Muslimové v Kongresu chystají islamizaci USA, tvrdí saúdská média. Co je v pozadí jejich útoků na muslimské kongresmanky?

Volby do Kongresu v USA, které proběhly tento listopad, lze považovat za skutečně revoluční. Ilhan Omarová a Rashida Tlaibová, kandidátky za Demokratickou stranu, byly prvními muslimskými ženami, které usedly v Sněmovně reprezentantů. Demokraté to oslavovaly jako vítězství multikulturalismu, zatímco v republikánských kruzích se ještě posílilo přesvědčení, že jejich vítězství je znakem plíživé islamizace Ameriky.

Republikány v jejich přesvědčení podporují poněkud překvapiví aktéři – arabská média. Na Saúdskou Arábií financovaném zpravodajské televizní stanici Al-Arabíja se tento měsíc objevil článek osočující muslimské kongresmany, že jsou součástí skryté aliance mezi Demokraty a Muslimským bratrstvem. Článek osočoval Demokraty, že kvůli své snaze svrhnout prezidenta Donalda Trumpa jsou ochotni se spolčit i islamistickými skupinami usilujícími o ustanovení chalífátu v USA.

Komentátoři a média napojení na ropné monarchie v Perském zálivu, především pak na Saúdskou Arábii, vyčítají Demokratům, že usilují o podkopání Trumpových tvrdých pozic vůči Íránu a jeho „úspěšnou kampaň proti islamistům“, míněno proti Muslimskému bratrstvu. To je považované v Saúdské Arábie a UAE za teroristickou organizaci. UAE kvůli jejímu údajnému napojení na Muslimské bratrstvo považuje za teroristickou organizaci i neziskovou organizaci na podporu práv muslimů Council on American-Islamic Relations (CAIR). Oslava CAIR nad zvolením muslimských kandidátek do Kongresu je podle akademičky z UAE, dr. Najat al-Saeedové, důkazem jejich napojení na Muslimské bratrstvo.

Proč jsou napadány muslimské kongresmany ze strany Saúdské Arábie?

Podle Foreign Policy autoritářské režimy Perského zálivu kritizují Omarovou a Tlaibovou ze toho důvodu, že tyto ženy reprezentují možnost spojení demokracie a islámu. Saúdská Arábie se dlouhodobě pokouší přesvědčit svět, že jediná možnost vlády na Blízkém východě je její forma autoritářského státu, jinak v zemích nastane chaos. Ačkoliv příležitostně podporuje různé rebelské, sunnitské fundamentalistické skupiny v zemích, kde je to v jejím zájmu, např. v Sýrii, Saúdská Arábie se snaží vystupovat jako hráz proti vlně islamistických revolucionářů.

Saúdská Arábie právě z důvodu údajné podpory terorismu provedla blokádu Kataru. Ropné monarchii je trnem v oku Katarem financovaná a v arabském světě hojně sledovaná Al-Džazíra, známá svou ostrou kritikou autoritářských režimů v Perském zálivu. Al-Džazíra velmi podporovala sérii revolucí na Blízkém východě, známou jako Arabské jaro, která vyděsila vedení Saúdskou Arábii.

Právě Arabské jaro změnilo postoj Saúdské Arábie k Muslimskému bratrstvu. Do té doby mělo hnutí v zemi dveře otevřené. Jeho napojení na masové protesty však donutilo vůdce Saúdské Arábii k změně názoru. Ropné království se přidalo na stranu nového vojenské egyptského vedení, které svrhlo na Muslimské bratrstvo napojeného prezidenta Muhammada Mursího, čímž byly symbolicky i prakticky ukončeny politické aspirace revolucionářských islamistů. Saúdská Arábie spolu s Egyptem začala považovat Muslimské bratrstvo za persona non grata.

Nástupem korunního prince Muhameda bin Salmána (MBS) k moci tato negativní politika Saúdské Arábie vůči Muslimskému bratrstvu ještě zesílila. MBS se pokouší profilovat jako reformátor a odpůrce islámskému terorismu. Muslimské bratrstvo pro něj představuje ideální a jasně srozumitelný symbol islamistického myšlení, vůči kterému se může velmi snadno vymezit a získat tak sympatie od americké administrativy, která dlouhodobě vystupuje proti Muslimskému bratrstvu. Jako v Saúdské Arábii, i v USA nástup nového vedení – tj. Trumpovy administrativy – ještě posílil hlubokou nedůvěru Washingtonu vůči Muslimskému bratrstvu.

MBS a Trump jsou nyní v pevném spojeneckém svazku. Trump stále trvá na tom, že MBS nemá nic společného s vraždou saúdského opozičního novináře Džamála Chášakdžího neměl nic společného, navzdory pochybám mnoha amerických senátorů napříč politickým spektrem. MBS má tedy všechny důvody, aby se Trump udržel v úřadu a aby opozice proti němu byla co nejslabší – včetně té muslimské.