Turecko už má ruské rakety S-400, na základnu dorazila první část systému

Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400, kvůli níž Spojené státy v předchozích dnech znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Podle tureckých médií to oznámilo turecké ministerstvo obrany. Potvrdily se tak neoficiální zprávy ze začátku týdne, podle kterých odletěly už v pondělí z Ruska dva letouny s nákladem tohoto systému. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že dnes dorazila tři letadla s komponenty systému S-400. Dodávka ruských raket vyvolává obavy v Severoatlantické alianci (NATO), napsala agentura AFP.

"První část ruského protiraketového systému S-400, kterou jsme pořídili pro leteckou a raketovou obranu Turecka, dorazila dnes na leteckou základnu Mürted Air Base (dříve Akinci Air Base) u Ankary," citoval deník Daily Sabah prohlášení tureckého ministerstva obrany. To rovněž uvedlo, že další části dodávky budou následovat v příštích dnech a že úřady rozhodnou, jak bude konkrétně systém využit, až bude operativní.

Podle místních médií by měl být systém plně schopen provozu během čtyř až šesti týdnů. Do Turecka by měli dorazit i ruští experti, aby pomohli s instalací systému. Ankara neuvedla, kde chce ruský systém protiraketové obrany instalovat. Podle neoficiálních zpráv z tureckých médií by to ale mělo být na jihovýchodě země u syrských hranic.

Turecká vláda podepsala kontrakt na protiraketový systém S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard Kč) v prosinci 2017. Spojené státy a NATO, jehož členem je i Turecko, nákup tvrdě kritizují. Ruské rakety země-vzduch jsou podle nich pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy Severoatlantické aliance nejsou kompatibilní. Místo raket S-400 Pentagon nabízí Turkům americký systém Patriot.

"Pro naše operace a mise je důležitá kompatibilita ozbrojených sil," sdělil dnes agentuře AFP nejmenovaný zdroj z NATO. Aliance uznává, že si její členové mohou o svých zbrojních nákupech rozhodovat sami, ale jak sdělil zdroj AFP, je "znepokojena potenciálními důsledky tureckého rozhodnutí o raketách S-400".

Úřadující americký ministr obrany Mark Esper řekl, že USA nezměnily názor na roli Turecka v programu výroby letounů F-35, pokud Ankara přijala ruský raketový systém. Připomenul, že v červnu Akarovi v Bruselu řekl, že Turecko nemůže mít jak ruský systém S-400, tak zároveň moderní americké stíhací stroje F-35. Část komponentů těchto letadel se vyrábí v Turecku.

Akar řekl, že dnes byl plánován přílet tří letadel s komponenty a že stroje dorazily na základnu Mürted. Před novináři prohlásil, že Turecko dlouhodobě usiluje o vybavení své armády raketovým obranným systémem. "Stanovili jsme určité principy a jednali o nich s Čínou, Ruskem, USA a Francií. Ukázalo se, že Rusko se hodí nejvíc," řekl. Dodal, že výcvik lidí, kteří budou systém obsluhovat, se odehrává v Turecku i v Rusku. Akar také řekl, že turecké úřady a představitelé stále prověřují možnost koupit americký raketový obranný systém Patriot.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že "vše postupuje přesně podle dohody a podepsaných kontraktů". K časovém rozvrhu rozmístění raket se nevyjádřil. Podle tureckých sdělovacích prostředků má Turecko převzít dvě baterie raket S-400.

Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě Washington hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení letos varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.

Tento týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová novinářům řekla, že postoj Washingtonu k dodávce ruského systému Ankaře se nemění. Upřesnila, že Turecko kvůli tomu stále čelí hrozbě amerických sankcí. Ve čtvrtek Katie Wheelbargerová z ministerstva obrany uvedla, že Spojené státy vyřadí Turecko z programu výroby amerických stíhaček F-35, pokud se dodávka ruského systému S-400 do Turecka uskuteční.

Související

Více souvisejících

Rakety S-400 ,  Turecko ,  Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  Pentagon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

11. listopadu 2026 13:20

Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Ukrajinská delegace rázně odmítla americký návrh na překreslení administrativních hranic Donbasu, který měl ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zajistit symbolické vítězství. Tento plán přednesli američtí vyjednavači během úterních třístranných rozhovorů v Abú Zabí, jejichž cílem bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní patovou situaci v probíhajících mírových jednáních.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy