Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400, kvůli níž Spojené státy v předchozích dnech znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Podle tureckých médií to oznámilo turecké ministerstvo obrany. Potvrdily se tak neoficiální zprávy ze začátku týdne, podle kterých odletěly už v pondělí z Ruska dva letouny s nákladem tohoto systému. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že dnes dorazila tři letadla s komponenty systému S-400. Dodávka ruských raket vyvolává obavy v Severoatlantické alianci (NATO), napsala agentura AFP.
"První část ruského protiraketového systému S-400, kterou jsme pořídili pro leteckou a raketovou obranu Turecka, dorazila dnes na leteckou základnu Mürted Air Base (dříve Akinci Air Base) u Ankary," citoval deník Daily Sabah prohlášení tureckého ministerstva obrany. To rovněž uvedlo, že další části dodávky budou následovat v příštích dnech a že úřady rozhodnou, jak bude konkrétně systém využit, až bude operativní.
Podle místních médií by měl být systém plně schopen provozu během čtyř až šesti týdnů. Do Turecka by měli dorazit i ruští experti, aby pomohli s instalací systému. Ankara neuvedla, kde chce ruský systém protiraketové obrany instalovat. Podle neoficiálních zpráv z tureckých médií by to ale mělo být na jihovýchodě země u syrských hranic.
Turecká vláda podepsala kontrakt na protiraketový systém S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard Kč) v prosinci 2017. Spojené státy a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země-vzduch jsou podle nich pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy Severoatlantické aliance nejsou kompatibilní. Místo raket S-400 Pentagon nabízí Turkům americký systém Patriot.
"Pro naše operace a mise je důležitá kompatibilita ozbrojených sil," sdělil dnes agentuře AFP nejmenovaný zdroj z NATO. Aliance uznává, že si její členové mohou o svých zbrojních nákupech rozhodovat sami, ale jak sdělil zdroj AFP, je "znepokojena potenciálními důsledky tureckého rozhodnutí o raketách S-400".
Úřadující americký ministr obrany Mark Esper řekl, že USA nezměnily názor na roli Turecka v programu výroby letounů F-35, pokud Ankara přijala ruský raketový systém. Připomenul, že v červnu Akarovi v Bruselu řekl, že Turecko nemůže mít jak ruský systém S-400, tak zároveň moderní americké stíhací stroje F-35. Část komponentů těchto letadel se vyrábí v Turecku.
Akar řekl, že dnes byl plánován přílet tří letadel s komponenty a že stroje dorazily na základnu Mürted. Před novináři prohlásil, že Turecko dlouhodobě usiluje o vybavení své armády raketovým obranným systémem. "Stanovili jsme určité principy a jednali o nich s Čínou, Ruskem, USA a Francií. Ukázalo se, že Rusko se hodí nejvíc," řekl. Dodal, že výcvik lidí, kteří budou systém obsluhovat, se odehrává v Turecku i v Rusku. Akar také řekl, že turecké úřady a představitelé stále prověřují možnost koupit americký raketový obranný systém Patriot.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že "vše postupuje přesně podle dohody a podepsaných kontraktů". K časovém rozvrhu rozmístění raket se nevyjádřil. Podle tureckých sdělovacích prostředků má Turecko převzít dvě baterie raket S-400.
Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě Washington hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení letos varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.
Tento týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová novinářům řekla, že postoj Washingtonu k dodávce ruského systému Ankaře se nemění. Upřesnila, že Turecko kvůli tomu stále čelí hrozbě amerických sankcí. Ve čtvrtek Katie Wheelbargerová z ministerstva obrany uvedla, že Spojené státy vyřadí Turecko z programu výroby amerických stíhaček F-35, pokud se dodávka ruského systému S-400 do Turecka uskuteční.
Související
Ukrajinská armáda údajně potopila ruskou ponorku a zničila vzácný raketový systém
Ukrajina zničila tři ruské systémy protivzdušné obrany na Krymu
Rakety S-400 , Turecko , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Pentagon
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák