Izrael má plné sklady nervových plynů. Nikomu to nevadí...

Dohoda podle něj poskytuje možnost odstranit ze Sýrie všechny její chemické zbraně. Kerry ujistil Izrael, že dokument poskytuje také záruku o vynucení plnění dohody v rámci úmluvy o zákazu chemických zbraní, k níž se chce Sýrie připojit. V případě neplnění se v ní počítá s tím, že bude případ předán Radě bezpečnosti OSN, která pak rozhodne o případné sankci - a ta může být i vojenská.

Netanjahu doufá, že dohoda z Ženevy bude naplněna a pomůže zastavit jaderné ambice Íránu. Kerry k tomu prohlásil, že by postup vůči Sýrii měl být výstrahou pro všechny státy, které se nepodřizují mezinárodním standardům, například Severní Koreji. 

Izrael má taky chemické zbraně, nikoho to nezajímá

Izraelští analytici naznačují, že by Spojené státy mohly chtít, aby teď Izrael ratifikoval úmluvu o zákazu chemických zbraní, k níž se chce připojit Sýrie. Washington by mohl argumentovat tím, že dohoda o Sýrii je přínosem pro bezpečnost celé oblasti a že přistoupení Izraele k úmluvě by také pomohlo vytvořit tlak na Damašek.

Úřad izraelského premiéra Netanjahua se údajně touto možností zabývá už několik dní. Časopis Foreign Policy nedávno zveřejnil údaje americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) o izraelském chemickém arzenálu. Izraelské ministerstvo zahraničí pak zaslalo ambasádám v cizině pokyny, jak na toto téma odpovídat na případné dotazy novinářů.

Na to, že Izrael není členem úmluvy, Sýrie poukázala okamžitě. Sama totiž ohlásila, že chce k úmluvě přistoupit. Její zástupce při OSN Bašár Džaafarí řekl, že by Izrael měl úmluvu také ratifikovat. Za největší ohrožení označil izraelský jaderný arzenál, avšak dodal, že Izrael má také chemické zbraně, ačkoli "o tom nikdo nemluví".

Izrael úmluvu sice podepsal v roce 1993, ale vláda ani parlament ji nikdy neratifikovaly, takže Izrael své chemické zbraně nezničil. 

Putin je uražený a naštvaný? 

Zdálo by se, že cokoliv Washington v posledních letech předloží v Radě bezpečnosti OSN, je díky Moskvě předem smeteno ze stolu. Sýrie je zatím poslední případ. Velkolepé plány na "reset" rusko-amerických vztahů se tak stávají pouhou iluzí, informuje natoaktual.cz.

Často se spekuluje o tom, že Vladimir Vladimirovič je zkrátka jen "naštvaný a uražený" za to, že mu jeho americký protějšek nenabídl "partičku velmocenských plánů" u sebe v Bílém domě.

"Nemyslím si, že odmítavý ruský postoj k zásahu v Sýrii je dán osobní uražeností Putina. Je dán dlouhodobou ruskou strategií," konstatoval odborník na na bezpečnostní problematiku Roman Joch z Občanského institutu.

A ruská strategie je podle něj jasná - Moskva se stále snaží oslabit primární postavení USA ve světovém mezinárodním řádu a vytvořit multipolární svět pěti či šesti velmocí, z nichž jednou je právě Rusko. Drží se jí už dlouhá desetiletí od dob Borise Jelcina.

Pád režimu Asada v Sýrii by tak podle Jocha mohl způsobit, že Rusko přijde o svou dnes jedinou námořní základnu ve Středomoří v přístavu Tartus a zbraně a půjčky dodané Asadovi už nebudou novou syrskou vládou Rusku zaplaceny.

"Asadův konec by Írán skutečně velice oslabil a fakticky izoloval. Z těchto důvodů chce Rusko učinit vše pro udržení Asada u moci a taky proto je proti západnímu útoku proti němu," dodal Joch.