Kongresmanka Tlaibová do Izraele nejede, i když povolení získala

Členka americké Sněmovny reprezentantů Rashida Tlaibová na návštěvu Izraele nakonec neodjede, i když jí izraelské úřady navzdory dřívějšímu zákazu dnes vydaly povolení pro vstup do země z humanitárních důvodů. Politička o tom informovala na twitteru.

Tlaibová uvedla, že podmínky, které si Izrael klade, jsou pro ni nepřijatelné. Přehodnotila tak svůj údajný předchozí slib, že kvůli možnosti navštívit babičku na palestinských územích přijme jakékoli omezení.

Dnešní krok zákonodárkyně je už několikátou peripetií kolem cesty do Izraele, kterou chtěla Tlaibová podniknout se svou kolegyní ze Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarovou. Izraelské úřady původně hodlaly jejich návštěvu povolit, ve čtvrtek ji ale zakázaly kvůli jejich údajné podpoře bojkotu Izraele. Izraelské média napsala, že rozhodnutí padlo po nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který má s oběma poslankyněmi spory.

Tlaibová ve čtvrtek požádala o vstup do Izraele z humanitárních důvodů. Ministru vnitra Arjemu Derimu adresovala žádost o povolení navštívit devadesátiletou babičku, která žije na Západním břehu Jordánu. Izrael uděluje povolení pro vstup i těm, kdo míří na palestinská území.

"Ráda bych požádala o povolení vstupu do Izraele za účelem návštěvy příbuzných, zejména babičky, které bylo 90 let a žije v Bajt Úr al-Fauká (na Západním břehu Jordánu). Může to být má poslední příležitost se s ní setkat. Přijmu jakákoli omezení a nebudu při této návštěvě propagovat bojkot Izraele," napsala podle izraelského ministerstva vnitra Tlaibová, která je americká občanka s palestinskými kořeny. Sama Tlaibová nepotvrdila, že by dokument tohoto znění odeslala.

Nakonec změnila názor a cestu zrušila. "Rozhodla jsem se, že návštěva babičky za těchto represivních podmínek by byla popřením všeho, v co věřím - boje proti rasismu, utlačování a nespravedlnosti," uvedlaTlaibová na twitteru. Kongresmanka napsala, že Izraeli nechce dovolit, aby ji svým represivním zacházením ponížil a zneužil přitom její rodinu.

Silencing me & treating me like a criminal is not what she wants for me. It would kill a piece of me. I have decided that visiting my grandmother under these oppressive conditions stands against everything I believe in--fighting against racism, oppression & injustice. https://t.co/z5t5j3qk4H

— Rashida Tlaib (@RashidaTlaib) August 16, 2019

Ministr vnitra dnes žádost Tlaibové a posléze její odmítnutí označil za cílenou provokaci. "Její žádost jsem schválil jako gesto dobré vůle z humanitárních důvodů, ale šlo jen o provokaci, jejímž cílem bylo zasadit ránu Izraeli. Její nenávist k Izraeli je zjevně silnější, než její náklonnost k babičce," uvedl Deri.

Jaké konkrétní požadavky Izrael pro Tlaibovou měl, neuvedla ani jedna strana.

Trump na twitteru v době, kdy se ještě v Izraeli ve čtvrtek rozhodovalo o vstupu političek, napsal, že povolit jej by bylo projevem slabosti. Po ohlášeném čtvrtečním rozhodnutí napsal, že "poslankyně Omarová a Tlaibová jsou tvářemi Demokratické strany a NENÁVIDÍ Izrael".

Tlaibová i Omarová jsou muslimky a chtěly navštívit Jeruzalém a Západní břeh. Izrael jim cestu nedovolil s odvoláním na zákon, který umožňuje odepřít vstup těm, kdo propagují bojkot Izraele za jeho politiku vůči Palestincům.

It is an affront that Israeli Prime Minister Netanyahu, under pressure from President Trump, would deny entry to representatives of the U.S. government.My full statement: pic.twitter.com/v00ESmehXT

— Rep. Ilhan Omar (@Ilhan) August 15, 2019

Jak uvádí AP, původní rozhodnutí Izraele, tedy zákaz pro obě kongresmanky, neschvalují ani jeho tradiční spojenci, jako je například šéf senátní menšiny Chuck Schumer, což je nejvýše postavený Žid ve volené funkci v USA a trvalý obhájce Izraele. Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC), který se snaží o nepolitickou podporu Izraele, se domnívá, že ačkoli se stanoviskem Tlaibové a Omarové k bojkotu Izraele nesouhlasí, měly dostat možnost Izrael vidět.

Související

Muslimské studentky

Muslimové v Kongresu chystají islamizaci USA, tvrdí saúdská média. Co je v pozadí jejich útoků na muslimské kongresmanky?

V nedávných volbách do amerického Kongresu kandidoval nebývale velký počet muslimů, zvláště pak muslimských žen. Jejich kandidatura neušla pozornosti pravicových konzervativních médií a komentátorů, kteří jejich aktivitu interpretovaly jako pokus muslimů o ovládnutí USA. Jak upozorňuje magazín Foreign Policy, tyto domněnky se ozývaly i z kuriózního směru, od Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů (UAE).
Federální Kongres Spojených států amerických

V Kongresu USA poprvé usedne muslimka

Detroit - Rashida Tlaibová zvítězila v primárních demokratických volbách v michiganském 13. kongresovém okrsku. Stane se tak první Američankou palestinského původu a muslimkou, která se dostane do Kongresu.

Více souvisejících

Rashida Tlaibová Izrael Ilhan Omarová (kongresmanka) Kongres USA Donald Trump Chuck Schumer Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy