristickou skupinu. Stěží si lze představit dárce posílající miliardy dolarů bez záštity politické dohody.

Idealistická představa o ekonomické spolupráci Izraelců s Palestinci uspokojuje velvyslance USA v Izraeli a stoupence osad Davida Friedmana. Netají se kritikou samosprávy a na její adresu prohlásil, že "je velký omyl dělat z Palestinců rukojmí politického řešení konfliktu, když před očima zraje řešení obchodní". Džabarí Friedmana označil za svého "nejdražšího přítele". "Nebojíme se, jsme připraveni uvítat Židy ve svých domech a továrnách," řekl. Osadníky zve často k sobě domů v Hebronu, pozval je i na iftár, což je večerní jídlo v postním měsíci ramadánu, a nabídl jim košer pohoštění. Mezi Palestinci vůči němu roste nedůvěra, označují ho za kolaboranta, což je urážka skrývající i hrozbu.

Palestinský představitel Ahmad Madždalání řekl, že Palestinec, který bude na bahrajnské konferenci, není nic víc než kolaborant. Džabarí reagoval poznámkou, že jediný kolaborant je palestinská samospráva, která s izraelskou vládou spolupracuje od dohod z Osla. Má za to, že obyčejní Palestinci by se připojili k jeho pragmatismu a využili územního propojení s Izraelem, kdyby jim samospráva "nevymývala mozky", nepronásledovala své odpůrce a netrvala na doktríně dvou států, která se stále více rozchází s realitou. "Čeho jsme krveproléváním a oddělováním dosáhli? Ničeho. Musíme zjistit, co bylo špatně, a udělat něco jiného, co to napraví," řekl.

Související

Izraelská armáda

OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami

Organizace spojených národů v pátek ostře odsoudila zabití dvou Palestinců izraelskými silami v džanínském uprchlickém táboře na Západním břehu, když incident označila za „zjevné mimosoudní popravy“. Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „zděšen“ touto „drzou“ vraždou. K incidentu došlo ve čtvrtek a videozáznamy vysílané arabskými televizními stanicemi ukazují, jak byli dva muži zastřeleni, přestože se očividně vzdávali izraelským vojákům.
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Více souvisejících

palestina Izrael USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

včera

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

včera

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

včera

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

včera

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

včera

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

včera

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

15. července 2026 21:40

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy