Kongresmanka Tlaibová do Izraele nejede, i když povolení získala

Členka americké Sněmovny reprezentantů Rashida Tlaibová na návštěvu Izraele nakonec neodjede, i když jí izraelské úřady navzdory dřívějšímu zákazu dnes vydaly povolení pro vstup do země z humanitárních důvodů. Politička o tom informovala na twitteru.

Tlaibová uvedla, že podmínky, které si Izrael klade, jsou pro ni nepřijatelné. Přehodnotila tak svůj údajný předchozí slib, že kvůli možnosti navštívit babičku na palestinských územích přijme jakékoli omezení.

Dnešní krok zákonodárkyně je už několikátou peripetií kolem cesty do Izraele, kterou chtěla Tlaibová podniknout se svou kolegyní ze Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarovou. Izraelské úřady původně hodlaly jejich návštěvu povolit, ve čtvrtek ji ale zakázaly kvůli jejich údajné podpoře bojkotu Izraele. Izraelské média napsala, že rozhodnutí padlo po nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který má s oběma poslankyněmi spory.

Tlaibová ve čtvrtek požádala o vstup do Izraele z humanitárních důvodů. Ministru vnitra Arjemu Derimu adresovala žádost o povolení navštívit devadesátiletou babičku, která žije na Západním břehu Jordánu. Izrael uděluje povolení pro vstup i těm, kdo míří na palestinská území.

"Ráda bych požádala o povolení vstupu do Izraele za účelem návštěvy příbuzných, zejména babičky, které bylo 90 let a žije v Bajt Úr al-Fauká (na Západním břehu Jordánu). Může to být má poslední příležitost se s ní setkat. Přijmu jakákoli omezení a nebudu při této návštěvě propagovat bojkot Izraele," napsala podle izraelského ministerstva vnitra Tlaibová, která je americká občanka s palestinskými kořeny. Sama Tlaibová nepotvrdila, že by dokument tohoto znění odeslala.

Nakonec změnila názor a cestu zrušila. "Rozhodla jsem se, že návštěva babičky za těchto represivních podmínek by byla popřením všeho, v co věřím - boje proti rasismu, utlačování a nespravedlnosti," uvedlaTlaibová na twitteru. Kongresmanka napsala, že Izraeli nechce dovolit, aby ji svým represivním zacházením ponížil a zneužil přitom její rodinu.

Silencing me & treating me like a criminal is not what she wants for me. It would kill a piece of me. I have decided that visiting my grandmother under these oppressive conditions stands against everything I believe in--fighting against racism, oppression & injustice. https://t.co/z5t5j3qk4H

— Rashida Tlaib (@RashidaTlaib) August 16, 2019

Ministr vnitra dnes žádost Tlaibové a posléze její odmítnutí označil za cílenou provokaci. "Její žádost jsem schválil jako gesto dobré vůle z humanitárních důvodů, ale šlo jen o provokaci, jejímž cílem bylo zasadit ránu Izraeli. Její nenávist k Izraeli je zjevně silnější, než její náklonnost k babičce," uvedl Deri.

Jaké konkrétní požadavky Izrael pro Tlaibovou měl, neuvedla ani jedna strana.

Trump na twitteru v době, kdy se ještě v Izraeli ve čtvrtek rozhodovalo o vstupu političek, napsal, že povolit jej by bylo projevem slabosti. Po ohlášeném čtvrtečním rozhodnutí napsal, že "poslankyně Omarová a Tlaibová jsou tvářemi Demokratické strany a NENÁVIDÍ Izrael".

Tlaibová i Omarová jsou muslimky a chtěly navštívit Jeruzalém a Západní břeh. Izrael jim cestu nedovolil s odvoláním na zákon, který umožňuje odepřít vstup těm, kdo propagují bojkot Izraele za jeho politiku vůči Palestincům.

It is an affront that Israeli Prime Minister Netanyahu, under pressure from President Trump, would deny entry to representatives of the U.S. government.My full statement: pic.twitter.com/v00ESmehXT

— Rep. Ilhan Omar (@Ilhan) August 15, 2019

Jak uvádí AP, původní rozhodnutí Izraele, tedy zákaz pro obě kongresmanky, neschvalují ani jeho tradiční spojenci, jako je například šéf senátní menšiny Chuck Schumer, což je nejvýše postavený Žid ve volené funkci v USA a trvalý obhájce Izraele. Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC), který se snaží o nepolitickou podporu Izraele, se domnívá, že ačkoli se stanoviskem Tlaibové a Omarové k bojkotu Izraele nesouhlasí, měly dostat možnost Izrael vidět.

Související

Muslimské studentky

Muslimové v Kongresu chystají islamizaci USA, tvrdí saúdská média. Co je v pozadí jejich útoků na muslimské kongresmanky?

V nedávných volbách do amerického Kongresu kandidoval nebývale velký počet muslimů, zvláště pak muslimských žen. Jejich kandidatura neušla pozornosti pravicových konzervativních médií a komentátorů, kteří jejich aktivitu interpretovaly jako pokus muslimů o ovládnutí USA. Jak upozorňuje magazín Foreign Policy, tyto domněnky se ozývaly i z kuriózního směru, od Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů (UAE).
Federální Kongres Spojených států amerických

V Kongresu USA poprvé usedne muslimka

Detroit - Rashida Tlaibová zvítězila v primárních demokratických volbách v michiganském 13. kongresovém okrsku. Stane se tak první Američankou palestinského původu a muslimkou, která se dostane do Kongresu.

Více souvisejících

Rashida Tlaibová Izrael Ilhan Omarová (kongresmanka) Kongres USA Donald Trump Chuck Schumer Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 32 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy