Turecko už má ruské rakety S-400, na základnu dorazila první část systému

Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400, kvůli níž Spojené státy v předchozích dnech znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Podle tureckých médií to oznámilo turecké ministerstvo obrany. Potvrdily se tak neoficiální zprávy ze začátku týdne, podle kterých odletěly už v pondělí z Ruska dva letouny s nákladem tohoto systému. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že dnes dorazila tři letadla s komponenty systému S-400. Dodávka ruských raket vyvolává obavy v Severoatlantické alianci (NATO), napsala agentura AFP.

"První část ruského protiraketového systému S-400, kterou jsme pořídili pro leteckou a raketovou obranu Turecka, dorazila dnes na leteckou základnu Mürted Air Base (dříve Akinci Air Base) u Ankary," citoval deník Daily Sabah prohlášení tureckého ministerstva obrany. To rovněž uvedlo, že další části dodávky budou následovat v příštích dnech a že úřady rozhodnou, jak bude konkrétně systém využit, až bude operativní.

Podle místních médií by měl být systém plně schopen provozu během čtyř až šesti týdnů. Do Turecka by měli dorazit i ruští experti, aby pomohli s instalací systému. Ankara neuvedla, kde chce ruský systém protiraketové obrany instalovat. Podle neoficiálních zpráv z tureckých médií by to ale mělo být na jihovýchodě země u syrských hranic.

Turecká vláda podepsala kontrakt na protiraketový systém S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard Kč) v prosinci 2017. Spojené státy a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země-vzduch jsou podle nich pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy Severoatlantické aliance nejsou kompatibilní. Místo raket S-400 Pentagon nabízí Turkům americký systém Patriot.

"Pro naše operace a mise je důležitá kompatibilita ozbrojených sil," sdělil dnes agentuře AFP nejmenovaný zdroj z NATO. Aliance uznává, že si její členové mohou o svých zbrojních nákupech rozhodovat sami, ale jak sdělil zdroj AFP, je "znepokojena potenciálními důsledky tureckého rozhodnutí o raketách S-400".

Úřadující americký ministr obrany Mark Esper řekl, že USA nezměnily názor na roli Turecka v programu výroby letounů F-35, pokud Ankara přijala ruský raketový systém. Připomenul, že v červnu Akarovi v Bruselu řekl, že Turecko nemůže mít jak ruský systém S-400, tak zároveň moderní americké stíhací stroje F-35. Část komponentů těchto letadel se vyrábí v Turecku.

Akar řekl, že dnes byl plánován přílet tří letadel s komponenty a že stroje dorazily na základnu Mürted. Před novináři prohlásil, že Turecko dlouhodobě usiluje o vybavení své armády raketovým obranným systémem. "Stanovili jsme určité principy a jednali o nich s Čínou, Ruskem, USA a Francií. Ukázalo se, že Rusko se hodí nejvíc," řekl. Dodal, že výcvik lidí, kteří budou systém obsluhovat, se odehrává v Turecku i v Rusku. Akar také řekl, že turecké úřady a představitelé stále prověřují možnost koupit americký raketový obranný systém Patriot.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že "vše postupuje přesně podle dohody a podepsaných kontraktů". K časovém rozvrhu rozmístění raket se nevyjádřil. Podle tureckých sdělovacích prostředků má Turecko převzít dvě baterie raket S-400.

Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě Washington hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení letos varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.

Tento týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová novinářům řekla, že postoj Washingtonu k dodávce ruského systému Ankaře se nemění. Upřesnila, že Turecko kvůli tomu stále čelí hrozbě amerických sankcí. Ve čtvrtek Katie Wheelbargerová z ministerstva obrany uvedla, že Spojené státy vyřadí Turecko z programu výroby amerických stíhaček F-35, pokud se dodávka ruského systému S-400 do Turecka uskuteční.

Související

Více souvisejících

Rakety S-400 Turecko Rusko USA (Spojené státy americké) Pentagon

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy